Třetí bod "Podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení žáků" ve svém textu zcela potlačil nějaké budování podmínek pro rozvoj informatického myšlení učitelů. Jde samozřejmě o učitele informatiky na ZŠ a SŠ (dokonce i učitele 1. stupně), kteří jsou z valné části v této oblasti naprosto nevzděláni a neorientují se. Opět zde nacházíme pouze podporu digitální gramotnosti (všech) učitelů - a to nestačí.

Chybí zde zásadní podpora vzdělávání učitelů předmětu (vzděl. oblasti) informatika a ICT, a to jednak v oborové oblasti (sami musí získat nějaké informatické myšlení, např. základy programování), jednak v metodické oblasti (musí umět např. algoritmické myšlení učit své žáky).

Toto představuje velký problém, protože je třeba:
1. učitele přesvědčit, že inf. myšlení je užitečné pro život a má smysl
2. naučit alespoň základy informatických disciplín
3. metodicky učitele připravit, aby byli schopni žáky učit např. algoritmizovat v prostředí jako Scratch, aby mohli vést hodiny práce s robotickými stavebnicemi jako Lego Mindstorms, aby uměli využít učebnice a metodické materiály, které tato témata obsahují. Aby učili děti myslet a řešit problémy, nikoliv jim opět předávali nějaká fakta, která se dobře zkouší.

Tento materiál tuto opravdu náročnou oblast v návrzích realizace opomíjí.

Jako vzor nám může posloužit projekt DVUi dalšího vzdělávání slovenských učitelů informatiky, realizovaný v předchozích 3 letech.

Nevím, jestli si rozumíme. Problematice učitelů a jejich vzdělávání v této oblasti se věnuje Opatření 3.2 - Zařazení problematiky rozvoje digitálních kompetencí a informatického myšlení žáků do pregraduální přípravy budoucích učitelů a do dalšího vzdělávání učitelů na straně 24.

Zajímalo by mne, jak vysoké procento učitelů informatiky nemá potřebnou aprobaci, z těch co znám kolem sebe jich je rozhodně dost. To pak bývají často právě ti, co vyučují jen „ICT dovednosti“ namísto informatického myšlení a algoritmizace. MŠMT by tedy mělo tlačit na zajištění aprobované výuky tohoto předmětu (třeba i výrazně odlišnou finanční sazbou za aprobovanou a neaprobovanou výuku – což by mohlo motivovat některé aprobované kolegy ve školství setrvat). Pak zmíněné problémy (částečně) odpadnou.

Na 2. stupni ZŠ je kvalifikovaných, resp. přímo aprobovaných učitelů ICT/informatiky 36 %, na gymnáziích 59 %, na SOŠ s maturitou také 59 %, na SOŠ bez maturity 44 %.