Přesně, jinak budeme každý rok přepracovávat jinou oblast či oblasti, případně pořád dokola to samé

Takže jednu celkovou revizi RVP -> jednu celkovou úpravu ŠVP

Dobrý den,

vzhledem k tomu, že jsem prošel anabázi tvorby RVP ZV jako bývalý pracovník VÚP, ale stejně tak v současnosti, jako zástupce ředitele, pracuji přímo v "terénu", musím snahu o úpravy RVP ZV jen přivítat. Nicméně - v prvé řadě, a zde musím, ač ne vždy souhlasím s panem Sárközim, podtrhnout myšlenku nezavádět změny za každou cenu a v náhlém sledu, kdy školy teprve vstřebávají svůj ŠVP a poznávají (velice pomalu) první výsledky své práce. Pokud by to měly být změny smysluplné, pak v prvé řadě takové, které výrazně zjednoduší administrativu. Vyjadřuji se v této chvíli k obecné struktuře ŠVP a navrhovaným úpravám, které by měly zasáhnout obecné kapitoly v ŠVP. Podle ŠVP se učí - tak zní hlavní myšlenka. Již fakt, že se přes veškeré úpravy stále v doporučených údajích objevuje: umístění školy, charakteristika žáků, podmínky školy, mezinárodní spolupráce, vlastní hodnocení školy (oblasti, cíle, kritéria, nástroje, časové rozvržení), formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery je v podstatě nesmysl. Stejně tak charakteristika pedagogického sboru a dlouhodobé projekty. Kdo na vedoucích pozicích ví, co obnáší tvorba výroční zprávy, v níž se rok co rok tyto údaje objevují a nadřízené orgány mnohdy strukturu výročních zpráv školám posílají a tyto údaje vyžadují, ten má také představu o tom, že tyto údaje jsou proměnlivé a ani "dlouhodobé projekty" nejsou nekonečné, ani "charakteristika pedagogického sboru" (co to je???) není stálou informací (kdo zahrne DVPP a změnu odbornosti a kvalifikovanosti po roce do "úprav ŠVP"???. Navíc se změnami vedení(po 6 letech )mnohdy tyto informace "končí".
Z výše uvedeného je nanejvýš zřejmé, že bod 2 by měl obsahovat pouze základní informaci - o jakou školu se jedná - tedy že jsme plně organizovaná, malotřídní, škola s MŠ apod. s cílovou kapacitou (tento údaj se naštěstí tak často nemění ) např. 600 žáků.
Dále totiž ona "charakteristika ŠVP" v podstatě hovoří o "charakteristice školy" - první bod totiž nepřímo odkazuje na to, jaká škola jsme, prostřednictvím svého "zaměření" sděluje, co děláme (projekty) a jaké máme učitele (charakteristika ped. sboru), tato informace je v podstatě latentně přítomná právě v zaměření(vždyť není možné být v projektu Zdravá škola, pokud do zaměření nedáme, že se zaměřujeme na zdravý životní styl, nemůžeme napsat, že rozvíjíme jazyky a jsme zaměřeni na jazyky, pokud nemáme jazykově vybavené učitele apod.). Tímto v podstatě chci naznačit, že informace se dublují, vzájemně prolínají a v podstatě jsou neúčelné, neboť zásadně jsou součástí výročních zpráv a pokud někdo chce "kritizovat školu či naopak jí podpořit" (např. školská rada , pak první, co otevře, je výroční zpráva, nikoliv ŠVP, a ve výroční zprávě se dočte - kdo je kvalifikovaný, kolik učitelů odešlo, kolik přišlo nových adeptů učitelského povolání, kolik je žáků, tříd, jaké projekty se realizovaly, jak vypadá spolupráce s obcí, dalšími subjekty atd.
Závěr:: Je potřeba toto uvádět v ŠVP??? Je potřeba bod 2???

Pokračování "snad" příště ? Jenom otázka do diskuze - myslíte si že je zapotřebí uvádět do ŠVP hodnocení žáků, pokud je součástí Školního řádu (mnohdy školy opisují pravidla hodnocení ze školního řádu a dublují se tak informace). Nestačilo by do ŠVP napsat, že hodnocení žáků je součástí pravidel hodnocení ve školním řádu, respektive, neměl by být školní řád naopak součástí komplexní dokumentace školy - tedy součástí ŠVP???

Dobrý den,
dovoluji si v diskusi nahradit paní Jitku Jarníkovou, která je až do konce diskuse mimo ČR.

J. Tupý

K bodu 2 struktury. Pokud jsem informován o práci skupiny, která se strukturou ŠVP zabývala, ani tam nebyly názory jednotné a řada ředitelů škol vítala ponechání některých údajů alespoň na úrovni doporučených údajů, s nimiž mohou v případě potřeby pracovat. Ale je to jistě námět ke zvážení.

