Ve vyhlášce č. 71 Sb. 2005 se v § 1 ods. 2 a 3 uvádí: Některé školy si paragrafy Vyhlášky vysvětlují tak, že i šestiletý žák má nárok na dvouleté přípravné studium a „od“ 7 let věku znamená, že může být třeba i 8leté. Samostatná je navíc problematika přijímání žáků, kteří jsou mladší 5 let.

• Jaký je správný postup zařazování žáků do přípravného studia?
• Lze si příslušné paragrafy Vyhlášky č. 71 Sb. 2005 vykládat různě (podle právních výkladů MŠMT) nebo je žádoucí, aby existoval jeden závazný a obecně přijímaný postup?
• Jsou diskuze nad touto problematikou vedeny s přihlédnutím k nejnovějším poznatkům z oblasti fyzického, neurologického i psychosociálního vývoje dítěte?

Vyhláška praví, že přípravné studium má nejvýše dva ročníky. Nikoliv, že má VŽDY dva ročníky. Z toho dedukuji, že hranice sedmi let pro vstup do základního studia znemožňuje, aby takto staří žáci byli ještě zařazeni ve studiu přípravném. Pokud tedy přijímáme 5letého žáka, má 2 roky přípravného studia. Pokud přijímáme 6letého žáka, má 1 rok přípravného studia. Pokud přijímáme 7letého a staršího žáka, musí být zařazen do základního studia. Vím, že (i ze strany MŠMT) existují výklady, které připouštějí i jinou praxi, avšak podle mého názoru je to nelogické. Jedinou slabou stránkou mnou upřednostňovaného postupu je znevýhodnění žáků, kteří mají odklad. To se však dá vyřešit individuálním vzdělávacím plánem.

Diskuse na téma zařazování žáků do přípravného studia je stále velice živá a odpovídá různorodé praxi, kterou jednotlivé školy uplatňují. V zásadě se jedná o tři možné přístupy. Prvním je striktní postup dle vyhlášky o ZUV a u dětí, které přicházejí do ZUŠ ve věku 6 let, se krátí přípravné studium o jeden rok. Druhým je postup škol, které považují za vhodný okamžik tzv. dosažení školní zralosti, tedy ho vztahují k okamžiku vstupu dítěte do základního vzdělávání a zachovávají délku studia 2 roky. Třetím je pak postup, který kombinuje oba předcházející, přičemž zmíním ještě snahu některých škol o snížení věkové hranice pod 5 let. Všechny tyto tři přístupy mají oporu především ve vlastních a dlužno dodat velmi dobrých výsledcích práce škol, ale též v právním výkladu MŠMT k této problematice. Osobně vnímám, že je důležité ctít rozsah vzdělávání, tedy model 2+7+4 roky v jednotlivých stupních základního vzdělávání. Rozhodně si však nemyslím, že cílem vyhlášky o ZUV je naprostá věková unifikace okamžiku vstupu do ZUŠ. Právem dětí (a jejich rodičů) zůstává i při vstupu do přípravného studia v 6 letech (a u dětí s odkladem školní docházky i v 7 letech) nárok čerpat oba ročníky přípravného studia, a to tím spíše že nemá žádnou vazbu na předškolní ani základní vzdělávání. Tak jako nelze opominout práva dětí a jejich rodičů, nelze přehlédnout ani reálné možnosti jednotlivých škol a jejich dlouhodobou empirii. Budoucí ověřování RVP na ZUŠ, další výzkumy a jejich praktické aplikace v oblasti umělecké pedagogiky i společenská poptávka nám ukáží zda budeme potřebovat "mantinely" pro náš druh školy taxativně jednotné nebo umožňující vhodnou variabilitu. Já zatím velice silně vnímám, že povaha tohoto druhu vzdělávání i umění jako takového vyžaduje přístup a výklad volnější.

Při zařazování žáků do přípravného studia respektujeme striktně stávající vyhlášku o základním uměleckém vzdělávání. Žáci, kteří přicházejí ve věku 5 let, absolvují 2 roky přípravného studia, šestiletí pouze 1 rok. Od 7 let zařazujeme žáky do 1.ročníku I. stupně. Vím o tom, že na některých školách mají i šestiletí dvouleté studium PHV. Také MŠMT tuto variantu ve svém výkladu připouští. Pravdou je, že v praxi se i na naší škole setkáváme s tím, že někteří žáci, kteří přijdou v šesti letech do PHV, by 2 roky přípravného studia potřebovali. Ne vždy však to jsou ale žáci, kteří mají v základní škole odklad. Domnívám se, že v individuálních případech by asi možnost dvouleté přípravky byla jednodušším řešením než tvorba individuálního plánu, určitě bych ale na tom nestavěl systém "vždy 2 roky PHV" - tedy i při nástupu v šesti letech.

MŠMT nedávno zveřejnilo výklad, který naše striktní pojetí relativizuje...

A co vyplývá z toho výkladu? Díky.

Myslím, že nemusíme řešit děti s odkladem a můžeme jim prodloužit přípravku.

Přípravka nemůže trvat déle než 2 roky v žádném případě. Ten výklad je o tom, že nemusí vždycky natvrdo platit hranice 7 let pro to, aby žák nutně musel do 1. ročníku.

Ano, dva roky je maximum za jakýchkoliv okolností.

Je někde k dispozici celý text toho výkladu MŠMT?