To určitě stojí za zvážení. Historicky se to vyvinulo tak, že původně nebylo jasné, které gramotnosti dokument obsáhne. Pak ve skupině převážila tendence raději méně "nejzákladnějších", protože úspěšné bývají strategie s menším počtem cílů. Takže dokument neřeší třeba přírodovědnou gramotnost, přestože ji OECD i EU řadí do jádra základního vzdělávání.

V Británii začali se dvěma strategiemi, a když měli dojem, že se jim to osvědčilo, tak to rozšířili třeba na kázeňské problémy. Bylo to ovšem celé trochu velkorysejší a zároveň trochu preskriptivnějí.

Souhlasím s Vámi v tom, že v zahraničí se klade důraz třeba na to, aby se čtenářská gramotnost soustavně rozvíjela i na vyšší sekundární škole (střední škola). Ale opět, nechceme se rozmáchnout příliš doširoka.
Zatím je to pojato tak, že existují i další gramotnosti (finanční...), a existuje i předškolní výchova atd., ale my jsme se teď zaměřili na ty dvě gramotnosti, o kterých píšete, a na základní vzdělávání.

Sice jsem to myslel spíš tak, zda pro běžného učitele existuje nějaký "pan RVP", ale moje zmínka o RVP nebyla v této souvislosti vhodná, omlouvám se tvůrcům i čtenářům blogu. Další vysvětlování by odvádělo debatu od gramotností.

Předpokládám, že naše současná "anonymní partička" bude představena příští týden na semináři. Materiál byl uvolněn týden předem, aby se zájemci před seminářem s materiálem mohli seznámit. Jde o první pracovní verzi. Asi mohla být podepsaná, ale musím říci, že jsme do poslední chvíle řešili věcné problémy a tohle nás nenapadlo.

Nemám pocit, že by týmy pracující na standardech byly anonymní. Mj. jsme absolvovali řadu seminářů ke standardům ve všech krajích republiky, kde se vždy představily všechny týmy a z očí do očí probíhala diskuse s učiteli. V diskusi na tomto portálu vystupovali autoři vždy pod svými jmény. Procesy tvorby nebyly nastaveny zdaleka ideálně. Ale o potřebě takovýchto standardů se ví víc než deset let, nejpozději od Bílé knihy, a věc se nehýbala z místa. Hektičnost prací za ministra Dobeše je mj. důsledkem ignorování odpovídající části Bílé knihy za předchozích ministrů, ukončení projektu testování 5. a 9. tříd tuším za Kuchtové (přestože využití evropských peněz vyžadovalo udržitelnost projektu!).

Já ten pocit mám a zřejmě to není jen pocit: je snad někde zveřejněn seznam členů týmů pro tvorbu standardů či revizi RVP ZV? Jsou uvedeni v nějakém závěrečném dokumentu?

Ale nechci se zabývat jen personáliemi.

Školský zákon z roku 2004 v par. 3., odst. 1 stanovuje, cituji z http://aplikace.msmt.cz/HTM/PKT0602senatspodpresidenta.htm:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vládá předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Tento klíčový dokument dosud neexistuje a je tu snaha ho ze zákona a z RVP odstranit (vycházím z dostupného textu k revizi RVP ZV).

Takže si přestaňme hrát na partikulárních problémech a nesystémových řešeních.

Mám i pár obecných připomínek k věcnému obsahu dokumentu: dnes podle mne již nelze redukovat základní gramotnosti jen na čtenářskou a matematickou. Po řadě diskusí na toto téma po zveřejnění výsledků PISA 2009 mám navíc dojem, že dochází k dezinterpretaci některých výsledků.

S tím souvisí i vysloveně zpackaná příprava standardů ZV, kde došlo také k výrazné redukci na testovatelné indikátory. Například podoba standardů z ICT je vysloveně tristní.

Obávám se, že předložený dokument řeší jen partikulární zájmy a cíle v návaznosti na předchozí kroky MŠMT s tvorbou standardů a přípravou revize RVP. Je připraven stejně jako ony anonymním týmem bez řádné oponentury odborné veřejnosti, kterou nelze nahradit online veřejnou diskusí na tomto portálu.

Souhlas, souhlas - strategie by měla pokrývat celé kurikulum a připravovat půdu a navrhnout cesty, prostředky a odborný potenciál, jak kurikulum změnit od nalévání informací k funkční transformaci a asistenci žákům a žákyním při jejich dospívání a rozvoji. Ke změně filosofie školy a vyučování, k níž zatím v průběhu MŠMT nezvládnuté implementace nového modelu řízení kurikula nedošlo. Takovou strategii navrhoval ve své studii zpracované v roce 2010 panel pro ČG VÚP v Praze. Dále cit. tohoto dokumentu:
"Dlouhodobá a konsenzuální Národní strategie pro rozvoj čtenářské gramotnosti by měla definovat cíle pro povinné vzdělávání v širším kontextu celoživotního učení, neboť dosažená úroveň čtenářské gramotnosti přímo ovlivňuje schopnost učit se po celý život. Ti, kdo nedosahují potřebné minimální úrovně čtenářské gramotnosti, se stávají nejhůře
zaměstnatelnou skupinou obyvatel.
Principy vzniku národní strategie pro rozvoj čtenářské gramotnosti:
• Důraz není kladen na rychlý vznik strategie (rychlý výsledek), ale na dostatečně dlouhý proces vzniku, který umožní, aby strategie opravdu poučeně zahrnovala a v potřebné míře sjednocovala pohledy různých aktérů (školy, výzkumná pracoviště, ČŠI, NNO, knihovny…).
• Důraz není kladen na rychlé prosazení pohledu jedné zájmové nebo odborné skupiny, ale na dosažení kompromisu a shody mezi těmi, kteří se čtenářskou gramotností zabývají, aby při první politické změně nedošlo k negaci všeho, co se
dosud učinilo.
• Důraz není kladen na ideální stav, ale na přijatelnost cílů i postupů pro ty, kdo mají strategii realizovat (především pro učitele).
• Strategie by kromě vizí a cílů měla obsahovat konkrétní prováděcí plány s určením odpovědných institucí nebo osob, termínů a se zajištěným financováním." (...)(Studie, VÚP v Praze, vydána 2011, s. 17-18. Dostupná z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploa ... tudii1.pdf).

