V současné době si žáci vybírají jednu ze dvou úrovní obtížnosti. Již letos některé VŠ reagovaly kladně na vyšší úroveň obtížnosti zohledněním výsledků testů u přijímacích zkoušek. Domníváte se přesto, že by ve společné části stačil jediný didaktický test, tedy pouze v základní úrovni obtížnosti? Pokud ano, můžete svůj postoj vysvětlit?

Jedna úroeň je idealismus, to bychom museli mít jednotné středoškolské standardy. A to na rozdíl od ZŠ nejde, protože na SŠ je profesní a tudíž oborová profilace. Nemůžeme chtít totéž po žácích, kteří mají 2 a 5 hodin angličtiny týdně. Pokud ano, musíme yjít z toho, co se lze naučit za 2 týdenní hodiny, a absolventu 5 hodin týdně to bude k smíchu. A maturita nesmí býtk smíchu.

Zcela laický pohled na věc:
Dokud nebudou VŠ reflektovat různé úrovně maturity, proč by měl středoškolák volit těžší verzi maturity a riskovat, že si může zhoršit výslednou známku?
Co z toho bude maturant mít, když absolvuje těžší variantu? Dobrý pocit?

Jenže otázka zněka "Domníváte se přesto, že by ve společné části stačil jediný didaktický test, tedy pouze v základní úrovni obtížnosti?" Když jsem k tomu napsal, že to je idealismus, neboli vzdušné zámky, myslel jsem to samozřejmě tak, že bych v současné době sjednocení úrovní nechtěl (pokud ano, napsal bych "ideální stav".Nebojte se, laik v omto ohledu nejsem - učil jsem n průmyslovce

Sleduji, jak se diskuse ohledně budoucího testování maturantů vyvíjí. Věřím, že když už by se jednou testovalo jednotně a pouze formou počítačového testu s uzavřenými položkami, rychle se od takovéto "administrativně snadné" koncepce vrátíme ke komplexnímu ověřování pokud možno s jednotným, externím vyhodnocením prací studentů.

Bojím se, že nevrátíme. Elektronické maturity budou stát mnoho peněz, a jejich rychlý konec by vyvolal jednak pocit, že ty peníze byly vyhozeny, a jednak pocit, že firmy, které yvhrály maturitní zakázky na léta dopředu, přišly o zisky na několik let dopředu. Bojím se, že "maturitní písemka" by se v takovém případě vrátila do kompetence školy.

Otázkou je, zda se dá spojit současná nižší a vyšší úroveň do jednoho testu. Já se domnívám, že ano. Prostě stačí udělat jeden test s různě náročnými otázkami...

Udělat se dá jakýkoliv test, ale chceme to? Jinak souhlasím, že lze udělat vše a že jakékoliv plošné řešení se těžko reviduje - kvůli obchodním záležitostem a sankcím, arbitrážím, to ano.
Písemka ve školní režii mi v podstatě nevadí, ale školní maturita bude asi zajímat čím dál menší část veřejnosti a stakeholderů - zejména VŠ... Takže já bych zůstal u státní písemné práce s více zadáními a snažil bych se zajistit oddělení expertů, kteří by kvalitně a s vyšší mírou objektivity zajistili centrální revizi prací. (a takové indikátory písemky, aby žáci i učitelé věděli, co se po nich chce; nynější jsou podle mne srozumitelné, ale učitel asi mnohdy neví, proč jsou vybrány zrovna takové)

Dobrý den,
nedomnívám se, že by se měly "slučovat úrovně", jak navrhuje pan Sarközi. Teoreticky je to sice možné, ale má to mnoho úskalí.
a) Takový test musí obsahovat relativně dost položek z obou úrovní obtížnosti, aby bylo možné skutečně prohlásit, že spolehlivě rozliší mezi žáky na obou úrovních obtížnosti a aby prokázal, že je reliabilní.
b) Byl by určitě časově náročný.
c) Pro žáky některých typů škol či oborů by takový test byl zčásti buď ztrátou času, protože by obsahoval položky, které jsou pro ně triviální, pro jiné by byl frustrující, neb by na cca polovinu testu prostě "neměli". Proč by žáci obou těchto skupin měli dělat test, který neodpovídá jejich potřebám?
d) Existují i žáci, kteří mají přiznané uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky. Pro ně je takovýto test nepřijatelný a neetický, z pohledu organizace MZ je obtížně realizovatelný, a pokud bereme v úvahu i výše uvedené důvody, pak je to nesmysl.
e) RVP stanovuje jiné výstupy pro různé typy škol a vzdělávacích programů - to bychom pak měli dvojí cut-off score v rámci jednoho testu?
f) Volba úrovně je rozumným nástrojem: ne všechny školy naplňují výstupy dané kurikulem (z různých důvodů); ne všichni žáci naplňují kurikulum daného typu studia - ne každý gymnazista dosáhne úrovně B2 v prvním cizím jazyce; ne každý potřebuje jazyka na B2 úrovni; někdo ve své škole naopak vyčnívá a chce si vzíz vyšší úroveň; ne každá vysoká škola bude teoreticky požadovat vyšší úroveň jazyka...

A ještě reakci na Luďku: myslíme si, že VŠ začnou výsledky MZ z cizího jazyka brát v potaz, je ale logické, že tento rok tak ne všechny učinily, nejprve samy musí výsledky prozkoumat a zjistit nebo se dozvědět, co se skrývá za čísly, jaký výkon (vyjádřený skórem) jim bude vyhovovat, zda budou potřebovat kromě výsledků MZ vědět o žácích ještě další informace apod.

Souhlasím, jen bod c) lze pro testy společné části využít nepřímo - tyto testy se řídí katalogem požadavků, ten je jednotný (obě úrovně jsou v něm popsány. Kdyby se měl Katalog psát podle RVP, mohl by nastat chaos, musí to být obráceně (ale RVP v jistých oblasteh může bsahovat "víc" než Katalog).