Komentář k indikátoru: D-9-4-02-2 - Žák charakterizuje systém uspořádání západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské oblasti.

Jak je míněno, že žák charakterizuje systém uspořádání.... . Pro mě je to trochu neuchopitelné.

Komentář k indikátoru: D-9-4-03-1 - Žák časově a geograficky lokalizuje existenci Velkomoravské říše.

Podle mě je to zbytečně složité. Já bych se vyvarovala cizím slovům a snažila bych se to napsat co nejsrozumitelněji, což zrovna tento indikátor postrádá. Relativně jednoduchá věc je napsaná příliš vznešeně a složitě. Proč?

Komentář k indikátoru: D-9-6-02-1 - Žák jednoduše pojmenuje cíle a průběh francouzské revoluce.
Jak budete hodnotit, že je to skutečně jednoduše? Co znamená jednoduše?

Jsou indikátory srozumitelné? Jsou dostatečně konkrétní, abyste si za nimi dokázali představit úlohu? Vztahují se k očekávanému výstupu? Jsou indikátory úplné - vystihují očekávaný výstup kompletně?

Celkově si myslím, že je použito zbytečně mnoho cizích slov, která by šla nahradit českými ekvivalenty. Výstupy jsou zaměřeny hodně na znalosti a méně na dovednosti. Přitom jsme vedeni k tomu, že máme děti učit dovednostem a testování je vyloženě znalostní, tudíž je jasné, že naše děti by neuspěly a kdo za to ponese odpovědnost? Samozřejmě že učitelé. Podle mě by se dějepis měl předělat, protože většina dětí nemá šanci na úspěch.

Zdravím!
Na některé Vaše dotazy jsem reagoval výše. Znovu zopakuji tezi o tom, že znalost musí předcházet dovednost. Základní faktografický přehled je dle mého názoru minimální standard, od kterého se žáci mohou odrazit. Odpovědnost tedy leží primárně na dětech, aby od odrazového můstku vyskočily výš k maximu dovedností, které od nich budeme vyžadovat.

Děkuji všem, kteří se zúčastnili této diskuse. Některé Vaše připomínky budou zohledněny při úpravách materiálu.
S pozdravem
Jiří Havelka

Tak to si vytisknu zlatým písmem a pověsím ve sborovně. Všem kolegům se náramně uleví, zvlášť až dojde na lámání chleba po plošných testech. Díky!

Vskutku povedená, takřka zlatá, tečka za diskusí k dějepisným standardům. Suma sumárum - za případné neúspěchy při testech si vlastně, dle mínění pana Havelky, můžou děti samy, jestli tomu dobře rozumím? Tak to nepochybně všem učitelkám a učitelům spadne pořádný balvan ze srdce - já bych šel dále než paní kolegyně Petrů a nechal bych to tesat do kamene...

Já se ještě přimlouvám za to přitesat k tomu autorovu tezi "znalost musí předcházet dovednost" - to je perla myšlenková i jazyková zároveň! Vidím, že budoucnost českého školství je v dobrých rukou a netřeba se o něj obávat.

Rovněž tak já si z pozice didaktika dějepisu VÚP, sice "dosluhujícího", dovolím rozloučit se se všemi diskutujícími, poděkovat jim za podnětné příspěvky a provést stručné závěrečné resumé z proběhlé diskuse k (nejen) dějepisným standardům. Předně bych chtěl říci, že celá diskuse byla vedena věcně z hlediska přístupu k dané problematice a slušně z hlediska osobní roviny. Z uveřejněných příspěvků se mi jako zásadní jeví následující hlavní problémy související s tvorbou (nejen) dějepisných standardů:
1. tvorba Standardů předchází jednomu z důležitých kroků, a tím je celková revize RVP ZV;
2. na tvorbě Standardů se většinou podílela úzká skupina autorů (někdy jen 2, jako v případě dějepisu);
3. absence celkové koncepce a nastavení obecného rámce Standardů, což není v silách jednoho či dvou jedinců, nýbrž je třeba sestavit širší týmy složené z oborových didaktiků, odborných historiků a pedagogů z praxe, čímž se oklikou dostáváme k bodu 2.
Ve světle výše uvedených problémů vypadá hodnocení Standardů z dílčího hlediska jejich úplnosti, konkrétnosti, srozumitelnosti apod. jako irelevantní, ačkoliv se diskutující shodli např. na převaze znalostně pojatých indikátorů (na úkor jejich dovednostní a hodnotové stránky).
Toto jsou pouze střípky z diskusních fór ke Standardům, tj. doufejme a věřme, že odpovědné osoby z těchto jednotlivin vyvodí detailněji zaměřené závěry pro budoucí směrování v příslušné oblasti.