VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 2–4
Je to festival mezinárodní, trvá pět dní, bývá tam tak pětadvacet samostatných programů. Chci, aby to nebylo suchý, tak vymýšlím různý spojení poezie s jinými žánry. Hrajou tam různý kapely, je tam vždycky nějaký divadlo – a teď třeba Slam Poetry, na kterou se určitě spousta klasických básníků bude koukat spatra. (z Internetu)
3. Který z následujících úseků výchozího textu nejspíše zachycuje osobní vztah mluvčího k festivalu?
A) Chci, aby to nebylo suchý
B) Je to festival mezinárodní, trvá pět dní
C) vymýšlím různý spojení poezie s jinými žánry
D) na kterou se určitě spousta klasických básníků bude koukat spatra

Úloha 3 má dvě rovnocenná řešení:A, C
Zdůvodnění:
A) Jedná se o osobní vztah ve smyslu úmyslu a hodnocení („chci“, „suchý“).
C) Jedná se o osobní vztah ve smyslu vyvíjené aktivity („vymýšlím“).
Jde zde tedy o různě se projevující osobní vztah. Osobní vztah C) je navíc důsledkem osobního vztahu A).

19. Rozhodněte o každém z následujících větných celků, zda připouští dvojí výklad (ANO), či nikoli (NE):
19.1 Panu Krbcovi se splní dávný sen, stane se kastelánem na hradě Kulíkov. Přestěhuje se tam i s kocourem Kokešem a spolu vysvobodí sovu Kukulu.
19.2 Ferda mravenec, veselý chlapík s červenou puntíkovanou mašlí, který se ničeho nezalekne, už potěšil několik generací malých čtenářů knížek Ondřeje Sekory.
19.3 Kreslil jsem a kreslil, až se z ošklivého krtka stal hezký a milý krteček, vzpomíná Zdeněk Miller. Dětem se líbí proto, že je vtipný, milý, nemračí se ani se nevzteká.
19.4 Na makovém poli se poprvé setkal motýl s oranžovým cylindrem jménem Emanuel s panenkou, která má červenou sukničku a představila se jako Maková panenka.

Úloha 19 připouští dvojí výklad („ANO“) ve třech nabízených případech.
19.1 Dávný sen = 1. dlouholeté přání, 2. starý sen. („Dávný“ má podle SSČ mimo jiné významy dlouholetý a starý.)
19.2 Dětem se líbí 1. krteček, 2. Zd. Miller.
19.3 Emanuel je jméno 1. motýla, 2. cylindru.
Dá se předpokládat, že Cermat bude za správné považovat jen 19.3 a 19.4.

Zajímalo by mě, zda vznikne nějaká petice učitelů češtiny (nikoliv studentů-maturantů), ve které bude odborně popsáno, proč by měla státní maturita z češtiny vypadat jinak. Můj názor je, že by měla obsahovat pouze jeden didaktický test, který bude zkoumat, jaké úrovně student dosáhl - byly by tam tedy otázky ze současné nižší i vyšší úrovně. Zkoušku by studenti skládali na jiné škole, než kde se učí, aby bylo zajištěno, že jim jejich učitelé nebudou pomáhat. Na vysvědčení by nebyla z didaktického testu známka, ale pouze procento správných odpovědí. Slohová práce i ústní zkouška by byla v kompetenci školy a součástí státních maturit by nebyla. Zadání by tedy bylo pouze na učitelích dané školy...

Test z CH:
celkem 33 položek + následující nedostatky:
položka 5: "Na ohřev vody (za normálních podmínek) se za den spotřebuje 600 dm3 zemního plynu." - normální podmínky jsou důležité pro plyn a ne pro vodu
položka 16: fosforečnany mohou být v "barvicích prostředcích" - nevím, nevím ani, co je barvicí prostředek, snad barvivo
položka 27: "hydroxylové anionty" - z NaOH se ovolňují hydroxidové anionty
položky 28 a 32: v současném organickém názvosloví je normou používat v názvech kyselin pořadí přídavné jméno + kyselina a v názvech cukrů koncovku -osa. Test používá obecnou češtinu - kyselina octová, glukóza - nesplňuje pravidla odborného textu
Tyto nedostatky zřejmě neovlivní řešení testu, jsou jen formální.
Závažnější jsou tyto:
položka 28: Mezi 4 organickými kyselinami máme vybrat tu, která je používána v analytické chemii a je vysoce toxická. Správným řešením je nejspíše šťavelová kyselina. Tato látka však není vysoce toxická, ale jen zdraví škodlivá (klasifikace nebezpečnosti je daná Vyhláškou č.369/2005, která doplňuje Zákon o chemických látkách a ch.přípravcích).
položka 29: Je použit velmi zjednodušený racionální vzorec uhlovodíku - neobsahuje značky prvků, zakresleny jsou jen vazby mezi uhlíky. Takové zjednodušení je přípustné, běžně se ale zapisují alespoň některé atomy, v učebnicích CH pro G (a tím asi také ve výuce) se používají úplné vzorce se všemi zapsanými atomy. Žáci zde mají doplnit rovnici - tedy npsat dalkší vzorec, logicky by měl být zapsán podobným způsobem, není jasné, zda bude jako řešení přijat i klasický zápis.
položka 32: Vzorce cukrů-disacharidů: V organické chemii platí, že vzorce lze zapsat několika způsoby, zejména všelijak otočit. Vztorce cukrů jsou vyjímkou - zapisují se standardními způsoby. V testu je použit nestandardní způsob, v němž se těžko orientuji - asi bych se měl víc učit.
Tyto 2 položky neobsahují věcné chyby, jsou ale formulovány tak, že na jejich řešení jsem svoje žáky nepřipravoval, takovou formulaci úloh jsem nečekal.

