Uznávám, že konkrétní rozvedení by to asi chtělo a může to být pozorování, tvorba situačního náčrtu, dotazníkové šetření, vedení terénního deníku apod. Pokusím se přeformulovat do přijatelné podoby.
E.H.

Potíž v zobrazení "holých" indikátorů je v tom, že jim nepředchází komentář, který nutně celou oblast vymezuje a specifikuje, to se týká např. používání GIS ve výuce apod. Další polohu náročnosti či komplexnosti indikátorů časem doplní a upřesní i příkladové úlohy. Uznávám, že současný zeměpis na ZŠ podmínky 21. století nereflektuje. Současný stav indikátorů nepovažujeme za neměnný a Vaše připomínky akceptujeme. Už jen fakt, že lhůta cca 3 měsíce na jejich tvorbu se ve srovnání s vývojem standardů v jiných zemích jeví více než úsměvná. Už dlouho voláme po plošné počítačové gramotnosti učitelů zeměpisu právě pro Vámi zmíněnou oblast. O doplnění indikátorů v tomto směru budeme uvažovat, ale upřímně, zvládnou tyto indikátory současní učitelé zeměpisu? Děkuji za podnětné připomínky a doufám, že to takhle bude pokračovat dále, abychom se dostali někam dál než k vyjmenováváním faktů a regionální geografii typu telefoního seznamu, jak trefně tuto oblast komentuje kolega Vávra.
Eduard Hofmann
E.H.

Jsou indikátory srozumitelné? Jsou dostatečně konkrétní, abyste si za nimi dokázali představit úlohu? Vztahují se k očekávanému výstupu? Jsou indikátory úplné - vystihují očekávaný výstup kompletně?

Indikátory jsou mnohem srozumitelnější než vlastní výstupy, ovšem v některých případech jsou velice náročné, např.:
- žák vyjmenuje a popíše jednotlivé fáze erozního cyklu
- žák objasní a graficky znázorní odtokové režimy vybraných řek s polohou v různých podnebných pásmech
- žák objasní proces vzniku fytomasy a vysvětlí vzájemné vztahy v rámci potravního produkčního řetězce
- žák navrhuje ekologicky, sociálně a ekonomicky únosné řešení vybraných přírodních a společenských problémů ve vybraných regionech světa (tento indikátor nezvládají ani vysoce fundovaní odborníci)
- žák lokalizuje podle charakteru věkové pyramidy do modelu demografického přechodu, do fáze I až IV (V)
...


V některých případech jsou indikátory těžko uchopitelné, např.:
- žák si vybavuje jednotlivé fáze Měsíce (Jak zkontroluji, že si je "vybavil správně"?)


Ale především - takto podrobné indikátory nelze naplnit za povinných 6 hodin na 2. stupni ZŠ. I v případě, že se zeměpisu věnuje další 2 hodiny z disponibilních hodin, nelze dělat nic jiného, než vykládat novou látku! A kde je tvorba map, práce s atlasem, práce s internetovými zdroji, sledování DVD, ...?

Komentář k indikátoru: Z-9-2-03,04-7 - žák vyčte ze synoptické mapy stav počasí v dané oblasti
Domnívám se, že pro základní školu je to příliš náročné.
Raj

Děkuji za komentář.
Navrhuji změnit: žák umístí do příslušné fáze (I - V) modelu demografického přechodu odpovídající obrys věkové pyramidy vybraného státu. O co v tomto indikátoru jde, naznačuje přiložený obrázek (berte prosím jako náčrt).
Vysvětlení: žák rozumí krajním stavům (fáze I a IV) a přechod mezi nimi (II a III) a dovede do liniového grafu vložit graf (věkovou pyramidu) stavu. Dalším stavem jsou sloupcové grafy (viz obrázek). Nejde o přesná čísla, ale o pochopení vzájemných vztahů (např. porodnost vůči úmrtnosti)

