Dobrý den,
mé první dva dotazy směřují k vymezení mluvnice pro konkrétní jazyky, které je uvedeno v části Učivo společné pro všechny jazyky.

1) Souhlasím s diskutujícími, že toto vymezení je na spodní hranici toho, co je obsahem výuky cizího jazyka na základní škole - při výuce francouzštiny se naprostá většina uvedených jevů objeví již v prvním díle libovolné metody. Takto "nízké" vymezení tedy zřejmě povede k cíli autorů, tedy "nepřetěžovat gramatikou".

2) V protikladu k tomuto cíli se mi však zdá samotné vymezení mluvnice v dokumentu (formou detailního výpisu/seznamu jevů). Nejsem proti vyjasnění základních mluvnických jevů, které bude stát považovat za nutné zahrnout do učiva na příslušných stupních. Nestrhne však uváděný výčet pozornost učitelů spíše naopak ke "gramatickému" přístupu k výuce jazyka, tedy upřednostnění výuky právě této gramatiky a zapomínání na ostatní výstupy a učivo? Proč nejsou stejně detailně vyjasněny i ostatní části učiva?

Třetí dotaz se pak týká otázky jiných cizích jazyků, než zmíněných AJ, NJ a FJ. Jak budou řešeny jazyky jako ruština, španělština nebo italština? Bude se čekat na jejich "standardy"?

Obecně pak velmi vítám a děkuji za zařazení druhého cizího jazyka tam, kam patří, a jasný odkaz na úrovně A1 a A2 SERRJ.

Pravděpodobně jsem se nevyjádřila jasně, ale zbytečnostmi jsem myslela spoustu dalších přívěsků. Nenapsala jsem, že považuji psaní v cizím jazyce za zbytečnost ani jsem nepožadovala zatajování této části jazyka, pouze jsem chtěla poukázat na skutečnost, že je velké procento dětí, které mají s psanou podobou problémy. Je tedy nutné vymezit, co je v tomto směru základní učivo a ona rozumná míra. Uznejte, že někteří učitelé si vystačí se zkoušením slovíček písemně, protože takto vyzkouší najednou celou třídu a navíc zabijí minimálně čtvrt hodiny. Proto si myslím, že Společný referenční rámec je kvalitní podklad.

Dobrý den všem.
Mám dotaz ohledně Dalšího cizího jazyka: pokud jej škola nabídne již v 6.třídě, je cílem, aby měl žák v 9. třídě úroveň A1 (tedy shodnou jako v případě, že je tento jazyk vyučován od 8., resp. 7. třídy)?

A ještě jeden dotaz - dokument již nebude obsahovat indikátory k jednotlivým výstupům? Standardy budou opět přepracovány?

Je dobré, že se dokument přiblížil SERRJ, některé formulace by snad ale ještě šly změnit - např. u specifikace A1: "rozumí známým každodenním výrazům". Dle SERRJ bych naopak ponechala vymezení interaktivních dovedností, výstupy v oblasti "mluvení" + "porozumění" to nepokrývají. Myslím, že by to učitele více vedlo k práci ve skupinkách, děti by se musely domlouvat v cílovém jazyce... Na úrovni A1 je to samozřejmě obtížné, ale možné.

Myslím, že výše zmíněná gramatika přesahuje rámec úrovně A2, ani není nezbytná k dosažení očekávaných výstupů na II. stupni. Spíše než na kvanta gramatiky bych se zaměřila na kvalitněji zvládnuté používání již probrané gramatiky při mluvení, konverzaci a psaní. Žáci mnohdy zvládnou obtížný gramatický test (např. ve formě multiple choice, fill in gaps apod.), ale potom nejsou schopni přeložit mnohem jednodušší větu z Čj do Aj se správným slovosledem, jsou bezradní, který "tense" vlastně použít, protože v ČJ neslyší žádné "since, for..." a další podobné indicie, které je při vyplňování testů navedou ke správné odpovědi.
Jak nám bylo zdůrazňováno, základem práce při výuce jazyků na ZŠ je KOMUNIKACE, nikoliv drilování spousty gramatiky.

Dobrý den,
vzdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A1 podle SERR, a to i v případě zahájení výuky v 6. ročníku. Dosažení vyšší úrovně není v rozporu s RVP ZV.
Revize standardů je připravována.
Děkujeme za Vaše návrhy na úpravu výstupů a předáme je pracovní skupině, která je zohlední při vypořádání připomínek z této diskuse.