Změny v nějakých obsahových částech rámcových programů bez revize cílů vzdělávání, bez zapojení široké veřejnosti do tvorby a ověřování rámce strategie i nástrojů až do strategií učitele a metodiky výchovné a vzdělávací práce a rázného zlepšení podmínek ve školách včetně financování (směšně nízké "normativy", které vůbec nepočítají s nároky, které na školu a pedagogické pracovníky klade doba!!), jsou zbytečnost, hazardování z již tak podlomenou důvěrou pedagogů v koordinační schopnosti řízení rezortu a plýtvání lidskou tvořivostí...

Za sebe bych ještě připojila i fakt, že ČŠI sice má vypracována kritéria hodnocení, ale v praxi to znamená jen posouzení dokladů, zda jsou v souladu, analýza několika dotazníkových šetření a návštěvu pár hodin na školách. Domnívám se, že takové šetření a hodnocení není dostatečně objektivní a zcela určitě dostatečně neodkrývá "uplatňování účinných moderních pedagogických metod a přístupů".

Současně se přimlouvám za to, aby veškeré dokumenty byly skutečně provázány s praxí vzdělávání, a z pohledu elementaristky také za to, aby všechny součásti vzdělávacího systému byly zahrnuty- my navazujeme na předškolní vzdělávání, na nás pak další a pokud strategie nebudou tvořeny společně, budeme stále kulhat pěšky za vozem a stále dokola upravovat nikoliv školní, ale národní dokumenty.

Upozorňuji, že takovýto příspěvek nemá co ve věcné diskusi pohledávat!

Ano, to je to. Nemáme nic, počínaje tím, že nemáme Národní program vzdělávání a konče tím, že nemáme peníze. Když si vyjmenujeme všechny tyto podmínky, tak zjistíme, že v současnosti nejde dělat vůbec nic. Ale můžeme zde vést diskusi, jak správně vypracovat komplexní projev všenápravy.

Strategie se dá shrnout, podle mne, do jediné věty: Chceme v diskusi pomoci vyjasnit, že čtenářská a matematická gramotnost jsou důležité, přestože je RVP ZV explicite nezmiňuje a na rozdíl od mnoha jiných zemí je nezařadil do "první linie" mezi KK. Za současného stavu můžeme při troše štěstí koordinovat to, pro co už je zajištěno financování odjinud. Vést diskusi přesně v tom duchu, o kterém píše pan Koubek. Zmapovat lépe stav ve školách.
Strategie, když se není podíváte, není žádná preskripce, jako byla třeba National Literacy Strategy. Je to v podstatě právě jen výzva k přípravě něčeho takového, je to výzva k diskusi o: 1. cílech; 2. srovnání stavu reality ve srovnání s těmito cíli; 3. možných prostředcích nápravy.

Tak to je skvělé, to jste mne pobavil . Přikládám snad povolenou digresi a zase se jdu stresovat s revizemi
"Světanápravce je jednou z nejlidštějších postav slavného dramatika Thomase Bernharda. Stejně jako mnozí jiní hrdinové Bernhardových her patří do kategorie velkých mizantropů. Je samolibý, tyranizuje svým odhodláním ke 'světa-nápravě' každého, s nemilosrdným humorem glosuje všechny a všechno, přičemž nešetří hlavně a především své nejbližší okolí. A právě zde, v nejužším rodinném kruhu, svede svůj poslední boj: duel se životní družkou – jeho 'nepostradatelným zlem'."
(převzato z: http://prakomdiv.cz/Predstaveni.aspx?id=292)
Šiřme jedovaté memy, ať nám kysne i vtipná kaše!

Národní program vzdělávání někdo napsal v nějaké situaci do zákona. To je legitimní. Pak ho zase někdo může ze zákona škrtnout. To bude taky naprosto legitimní. Nebo ho neškrtne, ale vytvoří. Ale asi sám dobře víte, že o potřebě a možnosti vytvořit NPV se vede na opravdu širokém fóru a bez účasti MŠMT diskuse už řadu měsíců, a mezi odborníky sezvanými EDUIN nepanuje shoda ani na tom, zda je tvorba NPV prioritou popř. zda ho fakt potřebujeme, ani na tom, zda nyní jsou vůbec podmínky pro to, aby podobný dokument vznikl.
Sám si myslím, že pokud NVP vznikne, bude z důvodu konsenzuálnosti tak obecný, že vůbec nic nepřinese. Můj názor je, že nepotřebujeme další obecné dokumenty, my potřebujeme naopak konkretizaci cílů dolů, typu map učebního pokroku.

V Bílé knize je zase napsáno: "Aby se zvýšila vzájemná
srovnatelnost výsledků, vyvážila subjektivita hodnocení
a získala dostatečná zpětná vazba, bude se více využívat již existujících nástrojů pro externí evaluaci a monitorování výsledků škol i jednotlivých žáků a zejména se bude postupně rozšiřovat jejich škála."

V zásadě platí to, co jsem napsal panu Koubkovi: když si teoreticky řekneme, jaké podmínky potřebujeme vytvořit pro jakoukoli další práci ve školství, tak zjistíme, že se nedá dělat nic, maximálně si tady blogovat a poučovat se, jak se správně má vést diskuse.