Děkuji za komentář.
Zde mám na mysli vliv ropy za podmínky, kterou ekonomové nazývají "ceteris paribus". Tj. při analýze se uvažují účinky změny jedné nezávisle proměnné při "ostatních okolnostech ponechaných beze změny" (viz Pearce, D.W. (1995): MACMILLANŮV SLOVNÍK MODERNÍ EKONOMIE, str. 40). Samozřejmě při pochopení fungování stanování ceny ropy státy OPEC je možné dále rozšířit na další proměnné, které tady naznačujete. To je pak určitě téma např. pro studenty vyšších ročníků gymnázia. Jsem si vědomý toho, že cena ropy se neodvíjí jen od ceny stanovené státy OPEC. Ale nezačíná u nich počáteční výše této suroviny?

V úvodu odkážu na reakci pana doc. Hofmanna. Umějí všichni učitelé pracovat s počítačem? Umějí všichni žáci pracovat s počítačem? Existují nějaké objektivně dané překážky pro práci s počítačem? Je bezpodmínečně nutné umět v zeměpisu pracovat s počítačem? Je to to nejdůležitější? Vím, doba to žádá. Ale nedopadneme tak, že co "vypadne z počítače" tak to je "svaté"? Není důležitější kritické geografické myšlení?
V souvislosti s interaktivními mapami mě napadají další dovednosti, které by žáci asi měli znát a co bude podporovat zájem o prostorové dovednosti: co používání map ve smartphonech?
Co ostatní na používání počítačů, internetu, digitální pomůcek ve výuce zeměpisu?

A co když zapomenou GPS nabít? Bez ní se nikam nedostanou?
Já jsem se programově zařekla, že GPS používat nebudu, protože pak "blbnu", zkrátka se na ni příliš spoléhám a když něco nesouhlasí, jsem "nahraná". A tak trénuji orientaci bez GPS a je mi zase fajn. Znamená to, že bych nesplnila požadavky ZŠ? Natož abych mohla být učitelkou?? A ještě za to pobírat plat???
Promiňte, ale mám pocit, že jsme všichni tak trochu zešíleli.
Proč se žáci základní školy učí zeměpis?

Řada těch výstupů mi přijde úplně mimo (nejsem učitelem zeměpisu a obávám se, že bych ZŠ ani úspěšně nedokončil, pokud by za nás platily uvedené standardy a indikátory...). Co z uvedených indikátorů žáci skutečně uplatní ve svém životě? A nechybí některé důležité indikátory, které by se žákům pro život hodily? Doporučuji oslovit učitele češtiny a hudební výchovy, aby sepsali, co z oblasti zeměpisu ve svém životě používají... Možná by dali dohromady mnohem užitečnější seznam, než autor těchto indikátorů. Jinak ale oceňuji, že u všech připomínek napsal, že je "lze akceptovat". Na druhou stranu asi moc dobrou práci neodvedl, když je zde tolik sporných indikátorů... Že na to bylo málo času? Skutečný odborník, který má vhled do daného oboru, je schopen indikátory sepsat velmi rychle. Například učitel, který daný předmět vyučuje řadu let...

Vážený pane Sárközi,
s takovým vhledem do oboru, který předvádíte, očekávám, že do měsíce jste schopen indikátory sestavit. Jen bych prosil, abyste se vyvaroval "pouhému ukazování na mapě" nebo telefonním seznamům toponym pro zvolený region, a držel se např. dimenze prostorového myšlení (více např. Gardner, Howard. 1999. Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí. [překl.] Eva Votavová. Praha: Portál, 1999. str. 400. původní vydání 1983. ISBN 80-7178-279) a zároveň abyste rozlišoval úrovně kognitivního myšlení podle revidované Bloomovy taxonomie (více http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/11113/proc-a-k-cemu-taxonomie-vzdelavacich-cilu-.html/).
Těším se na diskusi nad Vašimi indikátory pro život.
Jaroslav Vávra