Chtěl bych zde akcentovat jeden ze tří prioritních cílů strategie, totiž směr, který není v našich školách pěstován: rozvoj informatického myšlení žáků.

Potřebujeme produkovat nejen lidi, kteří umí s počítačem (umí jej používat, "konzumovat technologie"), ale rozumí počítači a informačním systémům, jak pracuje a co se v něm odehrává, a především je schopen vyvíjet a tvořit digitální technologie (např. software). Dovolím si přirovnání s matematikou: v ní se všeobecně akceptuje, že kromě základní gramotnosti celé populace se ve školách vychovávají matematické mozky, budoucí odborníci, inženýři a vědci, kteří mají matematiku jako svůj nástroj a metodu. V informatice tomu tam není.

Na vysoké školy přicházejí studovat informatiku (nebo učitelství informatiky) absolventi SŠ, kteří netuší, co to informatika je (mají představu, že jde o ovládání počítače), a jsou zděšeni, že se musí naučit např. programovat. Na střední a základní škole se to nedozvěděli.

Česko nezachrání, že všichni budou umět počítač používat, když nebudou vzděláni budoucí IT odborníci.
To znamená značný posun v zaměření školní výuky, je potřeba přidat témata výuky algoritmizace, porozumění reprezentace informací v počítači, porozumění strukturám, procesům. A není pravda, že to je pro děti složité. Jde o to, najít vhodné cesty. Ve světě existují.

Pozor, netvrdím, že stávající výuku je třeba kompletně vyměnit, Ale je třeba podstatně posílit informatickou složku ICT vzdělávání.

Třetí bod strategie je z hlediska budoucnosti nejdůležitější, aby nám neujel vlak.

Kde to můžu podepsat ?

Rozvoj informatického myšlení také považuji za důležitý, ale tak mě napadá, jestli vůbec patří do tohoto dokumentu. Schopnost/možnost vzdělávat se pomocí digitálních technologií (o čemž je většina strategie) příliš nesouvisí s porozuměním těmto technologiím a informatickým myšlením.

Pod "otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií" si představuji, že studenti používají systémy jako Khan Academy či Coursera, mají analogické systémy a kvalitní materiály dostupné i v češtině, tyto systémy jsou vhodně integrovány do výuky, apd. K tomu není nezbytné informatické myšlení a je to užitečné dejme tomu i pro zdravotní sestřičku, která vůbec netouží programovat.

K rozvoji informatického myšlení zase naopak není potřeba žádné sofistikované vybavení, rychlý internet, apd. (např. http://csunplugged.org/ nebo "robot Karel", který běžel i na Zbrojováčku). Začlenění informatického myšlení do výuky daleko víc souvisí s celkovou podobou kurikula, s propojením s dalšími předměty (především matematikou), apd.

Moje oblíbené přísloví je "Kdo honí moc zajíců, nechytí žádného." Možná bych tedy zvážil, jestli z tohoto dokumentu to informatické myšlení nevypustit a toto téma raději neřešit v jiném dokumentu, dohromady s tou matematikou - využití matematického softwaru je přirozená (a chybějící) spojnice mezi matematikou a informatikou (byť to nese riziko, že se na to "zapomene").

Souhlasím ve všem s panem proděkanem a současně vidím důvody pro těch "mnoho zajíců". Dokument o "digitálním vzdělávání" se podle mého názoru v podstatě omezuje na sdělovací a data zpracovávající techniku (ICT), a "informatické myšlení" ponechává stranou. To je např. jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl nepodepsat memorandum. Nicméně když už někdo používá ICT, měl by vědět, k čemu slouží. Proto jsem zmínku o "informatickém myšlení" v dokumentu o "digitálním vzdělávání" uvítal. Když se podíváte na to, jak jednotlivá gymnázia rozpracovala RVP-G na ŠVP, většinou zjistíte, že cokoli, co v RVP-G spadá pod "informatické myšlení", se ze ŠVP vytratilo. Jediná škola, v jejímž ŠVP jsem našel důraz na přesahy, souvislosti a "informatické myšlení", je waldorfské lyceum. Proto si myslím, že je zmínka o "informatickém myšlení" důležitá i v dokumentu o "digitálním vzdělávání" -- totiž že bez "informatického myšlení" je "digitální vzdělávání" nemožné. Snad by ta zmínka měla být někde jinde, např. ve vymezení tématu někde v úvodu dokumentu, a ne ztracená v textu, který stejně nikdo z ministerských úředníků nečte.

Pokud jde o souvislosti a přesahy, pan proděkan uvádí jen matematiku. To, že vysoké školy včetně naší ČVUT FIT ostatní přesahy a souvislosti zatvrzele ignorují, považuji za hrubou chybu. Proto si dovolím pana proděkana doplnit a znovu a se stejnou zatvrzelostí jako už mnohokrát vysvětlím, o co jde.

