Vážená paní Münzbergerová, děkuji Vám za rychlou reakci.
Máte pravdu, a já manipuluji – pojem vadná úloha jste nepoužila. Jestli tomu dobře rozumím, formulace pro Vás přijatelná by mohla znít „přijmout výtky“.
U úlohy 11) jste „přijala výtky“ a úřad prověřoval, zda někdo nebyl neúspěšný kvůli jednomu nebo dvěma bodům právě kvůli této úloze. Proč jste neprověřovali další možnosti poškození žáků? To, o co jde, je přece férové prostředí na 100%. A to se musí týkat nejen zadání, ale i vyhodnocení.
A především, co by se muselo stát, abyste úlohu prohlásili za vadnou? Neboť
- odborný oponent oslovený CERMATem (a není sám) říká
Úloha je závadná,
- hlavní metodička oboru zřejmě neprotestuje, aby úřad proto prověřoval hraniční počty bodů.
Přesto je úloha v pořádku… Nebo v nepořádku jen tak trochu? Rovné prostředí pro všechny zachováno?
(Mimochodem – byl bych Vám vděčný, kdybyste uvedla, o jaký akademicky garantovaný popis české mluvnice opíráte svoji argumentaci týkající se syntaktické funkce spojky (, a); to je důležité zvláště v tomto případě, kdy zkoumáme nikoli výpověď, ale (eo ipso kontextově neukotvené) souvětí.)
V případě úlohy 20) sice také „přijímáte některé výtky“, ale úloha je v pořádku, protože, jak píšete,
„To, že předpokládaná strategie řešení se ukázala jako správná, lze podložit údaji o tom, jak žáci úlohu řešili. Úloha vykazuje velmi dobré až výborné hodnoty, pokud jde o rozlišování mezi úspěšnými a méně úspěšnými žáky z hlediska řešení úlohy v rámci celého testu. Celková úspěšnost žáků v této úloze byla 56 %, žáci, kteří volili správnou alternativu, měli výrazně vyšší úspěšnost v testu než žáci, kteří volili distraktory (nesprávné alternativy)“.Jinými slovy – žáci, kteří
přísudek tvořený složeným slovesným tvarem (vyjadřujícím trpný rod) určili jako
přísudek jmenný s (elidovanou) sponou, odpověděli podle Vás správně. Nebo – vyřešili správně úlohu?
Dnes v Lidových novinách čteme titulek
Úspěšný maturant = více peněz (sic!!!). Připočtu-li k němu charakter Vaší argumentace – jako hlavní metodičky oboru český jazyk a literatura – a právní postavení CERMATu jako veřejné instituce, která svoji produkci nejen řídí, ale i sama kontroluje, vychází mi z toho pro výuku oboru zhruba toto:
1) je třeba se nebát „maturovat jinak“,
2) je třeba zcela přepracovat rámcový vzdělávací program pro gymnázia,
3) je třeba nacvičit pohyb v prostředí didaktického testu, a tím dovednost odhadnout smýšlení zadavatele (že je nutné např. odvrhnout pojetí české gramatiky jako strukturálního popisu fungování jazyka, to je nabíledni),
4) je třeba nacvičit veřejný výstup s dvaceti pracovními listy,
5) je třeba nacvičit s žáky tvorbu textů o rozsahu zhruba 250 slov, nejlépe ve stylu administrativním.
Troufám si předpovídat, že žáci pak nejen složí maturitu, ale škola dostane i příplatek za úspěšné výsledky. První se stanou ještě více prvními, poslední ještě více posledními.
P.S. Dovoluji si Vás požádat ještě o jednu věc – mohla byste říci někomu z odpovědných kolegů, aby komentoval přehodnocení výsledků testů u žáků, kteří si podali u MŠMT žádost o přezkoumání výsledků své maturitní zkoušky?
P.P.S. Pokud by to snad někoho zajímalo, výchozí text k těmto poznámkám leží
zde.