Návštěvník píše:
Paní Adámková píše:
pedagogové mají často problém stanovit, jaké složky komunikace mají vůbec hodnotit.
... tak nám poraďte. Co jsou jednotlivé složky?
Dobrý den "Návštěvníku",
takto vytržená věta z kontextu je trochu zavádějící. Řeč byla o nastavení standardů či chcete-li kritérií mluveného projevu. Vysvětlení jsem uváděla v textu níže. Děkuji ale za dotaz, který mě vede ke konkrétnějšímu vysvětlení. Opět tedy vezmu jako příklad hodnocení monologu. Ve svém příspěvku jsem hovořila o průzkumu (zkoumaný soubor 324 učitelů ČJ - ZŠ a VG), který ukázal, že při hodnocení projevu žáka se učitel soustředí na část verbální a část neverbální. To je všem vcelku jasné. Aby však hodnocení bylo objektivní, neboť zde nemáme určeny přesně měřitelné jednotky jako např. ve sportovních disciplínách, je třeba tyto části ještě rozdělit do jednotlivých podčástí - složek. Paní Mgr. Dana Hrušková ve svých diskusních příspěvcích viz níže tyto složky nazývá "Předmět hodnocení". Vezmeme-li tedy např. hodnocení verbální části projevu (stále hovoříme o monologu na zadané téma), pak tedy zmiňovanými "složkami" nebo chcete-li "předmětem hodnocení", lze rozumět např. 1) používání jazykových prostředků, 2) práci s informací, 3) gramatiku, 4)práci s hlasem atd..U těchto složek je pak třeba ještě nastavit "kritéria hodnocení". Jako názorný příklad si můžeme vybrat třeba složku (předmět hodnocení)obecně nazvanou "práce s hlasem".Do kritérií bychom zde mohli zařadit např. intonaci,artikulaci apod..Každá ze "složek" tohoto verbálního projevu pak může na základě předem stanovených kritérií být hodnocena na klasické stupnici 1 - 5, přičemž při stejném hodnotícím postupu u neverbální části projevu je celkem reálné, že konečné hodnocení výkonu žáka bude opravdu objektivní, nikoliv pouze "pocitové". Ke zjednodušení hodnocení je dobré využít předem připravenou hodnotící tabulku.