Vážení účastníci webináře o psaní leváků,
dovolte, abych Vám poděkoval za zájem, který jste o leváky projevili, a věřím, že se ještě nějaký webinář k životu leváků ještě uskuteční.
Pročetl jsem si zpětně záznam chatu, který poslala paní Urbanová, a chtěl bych ještě doplnit některé dotazy, na které v živém vstupu už prostě nebyl čas:
1.
kfab - 20:43 : Je nutné hodnotit krasopis? Velmi se mi to příčí a děti ode mě v písance neuvidí 2 a horší známku. Již ve druhé třídě začínají mít děti charakteristické písmo. A v mnoha případech je velmi podobné písmu rodičů. --- Myslím, že hodnotit by se mělo - hodnocení je především zpětná vazba, která říká dítěti, jak si stojí u učitele i ve srovnání s ostatními dětmi, a hlavně jestli vlastně dělá to, co je potřeba. Děti hodnocení potřebují, z rodiny jsou na hodnocení zvyklí, a tak škola by neměla "dělat mrtvého brouka" a spolknout jakýkoliv nedodělek jen proto, že se to dítěti nelíbí a nutí ho to podávat výkon. Jestli to bude známkami, slovním hodnocením nebo prostě jen razítkem sluníčka a mráčku, je, myslím, jedno. Každopádně toto hodnocení musí být ze strany učitele kvalifikované, srozumitelné a srovnatelné mezi úkoly i mezi dětmi.
Horní metoda psaní leváků umožňuje učitelům brát stejná měřítka na leváky ve srovnání s praváky, nesmíme však zapomenout, že v počátcích psaní, kdy se nacvičují přípravné tvary tužkou, to mají leváci obtížnější proto, že jedou rukou po papíře a měkkou tužku mažou a že nácvik velkých objektů (kolem 2 - 4 cm) v protitahu neodpovídá motorice levé ruky. Jakmile se však písmena dostanou do obvyklých řádků, nad kterými mohou posouvat ruku, jsou ve srovnatelné situaci jako praváci.
2.
"děti píší jako rodiče" - to je zajímavý postřeh, je tomu skutečně tak, že některé děti přejímají rukopis rodičů - proč je to tak, kolik takových dětí je - tím se ještě nikdo nezabýval. Bylo by to minimálně na pěknou magisterskou práci.
3.
Milan Khas - 20:55 : Ještě by mě zajímalo... Učím také v ZUŠ na kytaru. Převracet kytaru, či nepřevracet? A také jak je to s příborem... Držet opačně? --- Těmito otázkami jsem se celkem podrobně (samozřejmě ve srovnání s jinými badateli) zabýval a věnoval jsem jim celé kapitoly ve svém připravovaném rukopisu o leváctví, koneckonců první popud vyšel z diskuse zde na rvp.cz. Podrobně najdete na
http://www.levactvi.cz a v příslušných dumech, které jsou ke stažení - č. 17 a 18; stolování - 03.
http://www.levactvi.cz/levak-a-hudebni-nastroje/http://www.levactvi.cz/levak-a-bezny-de ... cka-a-nuz/4.
Syn poslouchá také a ptá se, jestli (a jak) je biologicky (vývojově) dáno, kolik bude leváků? Je možné, že dva rodiče praváci mají leváka? Je někde nějaká studie? --- Jsou různé studie, které zkoumaly rodinné vazby a které dospěly k závěru, že leváctví je především dědičné. Jsou na to takové statistické modely odvozené právě z těchto dat, ale ty nic nezaručují - samozřejmě se pohybují v rovině statistického předpokladu. Je to jedno z míst, na kterém se zasekl zájem o leváctví, také tyto statistické modely uspokojily pedagogy natolik, že se zcela zapomněli zabývat tím, že leváci jsou živí lidé, kteří chodí do školy a do práce, řídí automobil nebo hrají na hudební nástroj a že nepotřebují vědět, s kolikaprocentní možností mohou mít levoruké nebo pravoruké dítě, ale že potřebují vědět, jak mají v tomto světě obstát, jak spokojeně žít a život si užít.
5.
"metody zjištění leváctví, nebo praváctví" --- V kostce pro rodiče a učitele mš v dumu č. 02 na
http://www.rvp.cz:
02. Leváci a leváctví - Předběžné určení laterality dítěte.pdf
http://dumy.cz/vyhledavani?fraze=02.+Le ... &x=25&y=20Ve čtyřech letech je pro některé děti ještě příliš včas, ped-psych podle mne vás ještě s takovýmto případem ještě nevezme, ale samozřejmě to záleží na jejich konkrétních pracovnících.
***
Ještě jednou děkuji za Váš zájem a účast na webináři a na podzim, jak se to jeví, nashledanou.
Ivo Vodička
