Petře, děkujeme za zajímavé téma, ryze praktické.

Dobrý večer, přiznám se, že pojem "standard formální žákovské komunikace" jsem neslyšela, ale již znám pojmy "kritéria hodnocení", která jsme ve škole v rámci ŠVP tvořili. Jejich součástí jsou mimo jiné právě i kritéria hodnocení žáků při práci ve skupině (skupina hodnotí jednotlivce, jednotlivec skupinu i ostatní spolužáky, učitel hodnotí skupinu i jednotlivce) nebo při diskusích či jiných nevšedních formách prověřování.
Na uveřejnění podrobností zde asi nebude dost prostoru, ale třeba se k tomu ještě dostaneme.
Dana Hrušková

Dobrý večer paní Hrušková,

já se domnívám, že Petr Koubek oním standardem myslel to, že škola má někde sepsané, jak má vypadat komunikace žáka - jaké projevy jsou žádoucí. A takový "standard" pak rozvíjejí všichni učitelé ve škole.

Zatím jsem se s tím nesetkala, o to více by mě také zajímalo, zda to na nějakých školách mají a jak to funguje.

Píšete o kritériích hodnocení. Jeje, ta by byla velmi užitečná. Pokud byste souhlasila, vložte nám sem ukázku nějakých kritérií, která používáte při hodnocení mluveného projevu žáků. Vřelé díky.

Asi to tak myslel. Myslím, že to má hodně škol, ale tipuju, že většina škol jen formálně, aby učinila RVP a ŠVP zadost. Protože jsem dělala koordinátorku a celé ŠVP za pomoci kolegů tvořila, mám vše k dispozici. Bohužel dnes nemám čas, ale kdyby to stačilo o víkendu, něco bych zkopírovala. Bohužel je to ale většinou v tabulkách. Ty bych mohla přiložit jako přílohu, že? Tak se nezlobte, zítra nebo o víkendu snad něco přidám. DH

Dobrý den,
z dosavadních průzkumů, které prováděla společnost FACE OF NEW EUROPE, s.r.o. vím, že tzv. standardy hodnocení komunikačních dovedností žáků má opravdu nastavené jen málokterá ze sledovaných základních škol a víceletých gymnázií v ČR (hovoříme o sledovaném souboru 1254 škol). Na základě dotazníkového šetření se navíc ukázalo, že pedagogové mají často problém stanovit, jaké složky komunikace mají vůbec hodnotit. V této souvislosti je třeba doporučit, aby se učitelé snažili vytyčit několik jasně měřitelných kritérií, podle kterých budou žáka v dané disciplíně hodnotit.
Příklad: monolog - čas 1-2 minuty (žák musí dodržet časový limit).
Kritéria: 1)výběr tématu, 2)využití jazykových prostředků, 3)práce s informací, 4)práce s hlasem, 5)neverbální komunikace, 6) celkový dojem. Hodnotící škála za každé z kritérií může být klidně 1-5 stejně tak, jako v ostatních předmětech. V tomto ohledu je také ale nutné dbát na vysvětlení, proč je výkon takto hodnocen. Pedagog by měl poukázat na jasné chyby, aby žák mohl na sobě dále pracovat.
Jana Adámková

Dano, díky, jste skvělá! Přesně tak, přílohu můžete přiložit, klidně i xls. Hezký víkend!

Jsem moc ráda, že máme v diskusi garantku tématu, paní Adámkovou. A díky za velmi praktický příklad. Moc zajímavé by bylo mít k těmto kritériím i indikátory, tedy přesně, jak píšete, co je výběr tématu na 1 a co na 5 a co mezi tím.

Návrh indikátorů připravuji do digifolia, které bude již brzy k dispozici. Určitě bych uvítala, kdyby nám učitelé napsali, jaké indikátory si stanovili oni, abychom se o naše zkušenosti mohli podělit.

Hezké sobotní odpoledne, moje bývalá škola měla vypracovaná komplexní kritéria hodnocení žáků z každého předmětu. V ČJL to tedy není jen o komunikační výchově, ale ta je samozřejmě jejich součástí. Pro zajímavost vám tato kritéria mohu poskytnout v příloze. Je to jen pro inspiraci nebo porovnání, jak to v různých školách hodnotí. Netvrdím, že je to nejlepší řešení, záleží vždy na učiteli. V příloze je navíc bodové hodnocení, které vytvořila předmětová komise jazyků, dále pak hodnocení v systému SAS, kam se zapisují známky přes internet.
D.Hrušková

Možná ještě bude zajímavé pro porovnání hodnocení v cizích jazycích. Přikládám tedy i toto. Opět jako inspiraci. Chybí zde hodnocení skupinové práce a sebehodnocení, která jsou součástí jiné kapitoly. Komunikativní složku najdeme v hodnocení ústního projevu.
D.H