Volitelné předměty tvoří poměrně rozsáhlou časovou dotaci. Umožňují žákům profilace podle jejich zájmu. Proto mají velký význam. Jednotlivé školy k tomu přistupují velmi flexibilně. Někde je rozsah volitelných předmětů velmi široký s velkou časovou dotací, někde je to menší. Výměna zkušeností by byla prospěšná. Nechcete se podělit o své zkušenosti s volitelnými předměty? Jaký rozsah jim dáváte? Jaké předměty nabízíte? Jak se liší metody v seminářích od metod v "normálních hodinách"? Zadáváte v seminářích seminární práce? Jaké metody volíte k hodnocení žáků?

Teď bych zareagoval na úvodní otázky od kolegy Zouhara.

Viděl jsem několik variant, jak se s volitelnými předměty (na vyšším stupni gymnázia) zachází.

1) V posledních ročnících studia se nabídnou volitelné předměty, kterým se většinou říká semináře, které mají za úkol prohloubit učivo všeobecně vzdělávacích předmětů a žáci si jich několik vyberou. Mnohdy tam jsou třeba i konverzace z jazyků nebo předměty jako pedagogika a psychologie nebo třeba ekonomika. Žáci si vybírají bez omezujících podmínek, jediné podmínky jsou, že jich musí být dost, aby se předmět otevřel.

2) Na Jarošce je systém udělaný tak, že si žáci zvolí profilaci (jsou dvě - přírodovědná a společenskovědní) a z ní si teprve volí předměty. Některé jsou společné pro obě profilace, některé jsou jenom v jedné z nich. Dopadne to tak, že si volí něco, co se jim úplně nechce zvolit, ale musí. Vidím v tom nespornou výhodu, že je jejich vzdělání v rámci profilace jaksi kompletnější, nevýhodu ve velké náročnosti na sestavení rozvrhu a vůbec studijních skupin.

3) Taky jsem viděl učební plány, kde se snažili dát volitelným předmětům málo hodin - zejména na malých školách.

Jsou i jiné varianty?

Přeji pěkný den.

Na našem G nabízíme cca 42 volitelných seminářů studentům od druháku do čtvrťáku, podle počtu zájemců se skupiny otvírají nebo ne, sám učím programování. Hodnotím studenty za přístup k výuce, v každém pololetí za větší projekt (rozumějte program, kjterý naprogramuje), mám velké problémy s rozdílností ztkušeností studentů, ale v zásadě jsem velice spokojen s motivací studentů a s výstupy.

Seznam našich seminářů najdete na http://www.alej.cz/program.htm

Petr Naske

Jinou možnost zkusili v Rumburku. Během minulých let bylo odzkoušeno velké množství různých volitelných předmětů. Některé byly trvalky, jiné po jednom roce zanikly. Velmi často byl zájem o volitelný předmět spojen s osobou vyučujícího - roli hrála obliba, náročnost (nenáročnost ).
Proto soustředili volitelné předměty do bloků tak, aby se žáci rozhodovali podle zájmu o obory a ne podle osoby vyučujícího. Čas ukáže, jak se jim tato varianta osvědčí.
Jaké jsou Vaše zkušenosti s volitelnými předměty a zájmem žáků u ně?