Vítáme vás v diskuzi ke Strategii digitálního vzdělávání!

Ke stažení:
Vybraná pasáž:
Prosíme vás především o komentáře k těmto otázkám:

1. Odpovídá situace popsaná v kapitole II. v podkapitolách Současná situace ve školách, Současná situace mimo školu a Výzkum a monitoring vaší zkušenosti?
2. Doplnil(a) byste něco, změnil(a) byste něco?

MŠMT děkuje všem, kteří se do diskuze zapojí a svými názory přispějí k vytvoření kvalitního materiálu!

"Popis situace" konstatuje, že "alarmující je zejména podíl starší techniky. Zpráva ČŠI za školní rok 2011/2012 konstatuje, že takřka 36 % počítačů je starších pěti let." -- Nechápu, co na tom komu připadá alarmujícího. Na počítačích starších pěti let není apriori nic špatného. Pokud by to bylo nutné, lze aktualizovat nějakou aplikaci nebo přinejhorším celý OS, ale jsem si jistý, že bych se s pisatelem "popisu situace" prudce rozcházel v názoru na "pokud ... nutné".
První generace netbooku ASUS se objevila v roce 2007 a ve třídě by se určitě studentům líbily. O rok mladší druhá generace představuje špičkové stroje i dnes - kdyby ho měl, chtěl by pisatel "popisu situace" takový netbook vyřadit?
Odsud to vypadá, že pisatel "popisu situace" je pevně v zajetí jevu zvaného "komplot Intelu a Microsoftu".

Pokud je teze "Vize moderního vzdělávání vychází z principu celoživotního učení a směřuje k vybudování prostředí, které umožňuje každému jedinci bez rozdílu a bez překážek se vzdělávat po celý život" míněna vážně, pak by MŠMT mělo přestat s provokacemi typu plošného testování na ZŠ s evidentním cílem zablokovat části populace cestu ke vzdělání.

V prvé řadě v mnohém souhlasím s uvedenými informacemi. Proto bych chtěl upozornit jen na jednu, ale dle mého soudu zásadní skutečnost.

Současný stav na školách napříč všemi sledovanými oblastmi (škola, učitelé, žáci, rodiče) klíčovým způsobem ovlivňuje kvalifikovaná administrace informačního systému školy.
Na školách, které nadstandardně využívají digitální technologie, s velmi vysokou pravděpodobností mají i nadstandardně řešenu pozici "administrátora systému" a "údržbáře techniky" (není to jedno a to samé).

Považuji tedy za významné, aby se v popisu současného stavu objevila i informace, že digitální infrastruktura je již i na vesnických školách poměrně složitá, přičemž není systémově řešeno zajištění její kvalifikované správy, natož jejího efektivního rozvoje.
Neřešení tohoto problému může opětovně vést k neefektivnímu nakládání finančních prostředků státu i "Evropy" a v konečném důsledku ohrožuje naplnění cílů této strategie.

Neefektivní nakládání s finančními prostředky státu a "Evropy" - to je velice zajímavý pohled na situaci na školách. Škoda, že - jak se zdá - efektivní nakládání s prostředky, které do vzdělávání vkládají učitelé a studenti (svůj čas, svůj zájem a nadšení) má podstatně nižší prioritu. A určitě - na rozdíl od posvátných "zájmů EU" - není chráněno trestním zákoníkem.
Mohlo by se stát, že efektivní nakládání s prostředky státu a "Evropy" je v souladu s efektivním nakládáním s prostředky učitelů a studentů, ale spíše mne napadají opačné případy - že tato dvě efektivní nakládání s prostředky jsou v rozporu. Takže v mých představách naplnění cílů této strategie je ohroženo spíše přehnaným lpěním na "státní" a "evropské" efektivitě v neprospěch efektivity studentské a učitelské.

Rozumím, na co narážíte. Nicméně to tato digitální strategie nedokáže řešit. Její ambicí však pravděpodobně je, aby se projekty typu "INDOŠ", "NIQES", "EU peníze školám" či aktuální "Tablety do škol" (a podobné menšího záběru) realizovaly s větší zárukou jejich udržitelnosti a přidané hodnoty.
Snažím se tedy jen upozornit, že na škole jsou lidé, kteří nezřídka za neadekvátních podmínek (provozních, organizačních a samozřejmě i finančních) zajišťují provoz školních digitálních systémů ve srovnatelném rozsahu a obsahu jako jinde, kde na to mají běžně vyčleňovány pracovní pozice.

Nebo se v této věci mýlím a v tomto punktu je současný stav uspokojivý?

