Děkuji za odkaz. Ale byla jsem vyrovnanější, dokud jsem o tomto projektu nevěděla. To zase bude slepých uliček. Zlatý Cimrman.

Tak jsem tady dostal zase řádku úkolů. Myslím, že se ptáte dobře, ale částečně ve špatných dveřích. Stále ještě nejsem šéf skupiny, nesestavil jsem, neřídím ji, nemám seznam členů, tím méně s jejich funkcemi. Kdo je vedoucí skupiny jsem tu už napsal (dr. Hájková z odboru 22), která byla představena na semináři.

Co se týče pokladů, ze kterých jsme vycházeli, některé jsou vyjmenované nebo přímo odkazované v dokumentu. Ano, bude užitečné dát to dohromady, ale můj úvazek v projektu zdaleka nestačí na všechny věci, které by bylo potřeba udělat. Už jsem tu dostal výzvu napsat o úspěšných gramotnostech v různých zemích atd.



Už se tu začínají klást stále stejné otázky a dávat stále stejné odpovědi. V pracovní skupině jsou lidé ze státní správy, protože to je strategie doporučující, co má dělat státní správa. V zásadě jde o generickou strategii toho, jak něco dostat do těch škol, kam se to dosud nedostalo. Má doporučit kroky úředníkům, čili úředníci sobě, jak tady správně napsal myslím pan Sotolář, ne učitelům. Ale to už tu zaznělo několikrát, podrobně jsem to zdůvodňoval na semináři. Motáme se v kruhu. Asi bude potřeba jít zapracovávat do dokumentu ty náměty, které tu zazněly.



Když si přečtete, co jsem napsal (už po několikáté) výš, tak ne nutně. Já sám bych o tom projektu ESF rád věděl trochu víc. Ale doufám, že by se to mohlo doplňovat. Tohle by mohl být ten projekt na úrovni učitele, když ten náš je na úrovni "úředníka". V něm budou ti konkrétní odborníci a učitelé, kteří vědí, jak rozvíjet gramotnosti (doufám).

Nebo Strategii pro testování (= testovací gramotnost)?

Byť to není předmětem této diskuse, neví někdo prosím, kdo je dodavatelem zde zmíněného projektu http://www.msmt.cz/file/22644? Projekt sice dle prezentace v květnu začal, ale v materiálu je uvedeno anonymní "dodavatel." Je vůbec pozoruhodné, jak na ministerstvo platí jiná kritéria než pro všechny ostatní realizátory projektů - např. na procenta, kolik aktivit projektu smí realizovat dodavatel a kolik žadatel.

Plyne z toho řada otázek, některé lehčí, jiné těžší.

Zkusím začít třeba od angličtiny. Podle jiných "signálů" se výsledky AJ zlepšují, zatímco ČJ a M klesají. I to je nutno brát v úvahu, na co se zaměřit. Hlavně ale u té AJ máme současné standardy aspoň nějak ukotvené požadavkům na vrstevníky dětí v zahraničí díky znalosti SERR. V průběhu práce padlo rozhodnutí u cizích jazyků se řídit hlavně SERR.

Zásadní problém našich standardů ČJ a M, testování prováděného ČŠI atd. je, že jsou omezeny RVP ZV (a Dobešovým příkazem udělat jen minimální úroveň). Testy možná změřily, jak jsou na tom děti ve vztahu k RVP ZV, ale nevíme, jak je na tom RVP ZV s nastavením požadavků k tomu, co se požaduje jinde. Nebo snad tvůrci RVP ZV porovnali jeho výstupy s požadavky absolventy školy z jiných zemí, se kterými se chceme a musíme v globální konkurenci srovnávat? Existuje taková komparace? To by si možná všimli, že jim tam chybí ČG, jak tvrdí, asi správně, p. Hausenblas.

Na semináři ke gramotnosti řekl p. Hausenblas, co podle něj standardy jsou a co nejsou (nejsou podle něj cut-score). Souhlasím s tím, co by podle něj standardy měly být, ale obávám se, že standard musí být i cut-score, abychom mohli interpretovat uvedené grafy. A vytvoření těch hladin úspěšnosti v různých typech úloh, na kterých můžeme být s našim systémem spokojeni, bude nutné a bude těžké. Bez toho věcně interpretovat výsledky testu, který hlavně testoval logistiku, moc neumím.

Takže tu máme běžící projekt OP VK Gramotnosti, který zlepší čtenářskou gramotnost nákupem čteček, další běžící projekt OP VK s testováním 5. a 9. ročníků,kde čeština dopadla podle ČŠI výborně, a Strategii, že by se v budoucnu mělo něco zkoordinovat. Mně to tedy už hlava nebere...

Právě. Ta strategie - i když tomu někdo stále nechce rozumět - je zatím ve stádiu návrhu, aby to někdo, kdo má vhled, na národní úrovni koordinoval. Tyto úvahy zatím počítají s náklady (doslova) méně než jedno promile, kolik tak stávají ty jiné projekty, a kladou si otázku, k čemu by to mělo být a jak by to mohlo být udržitelné, a zda to zase nepomůže jen těm školám, co jsou schopné takové nabídky absorbovat. Jedna z věcí, které chceme ohlídat, je, aby se to testování postupně vyvíjelo tak, jako se vyvíjejí mezinárodní testy: od toho, co se "vždycky" ve škole zkoušelo, k tomu, co budou děti asi potřebovat, resp. k nějakému důstojnému kompromisu.

Spíš se mi zdá, že přímo na MŠMT chybí odbor, který by se zabýval koncepčností jeho činnosti. Jedna Strategie zaměřená na dvě gramotnosti ničemu nepomůže... Chce to řadu schopných lidí pracujících na plný úvazek!

Pane doktore, jak jste sám psal v jiném příspěvku "je to otázka určení priorit". Předpokládám, že nemálo pedagogů akceptuje prioritu zvýšení čtenářské a matematické gramotnosti. Koneckonců to dle mého soudu bude mít pozitivní vliv i na další "neduhy" našeho vzdělávacího systému.
Bohužel úspěch této představy nezaručuje to, zda si ji za prioritu stanoví odborná pedagogická veřejnost, ale zda bude přijata na úrovni společnosti a jejího "managementu" (tedy na vládní úrovni). Pokud má jakákoliv strategie ambici "překročit stín" ryze školských debat, pak bychom jí měli "my školáci" vydláždit cestu minimálně v podobě nalezení konsensu. Pokud se ale jedná o jednu z aktivit, která má doplnit mozaiku "vzdělávacích" opatření, pak je na pořadu dne najít minimálně buď zastřešující strategii nebo kompetentního koordinátora. Jedno či druhé prozatím postrádám.
Přitom je asi logické, že nalezení kompetentního koordinátora je minimálně z časového hlediska snadněji dosažitelné. Tak sem s ním . Přece nalezení jména, přidělení jí příslušných kompetencí nemůže být takový problém, je-li vůle na vládní úrovni.