Odborné nebo vysokoškolské vzdělání vyžaduje, aby žák/student dokázal zacházet s technikou a nikdo se už nestará o to, zda dokáže porozumět datům, která tou technikou zpracovává. Na základní škole je to na pováženou a na gymnáziu se "informatika a ICT" takhle omezit nedá, protože gymnázium má poskytovat všeobecné vzdělání -- tj. vychovávat studenty, aby chápali poznatky v souvislostech, kriticky mysleli, byli schopni vlastního názoru. Student gymnázia se má dozvědět, co je to informace, a má se učit zacházet nejen s daty, ale také s informací, která je v datech obsažena. Student gymnázia má umět vyhodnotit zprávu, kterou dostane: nejen ověřit zprávu z nezávislého zdroje, ale také se má umět kriticky zamyslet nad informací, kterou mu zpráva přináší. Má si např. položit otázku: kdo mi zprávu poslal a proč to udělal? Informace může být pravdivá nebo také nepravdivá -- i to má zajímat gymnazistu. Nebo taky zpráva nemusí obsahovat žádnou informaci: např. opakovaný vtip zůstává stále stejně dobrým vtipem jen pro dementní osoby.

"Informatické myšlení" nesouvisí jenom s matematikou (např. algoritmy souvisí s rekurzivními funkcemi nebo s dokazováním vět). Informace je něco jako poznatek a teorie poznání patří do filosofie, jejíž základy se na gymnáziu také vyučují. Do informatiky patří také konceptuální modelování, které zase navazuje na ontologii (zase základy filosofie). Teorie informace navazuje na termodynamiku, jejíž základy se studenti učí ve fyzice. A pak je tu ještě i dost složité téma autorského práva a práva na ochranu osobnosti a osobních údajů -- na gymnázium zase patří. Informatika souvisí také s jazykovědou, literaturou nebo s hudební a výtvarnou výchovou. A berete-li dějepis jako reinterpretaci historických událostí pro současníky, tak je to zase informatika. Atd.

Podrobně tyhle věci rozebírám v rukopisu učebnice, na které průběžně pracuji (viz http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=4555), a v metodických článcích k učebnici, které jsou zveřejněny zde na portálu RVP.

Omlouvám se, že rozpatlávám téma do šířky, ale co mám dělat, když nám podstata problému stále protéká mezi prsty?

To, po čem voláte, najdete v RVP v části Průřezová témata - Mediální výchova...

Ohledně výuky programování na ZŠ - stačilo by, kdyby na každé škole byl robot z lega, kterého by se žáci učili rozpohybovat?

To by možná stačilo k výuce algoritmizace (pokud se vůbec schopnost algoritmizace dá naučit a nemusí být vrozená), ale z hlediska programování je to k ničemu.

Samozřejmě, promítám si do toho dotazu svoje představy, že ten robot by byl něco jako Karel. Nebo je ten "robot z lega" terminus technicus, něco, o čem zasvěcenci vědí, co to je a co to umí?

"Informatické myšlení" souvisí s s informatikou jen okrajově - je to schopnost, kterou by měli mít ti, kteří informatiku ovládají na špičkové úrovni. Tuto schopnost rozhodně nemá každý, kdo se vydává za informatika, ani každý kdo informatiku vystudoval. A s tzv. "autorským právem" "informatické myšlení" nesouvisí vůbec. Leda že vám osoba vybavená "informatickým myšlením" výstižně vysvětlí, proč jsou ty současné a do zákonů zadrátované představy autorskoprávních výpalníků neudržitelné.

Právě že bych byl rád, kdyby někdo konečně vysvětlil a pokud možno vymezil, co je to "informatické myšlení", "informatika", "digitální vzdělávání" atd.

Oprávněné přání! "informatické myšlení" odhaduji na rozsáhlou samostatnou debatu.

Předpokládám, že "informatika" ve zdejším kontextu vždy znamená matematická informatika neboli computer science. Leckterá škola tento obor vyučuje, a nejspíš bychom zjistili, že osnovy se možná vzájemně liší, ale "duch" těch osnov je shodný. Přestože je samozřejmě velice diskutabilní, který dílčí obor a která problematika spadá do kategorie "patří do ..." nebo pouze "souvisí s ...". Namátkou programování (od strojového kódu po nejvyšší jazyky), simulace, jazyky, automaty, matematická logika, operační systémy, teorie informace, teorie her, databáze, ... Určitě jsem toho opomenul více než vyjmenoval.
Dnes se computer science vyhoupla do nadoblačné úrovně matky věd, podobně jako před ní matematika a kdysi dávno filosofie. A že tedy studuje-li někdo computer science, musí ještě hóóódně upřesňovat, než vysvětlí, co vlastně studuje.

"digitální vzdělávání" ať vysvětlí ten, kdo ten termín chce používat. Což já nejsem.

Lego Mindstorms je určitě výborný motivační prostředek (mám osobní zkušenost se SŠ a VŠ studenty, ale věřím, že by to "fungovalo" i na ZŠ), ale určitě se nedá říct, že to "stačí" (ono díky grafickým rozhraním se to dá rozpohybovat bez toho, aby člověk něčemu extra moc porozuměl).

Pokud bychom chtěli dostat programování na ZŠ/SŠ, tak myslím hlavní otázka není ohledně obsahu (např. http://code.org/ podle mého názoru poskytuje dostatek dobře zpracovaných podkladů), ale ohledně učitelů (kde je vzít).