Petr Chaluš píše:
Celkově jde o to, že i maturita ukazuje žákům jaké dovednosti potřebují pro život. Důležitá je dovednost vyjadřovat se jasně a smysluplně písemnou formou, vyjadřovat nové myšlenky čtivým způsobem. K tvorbě jakéhokoli textu by měli žáci přistupovat s motivací vyjádřit se co nejlépe a ne se neustále hlídat, držet se zpátky kvůli strachu z chyby.
Máte pravdu, že hlavním cílem maturitní písemné práce je to, že maturant prokáže, že umí napsat soudržný, myšlenkově ucelený text, který je přijatelný pro adresáta, že dokáže vyjádřit své myšlenky adekvátní, přijatelnou a srozumitelnou formou. S tím ale souvisí i to, jakým způsobem pracuje s jednotlivými jazykovými prostředky, jak je dokáže volit a zda respektuje jazykovou normu a kodifikaci. Když bude žák po maturitě psát motivační dopis nebo životopis, tak rozhodně pro něho nebude dobrou vizitkou, když se personalistovi dostane do rukou text s pravopisnými chybami.
Píšete, že strach z chyby může ovlivnit výsledný text. Žák může ale při psaní používat Pravidla českého pravopisu, takže pokud si není nějakým jevem zcela jist, může se ujistit nahlédnutím do této příručky. Kromě toho pokud bude jeho text opravdu skvělý, pak získá patřičná ocenění v kritériích jako je výsledná soudržnost textu (3B), formální prostředky textové návaznosti - syntax a koheze textu (3A), orientace v komunikační situaci, naplnění tématu – prostě v kritériích, která jsou svým charakterem holistická a svým zaměřením směřují ke komplexnímu pohledu na text.
Hodnocení pravopisu a morfologie je pouze jedním ze šesti kritérií hodnocení. Současná podoba bodové škály navazuje na předchozí bodové škály i zkušenosti s hodnocením a z hodnocení, hodnocení písemné práce je tedy také věcí vývoje. Zatímco v původní bodové škále (MAG a maturita 2011) byla popsána pouze jednotlivá kritéria a pravopis byl vymezen prostřednictvím chyb, které brání/nebrání nebo narušují/nenarušují porozumění textu, tak v další upravené škále (maturita 2012) byla popsána i jednotlivá podkritéria (1A, 1B, 2A, 2B, 3A, 3B) a počítalo se také s rozlišením na chyby, které brání nebo nebrání porozumění. Škála byla popsána detailněji a měla poskytnout lepší oporu hodnotiteli. Na základě zkušeností z hodnocení a na základě diskuse s hodnotiteli jsme dospěli k tomu, že bude lépe počty chyb orientačně vymezit, abychom se mohli více přiblížit srovnatelnosti jednotlivých hodnocení. Kromě orientačního vymezení počtu chyb se v popisu škály pro pravopis a morfologii pracuje také s tím, jaký je charakter jednotlivých chyb, zda mají vliv na čtenářský komfort adresáta, či nikoliv – zde navazujeme právě na rozlišení chyb podle toho, zda brání nebo nebrání porozumění textu.