K části hodnocení:
Tato část se do RVP ZV vkládala především proto, že:
1) ŠVP má sloužit jako ucelený pohled školy na vzdělávání. Hodnocení je jistě nedílnou součástí tohoto procesu.
2) Ve školách se napříště měly hodnotit i činosti, které se dříve nehodnotily, nebo ne na základě společně formulovaných kritérií (kompetence, činnostní výstupy).
3) Žák se měl stát ústřední postavou ve vzdělávání a předpokládalo se, že škola bude formulovat pravidla, za kterých bude žák rovnocenným partnerem ve vzdělávání, a tedy i v hodnocení svých postupů, výkonů atd., bude mu zřejmé, co, proč a jak se bude hodnotit, jaká má práva, kdy může do hodnocení vstupovat apod.
Formálně je jedno, zda má škola pravidla pro hodnocení v ŠVP, nebo odkáže na přílohu (Školní či Klasifikační řád), ale nemělo by se stávat, jak je bohužel na řadě škol běžné, že se pouze popíše z jakých legislativních dokumentů škola při hodnocení vychází, zda se hodnotí slovně či známkou, co znamená známka 1-5, kdy žák postoupí nebo nepostopí do dalšího ročníku, kdy může dělat opravnou zkoušku a to je vše. Motivační, aktivizační, rozvojová stránka hodnocení zůstává stranou.

Jsem rád, že někdo další veřejně podporuje myšlenku jednotné (nikoliv postupné) revize a zjednodušení (a to zásadní) RVP i ŠVP! Je třeba nahlas a jasně říci, že s psaním ŠVP je spojeno velké množství administrativních úkonů, které jsou naprosto zbytečné nebo se zbytečně opakují (viz výše). Je celkem jedno, že původní záměr byl bohulibý. Výsledek je spousta zbytečné práce pro učitele, které úpravy a opravy ŠVP odvádějí od jejich nejdůležitější činnosti - připravovat si kvalitní hodiny. Proto je třeba v rámci revize:

1) Vyškrtnout z RVP ZV vše, co je nepovinné.
2) Zvážit, zda to, co zbylo je třeba psát do ŠVP (zda to škola povinně už neuvádí jinde).
3) Zredukovat ŠVP na hlavní koncepční materiál školy (vynechat všechny podrobnosti a detaily).


Co by to v praxi znamenalo?

A) Určitě všechny údaje, které se mění co rok nebo dva nepsat do ŠVP, ale např. do RVP uvést, že je škola s nimi povinna průběžně seznamovat veřejnost prostřednictvím svého webu, nebo na vývěsce u vstupu do školy. To by mohla být prakticky celá část ŠVP Charakteristika školy.

B) "Hodnocení žáků" musí škola povinně popsat ve svém "Školním řádu", což je dáno legislativou. Ten navíc schvaluje školská rada (na rozdíl od ŠVP, který jen projednává...), je to tedy důležitější dokument. Ten by měl být opět veřejný, ale není třeba nic z něj opisovat do ŠVP.

C) Prosím o přidání dalších tipů, co je v RVP a ŠVP nadbytečného... Podle mě jsou to všechny nepovinné doplňující vzdělávací obory, celé Standardy, veškeré učivo, slovní balast kolem Průřezových témat s výjimkou názvů tematických okruhů (které by ovšem spíše měly být přepsány do podoby očekávaných výstupů)...

Děkuji, takto je to shrnující a určitě dostatečné. Souhlasím. Ale míč je na straně MŠMT. Školy určitě uvítají kvalitní a jednotnou revizi RVP.

To bych ráda věděla, jak se známkou dají hodnotit kompetence a činnostní výstupy. U nás ve škole hodnotíme slovně, máme pro to vypracovanou detailní metodiku a kritéria, a pro převod slovního hodnocení na známky pro účely přijímacích řízení jsme museli vypracovat další, ještě složitější metodiku, aby se právě ty kompetence ze známky "neztratily". (To mě zároveň vede k otázce, která přímo nesouvisí s revizí, ale nikdo se jí nezabývá: když je slovní hodnocení podle zákona rovnocenné s klasifikací, proč musíme převádět na známky? Resp. školy, které přijímají na průměr, nebo jej bodově zvýhodňují, nás k tomu nutí.)
Promiňte, možná se zeptám hloupě, ale chcete tím říci, že dosud tomu tak není??? Pak to ale přece revize RVP nespasí. To se musí řešit úplně jinak (nevím jak ).

Nejkomičtější částí RVP ZV je kap. 10 Materiální ... aj. podmínky. Co si asi autoři představovali, že se stane, když napíší, co považují za zcela nezbyté??? Je tato část pro někoho závazná???

To máte pravdu! Ale všimněte si těch formulací (zcela nezávazných):
...by se měly ...postupně přibližovat a dále jej rozvíjet.
Při vytváření podmínek na konkrétní škole je vhodné (nikoli tedy nutné, nezbytné, povinné - zvýraznila a vložila JP) zvažovat:
 potřeby žáků a učitelů;
 kvalitu, funkčnost a estetičnost prostředí ve škole;
 optimalizaci sociálních vztahů;
 efektivitu vzdělávání žáků;
 realizaci zájmových činností;
 spolupráci se všemi účastníky a partnery vzdělávacího a výchovného procesu.

Není "optimalizace sociálních vztahů" nádherná ???