|
Dopis pana Piťhy je poněkud podivný. Vyjádřím se k seznamu "argumentů", který uvádí.
Není v tom znehodnocena už tím, že má dvě varianty – lehčí a těžší – z nichž si student může vybrat? Dvě varianty se mi osobně nelíbí, ale proti škálovému hodnocení výsledků se postavili představitelé současného školství. To, že existuje akademická a neakademická verze maturity je správně, protože není přijatelné, aby všichni maturanti nastoupili na VŠ.
Není ve své kvalifikační jednotnosti podryta tím, že část látky (česká literatura) si žáci vybírají sami a v každé škole to bude jinak? Nikoli, v současnosti již nezáleží na tom, jak honosný je zdroj ze kterého člověk přijímá významné informace pro svůj rozvoj. Jestli žák nečetl Babičku, ale kompletního Terryho Pratchetta (například), tak pro svůj rozvoj udělal řádově víc. Nebo by snad pan Piťha chtěl, aby všichni studenti museli přečíst 30 stejných knih?
Může mít na trhu práce výpovědní hodnotu o středoškolském vzdělání zkouška, kterou zvládne žák 9. třídy a v řadě částí (čeština) při vhodné instruktáži i žák 4. třídy základní školy?
Určitě větší než zkouška, u které se nedá říct nic o její vypovídací hodnotě.
Není degradací kulturnosti národa, když od středoškoláka ke složení maturity je žádána znalost dvaceti (v podstatě libovolných) knih, z nichž většinu může shlédnout ve filmové adaptaci? Při ústní zkoušce mu to za dnešních požadavků postačí.
Libovolnost knih jsem již zmínil. Pojďme upravit ústní zkoušku, nechť student hovoří o libovolné knize a věřme mu, že jí skutečně přečetl.
Nezaráží Vás, že podle textu, který nemá překročit 70 slov (slabší varianta jedné části zkoušky z angličtiny) nebo 200 slov (čeština), se bude hodnotit slovní zásoba maturanta?
Eseje tak fungují, sice nejsou bezchybně vypovídající, ale již podle krátkého textu můžeme poznat, zda člověk jazykem vládne, či ne.
Nekladete si otázku, že existuje třetinová pravděpodobnost získání bodů u každé otázky a že maturitní test může šťastně vyplnit i někdo, kdo nezná jazyk, v kterém je text zadán?
Zásadní chyba otázek s výběrem z možností, ale zatím docela fungují.
Nemyslíte, že náročnost těchto maturit demoralizuje studenty a demotivuje učitele?
Nízká náročnost, nebo příliš vysoká? Otázka je nejasná.
Domníváte se, že je správné, aby testy, v nichž studenti zaškrtnou jednu ze tří či čtyř možných odpovědí, musí centrálně vyhodnocovat jakási organizace? Na to snad stačí rozeslat s formulářem testů příslušnou papírovou šablonu do každé školy. - Patrně by stačilo, ale smysl centrální zkoušky je v tom, že jí zajišťuje centrální zkoušející i v opravách. Má li být státní maturita ochranou proti nařčením, že učitelé prodávají maturitní známky movitým studentům, tak je to takhle správně.
Myslíte, že je správné, aby učivo našich středních i jiných škol bylo diktováno tvůrci testů v jakýchsi vyhodnocovacích a úroveň škol testujících firmách?
Rozhodně je to lepší, než když si úroveň určuje každá škola zvlášť. Pozastavujete se nad existencí testů jako FCE, či TOEFL? Myslíte si, že nefungují?
Myslíte, že mají existovat vědecké ústavy, např. Výzkumný ústav pedagogický, v kterých pracují desítky lidí a které produkují podobné dokumenty? Ano, jaký je rozdíl mezi VÚP a například Výzkumným ústavem včelařským?
Nezdá se Vám, že vynaložit na podobný výsledek státní prostředky počítané v řádu sta milionů (a započteme-li platy neschopných státních zaměstnanců v počtu desítek za období pěti až patnácti let, v řádu miliard) je nehospodárné? Nehospodárné je provozovat státní instituce, ale zkuste se zeptat, bylo by možné akreditovat soukromé společnosti, které budou provádět závěrečné testy na středních školách? Nevěřím, že by v naší post-socialistické společnosti měl takový postup šanci na lepší přijetí, než současná forma.
Na závěr, nedostatečné východisko na které se pan profesor odvolává jasně demonstruje proč mu to nevychází - Vycházím z toho, že státní maturita by měla být jednotně a jednoznačně platným kvalifikačním dokumentem svého držitele. Mohla a měla by být dokumentem, který by bez dalšího zkoušení otevíral přístup k vysokoškolskému studiu. To lze zařídit.
Maturita má plnit příliš mnoho úkolů - má být osvědčením o absolvovaní střední školy (jedno zda Gymnázia či SOU s maturitou), má být vstupenkou na VŠ, má být kritériem pro hodnocení kvality středních škol, atd. Tolik zajíců nelze chytit na jedno oko hned napoprvé, pokud se zjistí, že jsou státní maturity průšvih, tak nechť ministr jejich výsledky pro příští rok zruší. Nechť je diskutováno o tom, jak má státní maturita fungovat. Další možností je zrušit jakékoli podmínky pro vstup na VŠ, ale to asi také neprojde, že?
|
|
