Vítáme vás v diskuzi ke Strategii digitálního vzdělávání!

Ke stažení:
Vybraná pasáž:
Prosíme vás především o komentáře k těmto otázkám:

1. Je pro vás vize srozumitelná?
2. Jde správným směrem?
3. Chybí vám v ní něco?
4. Směřují prioritní cíle skutečně k tomu nejdůležitějšímu pro rozvoj digitálního vzdělávání? Jsou srozumitelné?

MŠMT děkuje všem, kteří se do diskuze zapojí a svými názory přispějí k vytvoření kvalitního materiálu!

Snažím se dostat do souladu prioritní cíle vzdělávací strategie 2020 s prioritními cíli digitální strategie 2020. A musím přiznat, že toto propojení není patrné. Doporučuji tyto "trojice" cílů nějak lépe v dokumentu provázat. V opačném případě by to mohlo svádět k domněnce, že se oba dokumenty míjejí.

Samozřejmě beru v potaz případnou argumentaci, že například první směr intervence má výrazný vliv na naplnění prvního strategického cíle vzdělávací strategie 2020. To ale dle mého soudu nepostačí.

Jinak ke směru intervence č.4 mám opět připomínku, že se opomíjí důležitá prvek stabilní vzdělávací infrastruktury - vytvoření podmínek pro její administraci (viz moje připomínka k popisu současného stavu).

Ostatní připomínky prozatím považuji za podružné.

Ve směru intervence č.3 Podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení učitelů vidím jeden z nejtěžších úkolů ve fázi realizace strategie.

Z mých dosavadních informací vyplývá, že až do současné chvíle není v rámci pregraduální přípravy učitelů kladen téměř žádný důraz na využívání (navíc pedagogicky vhodné využívání) digitálních technologií při výuce. I kdybych předpokládal, že nově vzdělaní učitelé budou v této oblasti dokonale připraveni, tak bude na školách velká část učitelů, kteří technologie buď využívat neumí nebo hůře vůbec nechtějí a je velice pravděpodobné, že než získají dostatečné znalosti a dovednosti k využívání aktuálních technologií poskočí vývoj opět mílovými kroky kupředu.

Samozřejmě, že učitel, který bude mezi technologiemi ztracen a zmaten, bude těžko motivovat k efektivnímu využívání technologií žáky. Samotné zmiňované informatické myšlení, tak jak ho vnímám já, bude problém i u některých pedagogů (bohužel).

Z tohoto úhlu pohledu si myslím, že samotná realizace tohoto směru intervence bude klíčová pro úspěch celé strategie.

Souhlasím s tím, že rozvoj znalostí učitelů je jedna z nejproblematičtějších stránek pro využití digitálních technologií ve vzdělávání. Nicméně jistě nikdo neočekává, že se situace změní skokem a ze dne na den a všichni budou umět pracovat s počítači a tablety. Spíše se počítá s tím, že technologie budou postupně pronikat do škol. Bude je využívat na začátku pár mladších či aktivnějších učitelů a za deset či dvacet let (pokud se osvědčí) se stanou běžným nástojem. K tomu ale musí být vytvořeny vhodné podmínky a to je poslání Strategie.

Musí být dostupné kvalitní výukové materiály v češtině a zdarma (Opatření 1.1). Musí je učitelé snadno nalézt a rozeznat, které jsou kvalitní (také Opatření 1.2). Žáci a učitelé by neměli mít problémy je používat (Opatření 2.3, Opatření 3.2, Opatření 4.3, Opatření 6.3). Učitel by měl vědět, jak je smyslupně využít při výuce (Opatření 3.1, Opatření 4.3, Opatření 5.2, Opatření 5.3, Opatření 5.5). Školy by měly mít prostředky k rozvoji potřebné infrastuktury (Opatření 4.1, Opatření 4.2, Opatření 4.4). Státní správa by neměla mít monopol na tvorbu výukových materiálů a nechat si pomoci od kohokoliv, kdo pomoci chce (Opatření 2.4, Opatření 5.1). Chránit při tom data uživatelů (Opatření 5.3). Vše dobře vést a komunikovat s veřejností (celé Opatření 6 a Opatření 7).

Já si myslím, že Strategie míří velmi dobrým směrem. Je jí vyčítáno, že není konktrétnější, ale to ani nemůže. Konkrétní řešení budou hledat řešitelé financovaní v rámci daných opatření.

