Způsob hodnocení maturitní zkoušky zcela ovlivnil nahlížení na její výsledky. V žádném případě není možné na těchto výsledcích stavět jako na vstupních parametrech pro nějakou změnu (míra neobjektivity byla díky použití známek, které udělovala škola svým žákům, zcela zničena) - proto jsem o způsobu hodnocení psal zde. Kdybychom znali výsledky pouze z testové části, měli bychom obrázek lepší, i když šlo jen o testy.

Myslím si, že řešit to, jestli dvě nebo jednu úroveň je řešení problému odprostřed. Musíme najít začátek - tím je správné nastavení maturitních požadavků ve vztahu k tomu, co si přeje stát (a ne k tomu, co jsme byli zvyklí před 20, 15 či 10 lety u maturity zkoušet). Maturita je dnes úplně jiná zkouška.

Podstata mého příspěvku byla v tom, že si myslím, že je jedno, jestli máme dvě nebo jednu úroveň, že oběma způsoby můžeme docílit téhož - změřit úroveň znalostí maturanta vzhledem k nějakému standardu. Nikdy toho ale nedocílíme, když nebude hodnocení objektivní.

To s Vámi souhlaím. Dřív přece byla maturitní písemka i z M, a úlohy v takové písemce musely být široké, komplexní, hodnotitel z toho mohl poznat, jak maturant uažuje apod. Dnes máme test se zákazem otevř. úloh, který se tváří, že funkce a geometrie jsou cosi exotického na okraj. Jsem češtinář, z matiky samá trojka, aly když jsem test z M zadal, nedalo mi to a začal jsem to řešit.

samozřejmě jedna úroveň je možná, ale měla by uspět jen lepší polovina populačního ročníku. Asi nikdo nestanovil, co má garantovat maturita. takže pokud je to předpoklad pro vstup na VŠ, pak je vyučenému truláři k ničemu, protože nepředpokládá další studium VŠ. Pokud by přeci jen chtěl dále studovat, měl by znalosti a dovednosti prokázat na dobré úrovni. Nikoliv maturita, ale "závěrečná" státem garantovaná zkouška (může se jmenovat třeba mistrovská) je předpokladem pro výkon příslušného povolání.

Reakce na návrh p. Sarköziho:
S jednou úrovní nesouhlasím, důvody jsem již uváděla výše v diskusi.
Co se týče navrhovaného hodnocení, tak to v podstatě je tak, jak říkáte, jen si myslím, že za číslem musí stát obsah, tedy popis toho, co znamená zvládnout 80 % testu, uspět v PP na 60 % apod. Přece i VŠ musí vědět, co maturant v jakékoli úrovni umí a co od něj tedy může očekávat. Jen číslo nestačí. V případě cizích jazyků (i jiných předmětů) je standard jasně popsán v Katalozích požadavků, které jsou úzce svázány s externím kritériem, jímž je pro nás Společný evropský referenční rámec. RVP, ač možná není tak explicitní jako katalogy požadavků nebo SERRJ, obsahuje jasné reference úrovní dle SERRJ.

A na základě dnešních přijímaček to ví?

ANO, jsou 2 možnosti pohledu VŠ:
1) Důležité je, aby uchazeči měli základní předpoklady pro studium, a zda umí tu konkrétní blbinu ze SŠ, je nám jedno, proto jsme rádi, že máme NSZ od Scia. Navíc každý student tam má 3 pokusy...
2) Naše škola si dělá přijímačky z toho, co potřebuje vědět. Je to pěkně drahé a náročné na čas a lidi, ale máme to, co chceme mít.

Re pan Sotolář:
A na základě dnešních přijímaček to ví?

Většina škol asi ne, pokud přijímají žáky jen na základě percentilového umístění.

Maturita bohužel k smíchu je.
Tato diskuse je už zastaralá - před týdnem jsme to probírali na Maturitním fóru (http://ascestinaru.cz).