Není pochyb, že cílem výuky jazyků na ZŠ není drilování gramatiky. Souhlasím také s tím, že můj výčet přesahuje rámec A2. Proto jsem uvedla gramatické jevy, které mi chybí na základní škole - nesouhlasím s tím, že by žák neměl tyto jevy vůbec znát, protože přesahují rámec A2. Žáci v 8. a 9. ročníku čtou upravovanou četbu, kde se se zmíněnými jevy zákonitě setkávají, řada z nich skládá zkoušky KET - ty také přesahují rámec A2. Nejde o dril gramatiky (byť v přiměřené míře taky občas neuškodí), ale o celkovou úroveň výuky jazyka, která jde dolů. Uvedené standardy bych spíše nazvala dostatečným minimem.

Dobrý den,
děkujeme za Vaše konkrétní připomínky a postřehy, které budou předány pracovní skupině. Pracovní skupina se jimi bude dále zabývat. Mluvnici vymezila (konkretizovala) pracovní skupina s cílem sjednotit interpretaci probírané látky.
Jazyky jako ruština, španělština a další budou vycházet z učiva společného pro všechny jazyky. V současné době jsou dokončeny standardy pro anglický, německý a francouzský jazyk, standardy pro další jazyky se budou vytvářet v dalším období.

Dobrý den,
ráda bych reagovala na úpravu týkající se Německého jazyka jako prvního a poté druhého cizího jazyka. Vzhledem ke způsobu, jakým učíme na naší škole dva cizí jazyky od první třídy, se mi zdá zařazení písemného projevu jazyka jako očekávaný výstup v 1.období předčasné. Děti jsou do 3.třídy ještě velmi tvárné a je pro ně vhodnější věnovat se jen mluvené formě jazyka, získají tak k jazyku mnohem přirozenější vztah a ve chvíli, kdy ještě nevládnou v takovém rozsahu psanou podobou mateřského jazyka, je skutečně spíše na škodu je zatěžovat abstrahováním mluvy do písemné podoby.
Dále se mi jeví učivo pro NJ pro 1.stupeň jako příliš rozsáhlé. V úvodu jako jedno z odůvodněních navrhovaných změn uvádíte i snahu nezahlcovat žáky příliš mluvnicí. Toto se podle mého názoru v případě nutnosti dodržování zmíněného učiva (ač zatím naštěstí není závazné) stane. Tedy konkrétně navrhuji přesunout do druhého stupně minulý čas modálních sloves, dále ostatní minulé časy jiných sloves s výjimkou préterita některých slabých sloves a vybraných silných sloves. Naopak navrhuji přidat skloňování podstatných jmen ve všech pádech a přivlastňovací zájmena (skloňování) nechat na druhý stupeň.
Pochopila jsem snad správně, že pro NJ jako 2.cizí jazyk je učivo z NJ jako 1.cizího jazyka pouze okopírované z prvního stupně, což se mi jeví jako nehoráznost. Na druhém stupni se žáci učí mnohem abstraktněji a zcela jiným způsobem, zvládnou toho tedy jednak více a jednak souvisleji. Proto by mělo být do učiva zařazeno préteritum i perfektum slabých a silných sloves, skloňování podstatných jmen, přídavných jmen a zájmen ve všech pádech.
Dále předpokládám, že ve výstupech zmiňovaný poslechový text nemusí být prováděn reprodukcí pomocí médií, ale že stačí alespoň na prvním stupni čtení textu učitelem, neboť učitel vyslovuje způsobem žákům známým a poslech cizího byť rodilého mluvčího z nahrávky je pro žáky stresující a demotivující. Děkuji.

Dobrý den,

máte pravdu, že konkretizace učiva v RVP ZV bylo hnáno snahou dát jasný rámec obsahu učiva, který nemá žáky přetěžovat.
Revize učiva pro DCJ na 2. stupni ZŠ vychází ze základů osvojování cizího jazyka a kognitivních předpokladů žáků 2. stupně - začátečníků, a tudíž nemůže být striktně stejné jako na 1. stupni ZŠ. Na tomto se bude dále pracovat.
Hlasité čtení textu necvičí u žáků poslech s porozuměním, nicméně učitel (svými instrukcemi apod.) je hlavním zdrojem slyšeného textu pro žáky. Poslech s porozuměním na 1. stupni ZŠ by měl být vhodně doplňován říkadly, rytmickými básněmi, písněmi, které žákovi pomohou v porozumění např. obrázkového příběhu.
Vaše návrhy přesunu učiva u německého jazyka z 1. stupně na 2. budou předány pracovní skupině. Děkujeme.

Oficiální veřejná diskuze nad současnou úpravou RVP ZV skončila k 10.11.2012.
Děkujeme všem zúčastněným za komentáře!
Diskuze neuzavíráme. Pokud budete mít potřebu pokračovat v debatách, můžete v tomto diskuzním prostoru, nebo i jinde na Metodickém portálu RVP.cz.