Diskutujete o zkoušce z českého jazyka.
Zjišťuje zkouška z českého jazyka a literatury potřebné znalosti a dovednosti i potřebné kompetence pro život?
Jak připravujete své žáky k ústní zkoušce?
Vytváříte si pracovní listy sami, nebo využíváte banku pracovních listů?
Jak se vám pracuje s kriterii hodnocení při hodnocení písemné práce?

Zjišťuje zkouška z českého jazyka a literatury potřebné znalosti a dovednosti i potřebné kompetence pro život?
NE, aspoň ne na zákl. úrovni, kde jsou zakázány otevřené úlohy a nejsou tam literární úlohy.

Jak připravujete své žáky k ústní zkoušce?
Otázkami k referátům a rozbory ukázek (i jazykových).

Vytváříte si pracovní listy sami, nebo využíváte banku pracovních listů?
Oboje.

Jak se vám pracuje s kriterii hodnocení při hodnocení písemné práce?
Ještě to není ono, s plynutím času se ta metodika vylepšuje, ale stále jsme se nezbavili subjektivity např. v otázce, zda konkrétní text ještě patří do zadaného žánru/ vztahuje se k zadanému tématu, nebo ne (a tedy 0 bodů rovnou).

Díky za odpovědi!
Prosíme i ostatní, aby našli chvilku a odpověděli.

Dále nabízím k diskuzi citaci z příspěvku v jiném tématu:

Ano, je to tak, Cermat zrušil druhého hodnotitele, tak věděl, že tím subjektivitu podpoří.

Myslím, pane kolego, že sám CERMAT nic nezrušil... To jen na okraj.
K poznámce pana kolegy Krupky, hodnotitel slohového úkolu má velmi detailní indikátory, jak při hodnocení postupovat a co hodnotit, subjektivní či "náhodné" hodnocení to tedy zdaleka není.
Kdyby bylo více prostoru, bylo by možno polemizovat se samotným konceptem subjektivní vs. objektivní. Při hodnocení samostatného jazykového projevu žáka stejně jako pak v životě při formální i neformální komunikaci určitě neodlišujeme subjektivní dojem a nějaká objektivní kritéria.
Ve formální, například obchodní komunikaci, jde o to, znát základní pravidla, dodat osobní kouzlo a přesvědčit partnera o tom, že jste spolehlivý a Vaše nabídka k obchodu je pro něj minimálně relevantní. Obojí působí naráz - jen do úrovně asistentek je komunikace strojová, dál je již kreativní. A obojí je třeba trénovat - například programy Master of Business and Administration se zaměřují výhradně na kompetence a kreativitu (postavenou ovšem na znalostech, které jsou ale brány jako samozřejmost! Není to odklon od znalostí, jak se u nás z určitých kruhů šíří, ale je to jejich praktické využití, na co směřuje MBA).
A proto jsem rád, že je v maturitě z jazyka tato "volná disciplina", která umožňuje alespoň minimální interakci žáka (osobnosti) a hodnotitele.

A bylo by velkou a neodpustitelnou chybou, kdyby někdo tuto zkoušku vyloučil ze společné části. Co si budeme povídat, při relativně malém zaměření (co se týdenní hodinové dotace týká) některých odborných škol na mateřský jazyk a rozvíjení jazykových kompetencí žáků by byl dopad zrušení ústní a písemné zkoušky z češtiny takový, že školy by přistoupily k nacvičování didaktického testu a nastal by naprostý konec jazykového vzdělávání ve středním školství...

Celu dobu neříkám nic jiného, je to tak.
Subjektivita je v tom, že 1 hodnotitel rozhoduje o tom, zda je etxt ješt (okrajově) k tématu, tedy 1 bod, nebo už ne, a tedy 0 bodů rovnou z celé práce. Totéž pak u otázky, zda práce splňuje zadaný slohový útvar. Zdůrazňuji, že nejsem proti slohové práci.

Já osobně k současné podobě maturitní zkoušky z češtiny přistupuji tak, že jsem rád, že už na střední škole neučím, jinak bych musel odejít... A pokud bude zachována, určitě se na střední školu nevrátím.

Mne mrzí, že v základní úrovni není literaura, ale zapojení jazyka a stylistiky se trochu zlepšilo - zkrátka musí umět všechno, ne třeba fonetiku. A to, že nemusí na potítku poznat Halase od Holana, je pro úroveň Z také dobře. Že je maturitní písemka kratěí, je také dobře...

Můžete napsat konkrétněji co se Vám nelíbí na novém pojetí?
Memorování obsahů a životopisů?

Je mi jasné, že diskuse k maturitě probíhala již na jaře a že řada argumentů tam již padla. Zároveň probíhají on-line konzultace, které organizuje CERMAT. Nicméně budu rád za konkrétní náměty právě v této diskusi.
Je třeba říci, že ji idealisticky dělám pro možnost navázat konstruktivní diskusi o středoškolském vzdělávání, tedy také o maturitní zkoušce, co chceme u žáků zjistit (co chceme, aby uměli) a proč tomu tak je. (kritizovat zákonný model, že zkoušku zadává centrálně veřejná instituce a ne soukromé společnosti, tak k tomu zde prostor dávat nechci)
V takto postavené diskusi je však třeba postupovat konstruktivně, tedy k věci - u maturity ke konkrétním indikátorům dovedností ("požadavkům" katalogů)?
A) má toto absolvent střední školy s maturitou umět? (Např.: "Žák konající zkoušku použije jazykové prostředky odpovídající komunikační situaci")
B) směřuje moje práce k tomu, aby to uměl? Když ano - pochlubte se, když ne, můžete se svěřit, dostanete rady od kolegů...
Při daném účelu diskuse je zbytečné psát, že je celý maturitní model špatně. Maturita a její katalogy požadavků jsou "materializací" státního závazku, jímž je maturitní vysvědčení. Je třeba i ke kritice přistupovat racionálně a věcně.