Dokument je ukázka plýtvání slovy v době, kdy to technika umožňuje. Informatické myšlení také znamená umět s informacemi pracovat, pro čtenáře přeskakovat zbytečnou slovní vatu a vyhledávat pouze podstatné informace. Pro autory to znamená naučit se psát stručně a jasně (Occamova břitva) a také do textu místo českých slov zbytečně nevkládat cizí výrazy, aby dokument vypadal důležitější.

Ano, tím se zabývám se své rozpracované učebnici informatiky pro gymnázia, viz http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/d ... &view=4555



Soudruh Miloslav P. mi říkával: Ivane, musíš pochopit, že některé věci prostě nejdou. Brzy potom jsem četl: buďme realisté, chtějme nemožné. A neuvěřitelné stalo se skutkem.

Pokud ti, kdo rozhodují, fungují naznačeným způsobem, nechat je s něčím pohnout ve školství bez striktního vymezení pojmů (a tedy vyhlašovaných záměrů, a tedy posléze vynucovaných opatření) mi připomíná cestu do pekel.

Kdyby si to uvědomil někdo na tak vysoké úrovni, bylo by to krásné. A nebylo by špatné, kdyby k témuž uvědomění došlo i na úrovni zcela nízké.

Pane Ryante, máte obdivuhodné, doslova encyklopedické informace a dovedete poskládat zajímavý text na dlouhé zimní večery pro lidi, kteří nemají co dělat a chtějí trochu hlouběji proniknout do nitra předkládané problematiky.

Dovedu si představit, že třeba autentizaci identity s pomocí sdíleného hesla v systému shibbolet (hebrejsky שִׁבֳּלִים ) zpracujete do zajímavého rozsáhlého historicko lingvistického dokumentu, ale pro běžného uživatele nebo programátora stačí stručný výklad co to je a k čemu to je.

Žáci, kteří se budou učit z vaší učebnice se naučí z pestrého gejzíru textu abstrahovat několik zřejmě důležitých pojmů a holých vět, které si přepíší do svého taháku a zbytek odloží jako redundantní informace, což je také způsob pojetí informačního myšlení a jednání.

ano, konkrétně se jedná o Wikipedii


Vzdělanému člověku nestačí papouškovat holé věty z taháku. Víc viz http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/12497/proc-pisu-ucebnici-informatiky-pro-gymnazia.html


to je trefný oxymoron, který vypovídá možná víc, než měl jeho autor v úmyslu, ale bohužel jej asi málokdo pochopí, protože málokdo ví, co je to informace (koho to zajímá, viz http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=52057&view=4555) a na to pak navazuje přesah do termodynamiky


Návštěvníku, opravte si prosím chybnou koncovku množného čísla rodu mužského -jód-mém na koncovku -tau, která Vám přechýlí mužské postatné jméno "šibol" do ženského rodu, protože šibolet je klas (jeden) a koncovka -tau podle mého názoru napovídá, že je zde slovo "šibol" přechýleno do ženského rodu (spolehlivější info najdete např. ve Weingreenově hebrejské gramatice).

Zpět k dokumentu, prosím.

Tak tedy k dokumentu: předchozí odbočka především dokládá, že pokud lidé nerozumějí tomu, co čtou, píšou, říkají nebo slyší, tak se ze strategie vzdělání stává strategie nevzdělanosti. Kolikrát jsem v různých diskusích k subj. dokumentu na tomto portálu četl přívlastky "informační" nebo "informatický", ale zdá se, že zatím nikdo neví, co je to informace (např.: "redundantní informace"). Diskuse může vést k intersubjektivní shodě, objektivita je něco podstatně jiného (viz Husserlovy Karteziánské meditace) -- a to se týká i této diskuse. Kam teda podle Vás vede strategie založená na vědomém konsensuálním nedorozumění?

Tak je pravda, že "s něčím pohnout" si vykládám jako podpis dokumentu (ne)konkrétního jako tato strategie, skutečné pohybování je na lidech mnohem níž, v konečném důsledku beztak vždy na učiteli. Tyhlety strategie by k tomu měly dát prostor. A když někdo dost "vysoko" chce (nebo ani nechce), pošle co (ne)chce do pekel obratem ruky. Tím je asi lepší se nestresovat.



Díky! Narážel jsem na to, o čem vím, že se děje v jiných zemích: agenda je "digitální", protože "ICT" je out.

Terminologie tady je problematická nejenom kvůli rychlosti vývoje, ale i pro střetávání exaktní a humanitní oblasti (viz snahy mít "přesně" definované pojmy).

Myslím si, že strategie může být prospěšná i přes to, že jí zde všichni nerozumíme stejně. Kdo si významové nesrovnalosti uvědomuje, ten se s nimi možná nerad, ale vypořádá. Podíval jsem se znovu na slovníček pojmů, nepřipadá mi úplně špatný. Mohlo by tedy pomoci zajistit, aby v dokumentu byla terminologie jednotná (všiml jsem si třeba digitální gramotnost vs. g. kompetence), a na vhodných místech odkazovat do slovníčku (když už máme ty technologie, tak pokud možno hypertextem, nebo ještě lépe, umožnit význam zobrazit jako "tooltip" přímo v místě použití). To by tedy mělo přispět tomu, abychom si rozuměli (a při realizaci strategie táhli za jeden provaz).

Na úrovni strategie myslím není chybou nechat některé pojmy vymezené jen přibližně. Dobře definovat třeba to informatické myšlení pro potřeby českého vzdělávacího systému je práce na delší dobu a možná pro trochu jiné lidi, než kteří píší strategii.

Tak při diskuzi nad strategií je nás tady relativně pár a je pravděpodobné, že všichni chceme v této oblasti "jít kupředu", ale popravdě mám trochu obavy z té realizace, když si vzpomenu na koloběh výkladů a oprav a formálních úprav metodik->RVP->ŠVP, ČŠI->RVP->ŠVP, jiná ČŠI->RVP->ŠVP atd. atd. a vlastně tam věcně je napsaný pořád to stejný, ale teď to má víc stránek.

Důležité bude u hotové Strategie všem účastníkům procesu jasně vyložit co se tím myslí a začít ji úspěšně realizovat.

Zcela souhlasím, že klíčová je komunikační strategie (opatření č. 7). Patří k těm, na které si autoři strategie rozhodně sami netroufají a hledají cestu, jak zainteresovat profesionály z této oblasti.