Pane doktore, diskuse už vážně ztrácí smysl. Stačí napsat, že nemáte odpověď.
Škoda, že jsme se tady nedobrali k žádnému řešení a i Vy jste přestal věcně odpovídat. Je čas začít brnkat na jinou strunku a doufat, že tentokrát zahraje.

Takže si počkáme na TU diskuzi...Jen mám pocit, že tohle byla ztráta času- a tak to vypadalo slibně....

Dost možná krok, jakým diskutující konejšit, přežít měsíc a pak si to udělat po svém.

Jak už dlouho ztrácíme čas, ale taky pozici ve světě, tady popsal pan Koubek. Pokud je tato diskuse ztrátou času, tak vlastně nevybočuje z domácích tradic.

Někteří diskutující jsou frustrováni, že se nechystám převzít jejich stanovisko, zapracovat jejich pohled do strategie. Obávám se, že to někdy nejde. Jsme v podstatě na úrovni tvorby sektorové politiky. Pro demokratickou politiku je podstatná soutěž idejí. Ať se nám to líbí, nebo ne, někdy kompromis není možný. Testování buď plošné bude, nebo plošné nebude. Nenapadá mne, jak bylo trochu plošné a trochu ne. (Asi by šel vymyslet neúplný design, který by otestoval všechny, ale neumožnil je srovnat, ale to by bylo proti smyslu plošného testu.)

Někde se rýsuje kompromis třeba v časovém sledu. Třeba půjde napsat, že od roku 2015 se má do strategie přidat i přírodovědná gramotnost.
Bylo by hezké, kdyby existoval konsenzus hlavních aktérů, ale v některých bodech se ho zjevně nedaří dosáhnout už celá léta: viz třeba víceletá gymnázia, školné na vysokých školách aj. Myslím, u některých otázek může diskuse prohloubit porozumění výhodám a nevýhodám různých řešení, ale nemůže vést k řešení přijatelnému pro všechny diskutující. V tom smyslu chápu tuto diskusi.

Za autory strategie každý vstup do diskuse čtu, přemýšlím o něm, a snažím si ho zařadit do celkového obrazu situace.

Tak dvě věci:
a) plošně testovat a přitom neúplně je snadné a má to smysl: můžeme požádat všecky školy, aby u žáků v 5. a 9. ročníku zjistily stav například ovládání pravopisu i/y. Nebo jak dokážou sepsat plynulých pět vět o předloženém obrázku. Nebo jaké dovedou vymyslit otázky k úryvku z citově vypjatého textu, atp. Zkoumat jednu dovednost nebo znalost lze plošně, přinese to velmi užitečné výsledky, napadne nás, co by se asi mohlo a mělo ve školách dělat líp, ale tou částečností se znemožní srovnávání žáků a škol. Repektive pitomost takového srovnávání bude lépe patrná než u testů, které jakoby zkoumají celé ovládání předmětu!

Ovšem kupodivu, když motyka spustí celý test a ve všech školách pro všecky žáky, ať už bude nevydařený nebo i vydařený, náhle si kdekdo myslí, že smyslem testování je srovnávat. (Mnoho učitelů v diskusích, na školeních i jinde nemá vskutku ponětí o tom, že se dá testovat nejen vzhledem k výsledkům spolužáků, ale lépe k dohodnuté normě v ovládání oboru, a proto si pak navzájem nerozumějí. Ale překvapuje mě, že to vypadá, jako by náhle odborná zaostalost té touhy po srovnávání nebyla dost patrná. Anebo to není neinformovanost, ale podvědomá touha segregovat žáky na ty, co prospěli, a umístit je na lepší školy, a na ty, co neprospěli, a ty poslat do učňáků? Hledám jiné důvody pro srovnávací testy a nenapadají mě žádné demokratické ani odborné.
Ale nyní už i úředníci na MŠMT občas dementují, že testování bude srovnávací (tedy sledující sociální normu a porovnávající děti mezi sebou, nebo tím i školy mezi sebou). Tak proč to tady zase čtu?
Vždyť i ta Strategie - aspoň doufám! - má přinést obecné povznesení gramotnosti, a ne srovnávání horších a lepších lidí.

Myslel jsem to jako příklad politického rozhodnutí, ale budiž, budu reagovat. Samozřejmě, lze udělat takové testování plošně, ale v tomto případě je to zbytečné, protože stačí otestovat reprezentativní vzorek. Pokud by to školy zajímalo, mohou si test udělat samy a porovnat se buď s kritériem, nebo s normou odvozenou na vzorku.



Samozřejmě je možné tvrdit, že země, které organizují plošné testování (např. země anglosaské, ale i Polsko), jsou v rukou pitomců. Ale spíš to něco vypovídá o tom odpovědném přístupu, jak se u nás uvažuje o názorech odlišných od těch našich.



Ale v praxi to může taky být naopak. Vzdělávací systémy s vyšší mírou standardizačního tlaku vykazují menší rozdíly mezi žáky (což je logické). Většinou se opatření jako testování zavádějí kvůli pomoci těm, kdo jsou momentálně na tom špatně. V zásadě bez plošného monitoringu naopak necháváte některé žáky na pospas špatným učitelům a špatným školám, nebo jejich znevýhodňujícím životním okolnostem.

Vždyť ta data z testování o žácích se vůbec nemusí pustit kamkoli ven. Mohou se pustit ven jen souhrnné výsledky tříd nebo škol. Chápu, že i to má svá značná rizika. Ale Vy se pořád tváříte, jako že mi tu máme nějaký ideální stav, který ohrožuje nápad na zavedení testování. My tu máme školství s hrozně velkými rozdíly mezi školami, mezi kvalitou učitelů v jedné škole, a klesající úrovní všech skupin dětí.

Kdyby nám to tu fungovalo, tak není důvod dělat změny, zavádět testy, psát standardy. Ale ono nám to tu nefunguje! A většina opatření, která zde dosud vidím, mají potenciál oslovit jen dílčí segment škol.

Diskuze se vyčerpala, pan Dvořák zřejmě rovněž... Možná bychom se mohli zaměřit na jeden palčivý problém:

Jak dosáhnout toho, aby žáci ZŠ dosáhli vyšší úrovně čtenářské a matematické gramotnosti co nejdříve? Které kroky považujete za nejefektivnější? Které byste doporučovali učinit okamžitě?

Strategie totiž nerozlišuje, co udělat nyní a co potom...

Radku, velký souhlas, proto jsme vás odkazovali na téma k potřebným opatřením.

My si dobře uvědomujeme, že tato diskuze nemůže suplovat onu zásadní diskuzi, po které voláte - diskuzi, která by za přispění mnoha stran vedla k takovému závěru, který by byl pak tedy považován za "národní".
Má někdo z vás představu o tom, jak byly v jiných státech vedeny diskuze nad obsahem a cíli vzdělávání? Diskuze dlouhodobé, řízené, směřující k zásadním závěrům? Kdo je koordinoval? Jak byly procesy řízené?

Ale to by zrovna mohl vědět NÚV, ne? To je ústav, který má cíle vzdělávání "v popisu práce".

Jinak poslední měsíce na této otázce pracuje Eduin s podporou nějakého malého grantu od OSF, bylo na to téma diskusní sektání v Americkém centru atd.

Myslela jsem na koncepční diskuze, které se vedly v cizině, dlouhodobě. Omlouvám se, že se vyjadřuji nepřesně.