DEalší zbytečností jsou cíle vzdělávání. Proč nejsou totožné se školským zákonem?

Další zbytečností je profil absolventa. Viz bláboly ve vzoru Manuál s. 42: Absolvent přírodovědného bloku má vštípeny základy přírodních věd.

Také tabulka s přehledem začlenění průřezových témat do výuky v Charakteristice ŠVP se jeví jako nadbytečná, pokud totéž je v osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů... Ale chápu, že se to pak snadněji kontroluje.

Dále je problém, zda některé povinné části ŠVP nejsou jen "slohová cvičení", co by se mělo dělat, ale ve skutečnosti se nerealizují nebo škola dělá pravý opak...

Hodnocení je něco jiného než to, co popisujete. Hodnocení je veškerá interakce učitel - žák nebo žák - žák, která vede k pojmenování a hodnocení výkonu s cílem výkon příště zlepšit. Je přeci jedno, zda se hodnocení sděluje známkou k daným kritériím (např. tento výstup ŠVP zládáš s dopomocí spolužáka/ "3"); je důležité, aby se hodnocení nepoužívalo jako nástroj na konci nějakého učení, ale stále, průběžně, "formativně".
Jinak se kultura, že "učitel vykládá, zadává úlohy, žák plní a učitel klasifikuje" na školách nezmění!

Z cílů vzdělávání se musí odvodit profesní standard učitele - tedy co dělá učitel, když učí "dobře", otimálně, když vede žáka k lepším výkonům (... omlouvám se za zkratku, toto však není konference, ale jen výkřiky...). Popíše se oproti tomu, co získává počáteční přípravou na VŠ, co získává praxí, co v praxi nezískává (tedy kdy by měl reflektovat svůj výkon, jak, jak často, s kým...) a jak postupně systém doplňovat (kvalitní, s ohledem na standard posuzované DVPP). Žáci totiž mají právo na profesně kvalitního a stále se zlepšujícího učitele.

K tomu musí učitele vedle vlastní profesní cti a "radosti z odvedené práce" motivovat stát kariérními stupni a funkčním zařazením s rostoucí pravomocí a odpovědností.

Když se systém navrhne ve variantách, vyzkouší ve školách, bylo by vhodné jej zavést v nejlépe vyhodnocené podobě plošně; nikoliv ale v roce 2015; to je nesmyslně rychle, vždyť ještě neznáme ani žádný návrh takového systému, natož jeho odborné posouzení a zkušenosti pedagogů z praxe s jeho funkčností. (neznáme ani bohužel lidi, kteří jej vytvářejí...)

Dobře popsaná kariéra vč. platových vyhlídek a právní jistoty mohou přivést do školství více zajímavých a zkušených lidí, kteří se nebudou bát dát prostor a "pravomoci" žákům, včetně více prostoru k vlastnímu hodnocení a hodnocení navzájem, kladení si otázek, hledání řešení s ostatními nebo ve vhodně vybrané literatuře. Při hodnocení učitel stanovuje kritéria (činnostní výstupy - obsah, úlohy - obtížnost, ten slavný několikaúrovňový "standard"), žák sám hodnotí svou práci, jak se mu pracovalo, co mu nejde, co se mu daří zcela v pohodě, s čím má určité potíže. Učitel jej provází, nestrká do škatule.

Dobrý den,
sice se v dané kapitole prakticky nic neměnilo, ale pro připomenutí: Původně v RVP ZV část nezbytných podmínek nebyla. Byla doplněna až v poslední etapě tvorby RVP ZV před jeho schválením na základě požadavku MŠMT a tlaku řady ředitelů škol, kteří se zalekli, že by jejich škola byla "porovnávána" s optimálními podmínkami.

To bychom se měli ptát spíše zákonodárců, protože znění zákona vznikalo v roce 2004 až na základě konečné podoby RVP ZV. Je spíš otázka, zda přizpůsobovat program zákonu a jak. Určitě podnět pro revize.

Profil absolventa je "předepsán" pro všechny RVP středního vzdělávání, i (v Manuálu pro ZV) je určen pro víceletá gymnázia.

K hodnocení:
Své body týkající se hodnocení jsem vkládal proto, abychom si připoměli, proč byla tato část struktury ŠVP původně do RVP ZV vkládána a proč je pro školu (učitele) důležitá. Dnes je to spíš otázka umístění dané oblasti (školní řád, ŠVP).