Záruka udržitelnosti a přidané hodnoty, hm hm. Mgr.Hawiger má senzační nápady a dokonalý přehled, a mně je vážně líto, že s ním znovu a znovu v detailech nesouhlasím. Nejspíš jsou ty moje stesky úplné prkotiny.

Ti, kdo dnes v Česku financují školství, jsou přibližně v pozici venture kapitalistů. Nemohou jít a poručit si "Prosím si vzdělání za těchto mých iks miliónů", ale musí jako pokorný venture kapitalista nasypat svoje prachy příslušnému místnímu Jobsovi (nebo aspoň Klausovi) s povzdychnutím "Tumáš, chlapče, a dělej co umíš!". Venture kapitalista nemůže chtít "větší záruku jejich udržitelnosti a přidané hodnoty" - to je, oč tu běží. Čeští učitelé jsou ve fázi experimentování a ověřování, co funguje a co jeden každý z nich dokáže. Do sériového velkoprovozu mají daleko.

Zda v tomto punktu (provoz infrastruktury) je současný stav uspokojivý? Nemohu posoudit. Mým úzkým průzorem vidím stav blízký katastrofálnímu, ale generalizovat nechci.

Jsou-li na školách lidé, kteří mají zajišťovat provoz školních digitálních systémů, nedaří se jim to, a mají pocit, že příčinou jejich pracovního nezdaru jsou neadekvátní podmínky (provozní, organizační a samozřejmě i finanční), těm vzkazuji - nedělejte to! Opusťte pozici na kterou nestačíte, a svět se nezboří. Buď to po vás vezme někdo, komu ty podmínky budou připadat adekvátní a on bude svoje úkoly plnit, nebo se nikdo takový nenajde, a třeba nadřízenému orgánu dojde, že jinde na to mají běžně vyčleňovány pracovní pozice.

Díky za zajímavé příspěvky! Prosíme, pokračujte.
Ale zároveň prosíme, zůstaňme u argumentace k tématu, nikoli k zúčastněným. Děkujeme!

Jen tři maličkosti:
"mnozí žáci nikdy nepoužili např. elektronickou učebnici"

No a? Máme vůbec dobré elektronické učebnice? Nejsou to většinu jen elektroverze těch papírových?

"Poměrně málo jsou digitální technologie používány například ke komunikaci s rodiči(zejména on-line)."

No a? Je to nutné? A proč dokonce on-line? Máte-li argumenty, proč nejsou uvedeny?

"Školy se zatím neodhodlaly k tomu, aby více využívaly technologie či přístroje, které vlastní samotní žáci."

No a? Jak je uvedeno, mohou se tak nepříjemně obnažit sociální rozdíly. Kromě toho strategie neuvádí, jak např. řešit odpovědnost za přístroje, které vlastní samotní žáci, ale jsou užívány ve výuce. Kdo uhradí případné škody?

3x

V zásadě s vašimi připomínkami souhlasím. Já osobně však vnímám a podporuji snahu tvůrců této strategie posunout (alespoň z mého pohledu) neutěšený stav využívání digitálních technologií ve vzdělávacím procesu. (POZOR! nehovořím o užívání těchto technologií samotnými dětmi!)

A proto bych s dovolením místo "No a" používal "kéž by". A to píši s vědomím, že "nemám rád interaktivní tabule" ...

ad 1) elektronické učebnice:
I kdyby to byly jen elektroverze těch papírových, pracuje se s nimi zcela jinak (jsou-li z těch papírových DOBŘE odvozeny!)!

ad 2) elektronická komunikace s rodiči:
Není to nutné, ale je to proti předchozímu "nebe a dudy". Maximálně rychlé, a DOKUMENTOVATELNÉ!! On-line to být nemusí.

ad 3) přístroje, které vlastní samotní žáci (BYOD):
Na nemravné obnažování (sociálních rozdílů) se musíme vykašlat - jiná cesta prostě není. Ze stejného důvodu nenosí studenti uniformy. Studenti vždy nejlépe umí, a budou umět, ovládat svoje vlastní zařízení - proč by se měli učit ovládat ještě další? Ministerstvo by leda mohlo navrhnout (ne vnucovat!) minimální schopnosti, které by takový studentův přístroj měl mít.
Zkoumání odpovědnosti za přístroje, které vlastní samotní žáci, ale jsou užívány ve výuce, je hnidopišství. Kdo uhradí případné škody? Inu, tentýž, kdo platí za vypsané tužky, poškozená pera a rozsednuté brýle.