V ČR takový výzkum neexistuje, finanční gramotnost na ZŠ není povinnou součástí výuky, takže v tuto chvíli není zatím co mapovat.

A nebylo by tedy lepší to "pilotně" ověřit a teprve potom nafukovat "osnovy"? (Já vím, že osnovy nejsou, ale je to kratší.)
A k té korupci, neměla by se školení v těchto očekávaných výstupech financovat radši současným politikům místo školáků? Společnosti by to prospělo určitě víc. (Vnímejte to spíše jako řečnickou otázku. Neočekávám na ni odpověď .)

Já se ptal samozřejmě na zahraniční výzkum. V ČR se zásadně žádné výzkumy před zavedením něčeho nového nedělají, natož aby se pak třeba zjišťovaly dopady a výsledky...

Doporučuji k prostudování materiály, které jsou na stránkách OECD v sekci finanční vzdělávání (viz http://www.oecd.org/finance/financialeducation/).

Doporučuji především materiál Principles and Good Practices for Financial Education and Awareness z roku 2005, kde je například doporučováno začít s finančním vzděláváním co nejdříve a od co nejnižšího věku.

Na výše uvedených stránkách se například píše následující: "The 2005 OECD Principles and Good Practices for Financial Education and Awareness recommends that financial education start as early as possible and be taught in schools. Including financial education as part of the school curriculum is a fair and efficient policy tool. Financial education is a longterm process. Building it into curriculums from an early age allows children to acquire the knowledge and skills to build responsible financial behaviour throughout each stage of their education. This is especially important as parents may be ill-equipped to teach their children about money: levels of financial literacy are generally low around the world."

První mezinárodní měření finanční gramotnostnosti žáků proběhlo letos, výsledky budou známy v roce 2014. Posuzování dopadů finančního vzdělávání na jednání v dospělosti bude podle mého názoru možné za 10 - 20 let, až se současná generace žáků dostane do produktivního věku. Otázkou samozřejmě také je, zda je vůbec možné zjistit, jak se s odstupem času školní vzdělávání odráží v životě jedince....

Podporuji názory paní Hesové. Zavedení základů finanční gramotnosti na 1. stupeň ZŠ je rozhodně nutnější než písemné odmocňování a goniometrické funkce na 2. stupni ..., jak píšete výše.

Mrzí mne, že paušalizujete můj požadavek na vypuštění jedné jediné dovednosti, a to dovednosti písemného dělení na 1. stupni ZŠ. Co člověk uplatní v běžném životě je pouze jeden z filtrů, kterým by obsah učiva měl být revidován. Podívejte se na to takhle: Na obsah učiva je určitá hodinová dotace. Jako matematik víte, že když přidáte témata, bude muset buď přidat časovou dotaci nebo někde ubrat, jinak se tomu tématu nebudete moci dostatečně věnovat. Proto já říkám - ano - přidejme finanční gramotnost. Ale uberme někde jinde - jinak není možné vše "odučit", natož dát žákům prostor si probírané osvojit. To prostě znamená, že staré a neužitečné musí ustoupit novému a potřebnému.

Ještě si, prosím, uvědomte, že např. na vesnicích žijí děti v rodinách s tak nízkými příjmy, že nemívají kapesné ani na druhém stupni a dokonce ani nechodí nakupovat, takže pro ně je veškerá finanční gramotnost něco neuchopitelného. "Mama nemá peníze" a tím hasne veškeré počítání, plánování atd. Naopak na druhé straně jsou děti, jejichž rodiče jim poskytnou naprosto vše i víc- ale ani ti nechodí do obchodů, nehospodaří se svěřenou částkou. Jistě je situace jiná ve městech, ale je třeba počítat i s takovými problémy.

Děkuji za tuto připomínku z praxe. Tyto situace reflektujeme. Ale právě neuchopitelnost finanční gramotnosti pro některé žáky je argumentem, proč finanční vzdělávání do škol zavádět.

Rozdílná finanční situace žáků (resp. jejich rodin) určitě může hrát při finančním vzdělávání roli, proto je potřeba k této problematice přistupovat s veškerou pedagogickou profesionalitou.

Chtěla bych také podotknout, že očekávaný výstup "používá peníze v běžných situacích" je nyní součástí RVP ZV (Člověk a jeho svět - Lidé kolem nás - 2. období) a je tedy povinnou součástí výuky na ZŠ (nehledě na to, zda žáci mají kapesné nebo chodí nakupovat).

Žák používá peníze v běžných situacích je právě jeden z nesmyslných výstupů: jak se do těch běžných situací dostaneme? Budeme s dětmi chodit nakupovat? Budeme s nimi plánovat jejich kapesné? Můžeme vytvářet "modelové" situace. Ale ty budou vždy jen modelové.

I v rodinách, kdy děti nemají přístup do komory, která je zamčená, aby si v době, kdy jsou samy doma nesnědly večeři na dva dny? Obávám se, že v těchto případech půjde o průtokové informace, pokud nebudou mít v ruce konkrétní částky, konkrétní úkoly. Stále hovoříme o malých dětech, kde je názor a konkrétnost téměř nutností.