Jediné čeho se Strategie vůbec nedotkla je způsob financování výukových zdrojů. Zadarmo bohužel nic není. Na Creative Commons nikdo nemůže vydělávat, ale výukové aplikace musí běžet 24/7 a to vyžaduje neustálou technickou podporu a vývoj. To vnímám jako zásadní nedostatek.

Ad 5) Není krajský IT metodik příliš daleko, zejména pro základky? Pamatuji ještě okresní metodiky a myslím, že by stáli za obnovení, protože s nimi jsme byli v pravidelném kontaktu.

Ad 6) Nemohou být stejně jako nepochopení nebezpečná i příliš velká očekávání?

Máte pocit, že ve skeptickém Česku někdo do vládních dokumentů taková očekávání vkládá?
Samozřejmě ale souhlasím, dokument se pouze snaží nastavit prostředí, které by mohlo být k využití digitálních technologií přívětivější. Bude záležet na realizaci, do jaké míry se bude dařit situaci průběžně vyhodnocovat a reagovat na průběžně vznikající problémy. Rok 2020 je vzhledem k dynamice současného světa skutečně hodně daleko.

Připojuji se. Sama o sobě mi diskutovaná strategie připadá na úrovni vizí, cílů atd. správná, ale ta vazba na strategii 2020 není okamžitě zřejmá, a není zřejmá ani po přečtení doprovodného textu. Ne že bych měl v ruce návrhy, ale bylo by prima to vylepšit.

Vzhledem k vývoji, kterým hlavní Strategie 2020 prošla a konečnému znění, které se od původních záměrů (s digi strategií výrazně kompatibilnějších) značně liší, mám vážné obavy, že zcela pochopitelné a správné přání pánů Hawigera a Lessnera je nesplnitelné. Nevím, co s tím, ale obávám se, že musím souhlasit s převládajícím názorem, že text Digi Strategie může být pro někoho příliš komplikovaný. Navrhuji proto vyjít z Memoranda (http://goo.gl/CnPPA7) a snažení orientovat k jeho 4 snad docela jasným bodům, jejichž splnění by jistě bylo základem všech našich vizí. Já osobně budu veškeré další dění posuzovat podle míry přiblížení k nim. Jen přemýšlím, jaký termín je přijatelný. Očekávám spíše snahu vše odsouvat a pokusit se utratit peníze z fondů EU zase nekoncepčně.

Několik námětů k tomu, jak souvisí strategie 2020:
(1) snižovat nerovnosti ve vzdělávání,
(2) podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad,
(3) odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém.

s touhle strategií:

(A) otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií,
(B) zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi,
(C) rozvíjet informatické myšlení žáků.

Beru to tak, že se tato strategie snaží podpořit obecné cíle 2020 z vymezeného prostoru "všeho digitálního".
(A) vede k (1). Dostupnost technologií roste, technologie umožňují vzdělávání. Často nezávisle na existujících strukturách. Učitele jistě nenahradí, ale mohou je naopak "zpřístupnit" na dálku těm, kdo je nejvíc potřebují. Aby fungovalo (A), musíme mít (B) (o (C) se to takhle jednoduše říct nedá).
Dále, asi to chce trochu opatrnosti, ale lze tvrdit, že zapojení digitálních technologií (tedy (A) a (B)) vede na (2), tedy kvalitnější výuku. Pochopitelně ne nutně vždy, někde však nesporně ano, a toto zkvalitnění má digitální strategie přinést. Samozřejmě lze výuku zkvalitňovat i jiným způsobem, ale to není věcí téhle strategie.
Nakonec, patrně potřebujeme argumentovat, že informatické myšlení (C) patří do kvalitní výuky (2). Takhle vypíchnutí je patrně proto, že jednak spadá do oblasti zájmu strategie (na rozdíl třeba od první pomoci), a jednak v našem vzdělávacím systému citelně chybí. Nejde tedy o to, že by mělo informatické myšlení zvednout kvalitu výuky jako celku. Spíš o to, že by jinak chybělo, podobně, jako by chyběla třeba biologie.
Priorita (2) zdůrazňuje učitele. Snad nevadí, že v prioritách digistrategie zmíněni nejsou, soulad obou strategií je patrný na úrovni opatření.

Mám dojem, že se smysluplná vazba mezi oběma strategiemi se najít dá. Její popis by textu strategie i její přesvědčivosti prospěl.