Milé kolegyně, milí kolegové,
nejen na
http://maturantiproti.cz/ se objevují nářky nad kvalitou DT. Mám prosbu - pokud jste narazili na pochybnost, mohli byste nás s ní seznámit? Samozřejmě s tou licencí, že porůznu uveřejněné testy nejsou oficiálními.
Jako ochutnávku přikládám poznámku k DT z ČJaL, základní úroveň:
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 11
Hokejová liga ještě ani nezačala, ale domácí neandertálci podobně jako v minulých ročnících nenechávají nikoho na pochybách, že jsou divokou nemyslící zvěří a že jí nejspíše i nadále zůstanou. (podle sportovního tisku)
11. Kterou z následujících spojek lze nahradit výraz ale ve výchozím textu tak, aby byl vztah mezi větami při zachování jejich smyslu vyjádřen přesněji?
A) a
B) než
C) protože
D) jenomže
Úloha
1) má (uplatníme-li dobrou vůli) 3 řešení,
2) je nesmyslná (uplatníme-li mluvnici češtiny) .
Při rozboru vycházím z akademické Mluvnice češtiny, díl 3. (Skladba).
1)
Předpokládám, že „vztah mězi větami“ je vztah syntaktický (logický či věcný nelze dobře zkoumat, pokud neznáme kontext souvětí, a tedy jeho hodnotu jako výpovědi). Tento vztah má být zachován, resp. „vyjádřen přesněji“ (k tomu viz oddíl 2). Tento vztah je vztahem koordinačním, adverzativním (odporovacím), a to ve smyslu „A a proti očekávání též B“.
Možnost a)
připadá v úvahu (spojka
a je primárně určena pro kopulativní (slučovací) vztah, ale s interpunkčním doplněním, tedy
...nezačala, a domácí... může doplňovat do souvětí adverzativní význam. Toto vyjádření vztahu poskytuje ovšem pole pro výklad, o jaký vztah se vlastně jedná (vyloučený není ani vztah gradační). Tuto možnost údajně CERMAT označuje za správnou.
Možnost b) nabízející spojku
než (knižní až zastaralou)
zadání splňuje. Jde o spojku vyjadřující vztah koordinační a adverzativní.
Možnost c) nepřipadá v úvahu (spojka
protože je primárně určena pro subordinační (podřadicí) vztah (a to příčinný)).
Možnost d) nabízející spojku
jenomže zadání splňuje. Jde o spojku vyjadřující vztah koordinační a adverzativní.
Správná odpověď je a), b), d).2)
Co znamená vyjádřit vztah mezi větami „přesněji“? Použít takové spojky, která lépe vystihuje komunikační záměr autora. Užitím ale autor vyjádřil pro čtenáře svůj záměr přesně (a nijak se samozřejmě neprohřešil proti např. syntaktickým pravidlům). Vyjádřil-li tím přesně i svůj (zamýšlený) komunikační záměr, ví jen on a Bůh.
Jen ten by tedy mohl vyjádřit autorův záměr přesněji.
Summa sumarum, není v lidských silách úlohu splnit.
Jiný příklad chybného zadání představuje úloha 20.VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOZE 20
Umělecký text
Avšak bratr Minz, jenž jsouce otcem vyřazeného závodníka, protestoval proti výsledku, vskutku rozhodnutím starosty bratra Vévody byl vítězem prohlášen poražený Berta Minz. Pětikoruna však nebyla již po ruce, i nařízeno Vocenilovi, by minci tu, až z něho vyjde, předal právoplatnému držiteli.
A tu druhého dne, když Berta dožadoval se stříbrné pětikoruny, odevzdal jemu Vocenil z nařízení pana učitele Picka dvě kovové koruny a padesát haléřů, řkouce, že více z požité pětikoruny z něho nevyšlo. (J. Škvorecký, Ze života lepší společnosti)
Odborný text
Sponu v tvaru přítomného času můžeme někdy vynechat, takže přísudek je vyjádřený pouze podstatným jménem (Mladost radost), přídavným jménem (Otec nemocný), příčestím trpným (Vrah dopaden) nebo příslovcem (Okna dokořán).
(Učte se s námi skladbě češtiny)
20. Rozhodněte na základě odborného textu, který z následujících úseků uměleckého textu obsahuje přísudek beze spony:
A) až z něho vyjde
B) a tu druhého dne
C) Berta dožadoval se
D) i nařízeno Vocenilovi
Úloha nemá řešení.Žádný z těchto „úseků uměleckého textu“ totiž neobsahuje
přísudek beze spony.
Pojem spona je označení pro slovesa být/bývat v analytických predikátech (slovesně-jmenný přísudek typu
Karlík je hodný indián), nikoli pro slovesa, jež jsou „pouze“ součástí predikátu syntetického (slovesný přísudek). Předpokládané řešení D) obsahuje přísudek syntetický s elipsou být (resp. bylo) ; přísudek je tu tvořen tvarem opisného pasíva slovesa nařídit (nikoli sponovu konstrukcí, proto tu spona být nemůže).
Autor úlohy zřejmě podlehl vábení pojmu
spona v přiloženém odborném textu; zde však jde o příklad (zvláštní) konstrukce (
Vrah (je) dopaden), kde příčestí trpné není součást opisného pasíva, ale dvojčlenné věty se sponovým predikátem. Lze mu jen doporučit studovat nikoli pouze publikaci
Učte se s námi skladbě češtiny, ale především
Skladbu spisovné češtiny (obě publikace ostatně spoluvytvářeli Miroslav Grepl a Petr Karlík), resp. akademickou
Mluvnici češtiny.