I krok zpět je někdy potřeba udělat. A kde berete jistotu co je vpřed a co zpět? To experimentování byl krok vpřed? Množiny taky?

Pane kolego, myslím, že v zahraničí vidíme, co funguje a co ne. Jak dokazují Finové a jiní, cesta vpřed od našeho stavu mnohdy moc podobného tomu předrevolučnímu existuje. Rozhodně ale nepovede přes svázané osnovy.

Jste teoretik, nebo učitel??? Kolik let trávíte za katedrou?? Já desítky a i v těch "svázaných" osnovách jsem se dokázal pohybovat. Přežil jsem různé experimenty na dětech i učitelích. Kde berete tu jistotu pro vaše: rozhodně...funkci mozku...západnímu-rozvinutějšímu....

Víte, na tomto portále je převaha teoretiků, učitelé ohýbají hřbet, učí a mlčí.

Proto jsem tady, nezapojuji se do těchto planých diskuzí, které stejně nemají dopad na to, co naši strůjci štěstí vymyslí, ale přišlo mi upozornění na e-mail, že se bude diskutovat nad RVP, chtěl jsem připojit kondolenci, ale ejhle.......

Nejdříve z učitelů krom toho, aby učili, vynutili sepsání "kuchařky". Výsledkem je snížení celostátní úrovně znalostí žáků. Což je logické, protože de facto ŠVP se látalo horkými jehlami, kopíroval se jeden nesmysl za druhým kde to šlo . . . Co se očekávalo?

Vážení kolegové, my jsme rozhodně rádi, když vyjádříte názor. Když si názor necháte pro sebe, je to na škodu věci. Když ho napíšete, můžete se sice domnívat, že se mnoho nezmění, ale přesto myslím, že to je ta lepší cesta.
Jen bychom vás prosili (a doporučili), abyste se pokud možno vyhýbali ironii, ono se totiž může stát, že příspěvek není pak průzračně jednoznačný.
Rozumíme, že byste si potřebovali také ulevit. Tady bychom od vás potřebovali především věcné reakce, abychom je mohli zpracovat do vyhodnocení diskuze. Děkujeme!

Takže to, vážení kolegové, zkusíme ještě jednou a věcně?
Abych odpověděl na neosobní část otázky: medicína v oblasti kognitivních funkcí mozku v posledních letech udělala ohromný skok kupředu. Doporučuji např. knihu Psychodidaktika (Škoda a Doulík, 2011), ve které je na základě současných poznatků jasně doloženo, proč klasická frontální, instruktivní výuka nefunguje. Víme víc a tomu je třeba přizpůsobovat i styl výuky - nejen proplouvat. Využil jste možnosti diskutovat k RVP, proto vím, že nepíšu zbytečně.
Pokud jde o Vaši otázku an zahraničí, doporučuji nejprve projít si výsledky testování PISA, TIMSS a PIRLS, ze kterých shodně a dlouhodobě vychází jasná zpráva o tom, které školské systémy fungují a které nepřipravují žáky z 21. století na život v něm. Srovnejme tak přístup Finů nebo i zlepšující se Slováky s výsledky našich žáků a uvidíme, že měnit bychom měli hodně. Tvorba RVP, i když se značným úsilím, pomoci může.
Hezký den
Mr

Dovolil bych si poznamenat maličkost:
V době, kdy na našich školách vládla frontální výuka, bylo naše školství podle výsledků mezinárodních srovnání hodnoceno mnohem lépe, než je hodnoceno nyní. Agument PISA atd. proto ztrácí na síle. Zároveň i to zkoumání kognitivních funkcí mozku nemůže jasně dokazovat, že frontální výuka "prostě nefunguje", když před lety fungovala. Mozky se nezměnily.

Důvod propadu bych spatřoval jinde. Kurikulární reformou a nejen tou, ale i změnou systému vysokoškolského studia, došlo k tomu, že se obsah vzdělání rozvolnil. Dnešní bakaláři se mohou rovnat maturantům z doby před dvaceti lety. Před dvaceti lety bylo dokonce méně maturantů než je nyní bakalářů.
To ale není špatně. Ve výsledku máme více vzdělaných lidí (fakticky, nyní na bakalářské úrovni = kdysi na maturitní úrovni). Jen, pravda, všeobecné vzdělání pokleslo, protože vysokoškoláci ho už nemají, ale, jsou zase v nějakém oboru více vzdělaní, než minulí všeobecně vzdělaní maturanti.
Díky rozvolnění mají naši páťáci, sedmáci, deváťáci ... jiné znalosti, než měli jejich vrstevníci před lety. "Dohnali" jsme okolní svět tím, že jsme zvolnili. Zatím se nám ale nepodařilo uvolněný prostor zaplnit zlepšeným procesem – nevěnujeme získaný čas časově náročnějším metodám výuky, ale zařazujeme si další učivo (informatika, dopravní výchova, finanční gramotnost ...). Neříkám, že je to špatně, jen konstatuji. Ale pokud někdo očekával, že se podaří zlepšit proces za pár roků (zákon, který zavedl RVP, začal platit v roce 2005), tak se nutně mýlil. Změnit práci v 11 tisících škol nejde příkazem, zvlášť, když předchozí práce byla dobrá.

Propad v žebříčcích nelze dávat za vinu kurikulární reformě, ale začátek propadu je třeba hledat mnohem dříve, řekl bych, že právě v době, kdy se změnila naše společnost. Zatím hledáme cesty (ve všech oblastech života), období hledání asi nejde přeskočit.

I postoj společnosti k roli školy je jiný než tehdy – tehdy to byl nástroj státu, dnes je to (dokonce napsáno ve školském zákoně) služba. Proto také rodiče a žáci jinak formulují své požadavky na fungování škol.

Kurikulární reforma znamenala krok kupřed v tom, že si stát uvědomil, že znalosti nejsou všechno a zformuloval nově cíle vzdělávání. To , co dobří učitelé dělali, se nyní stalo povinností.

Otázka ale je, jestli nevycházíme z mylných předpokladů. Když se někdo naučí "učit se" třeba v dějepise, dokáže tuto svou kompetenci využít i v jiném oboru? Třeba ve fyzice? Když se někdo naučí řešit problémy v matematice, dokáže tuto svou kompetenci využít i v jiném oboru, třeba v biologii? Na to nikdo neumí odpovědět.

Proto podle mě pořád platí, že obsah učiva je základ, prostřednictvím obsahu se rozvíjejí kompetence a každý obor rozvíjí jiné kompetence, i když jim budeme říkat stejně třeba kompetence k učení. Zásadní je přitáhnout žáky k oboru a to vhodnými formami výuky, ale frontální výuka je nezastupitelná, může být dokonce nejvhodnější a hlavně velmi zábavná.

Finové mají úplně jinou tradici. Jejich zkušenosti jsou nepřenositelné. Ve srovnání s Poláky a Slováky je naše školství úspěšnější (např. podle měření ČŠI).

BRAVO!!!