Děkuji Jirkovi za upozornění na svůj hrubý omyl.

Nicméně tím se objevuje zajímavý problém - Krkonošský deník uveřejnil zprávu, měsíčník Lidé a země ji (jemně přepracovanou) přebral; žák má rozhodnout o přílušnosti úryvku k určitému typu publikace. Praxe tedy ukazuje, že takový text může být uveřejněn prakticky kdekoliv; jakou tedy schopnost či dovednost žák prokáže? Že si všimne slova červenec, a to jej oslím můstkem spojí se slovem měsíčník? Nebo že příroda ukazuje k žirafám?

Budu vděčný za žáka, který bude uvažovat o poměru slov příroda a zoo. Pro něhož natura nebude cosi (vulgárně řečeno) uzavřeného v kleci. Který bude vědět, že almanach není jen čistě literární "souborník".

Ale takový testem neprojde.

Rozhodně bych se vrátil k tomu, aby slohové práce byly v rukou školy, a nejlépe vyučujícího.

Otevřené dopisy ředitelů škol ministrovi školství:

http://www.ceskaskola.cz/2011/06/otevre ... od_14.html

http://www.ceskaskola.cz/2011/06/otevre ... vi-od.html

Já si myslím, že máme pořád opakovat, že zodpovědnosti školy a učitele za kvalitu výuky na SŠ nemůže stát dosáhnout tím, že na učitele uvalí kontrolory (testy) shora a zvenku. Naopak, historie nás učí, že to (přinejmenším u Čechů) vždy vedlo jen k většímu šlendriánu na obou stranách (u poddaných i u nadřízených). St. Jerzy Lec napsal kdysi něco jako "Kdo ustanoví kontrolora, musí ustanovit kontrolora kontrolora..." (Tak to asi platí i u Poláků.)
A my teď plníme tuhle dublovanou funkci, jen proto, že si Zelený a comp. usmyslili, že na státních maturitách se dá vydělat. I nás, kritiky zpackaných maturitních testů, pak bude zase někdo kontrolovat, zda jsme udělali chybu v kritice, a vše se zvrhá jen v debatu, hádku, chaos.
Zodpovědnost patří do rukou učiteli, a způsoby, jak ho k ní povolat, musejí být jiné než direktivní kontrolorství či dráb nad robotníky. Je to věc kultury národa, ne administrace a moci. A kultura se může vyvinout (když jsme ji patrně ztratili) jen ve svobodném protředí, a v něm zase jsou nevyhnutelným jevem i omyly a prohřešky - jakmile se pokusíme vyloučit, že by školy nebo žáci podváděli, zavádíme totalitu a nesvobodu. A z nich plyne nevzdělanost a ministři, kterým chybí kultura a ani jim to nechybí...

Tato diskuze má přesah na web Česká škola (a ještě i dál). Děkuji.

Petice učitelů Masarykova gymnázia Vsetín je zde. Vyjádřete se i vy k maturitám.

Přetiskuji konkrétní připomínky učitelů českéhojazyka k maturitě z českého jazyka:

Připomínky vyučujících českého jazyka a literatury ke státní maturitní zkoušce:

- Pracovní listy (PL) dodané Cermatem byly povětšinou nepoužitelné – jednak zde byla zpracována díla, která opravdu, ale opravdu nepatří mezi ta, která školy nabízejí v seznamech (můžete se přesvědčit sami), jednak měla většina PL nerozpracovanou strukturu, což je samo o sobě absurdní. Ty s rozpracovanou strukturou pak měly tak jednoduchou a stále se opakující osnovu, že jsme se styděli je použít. Výběr textů byl mnohdy nevhodný a za neumělecký text se v mnoha případech vydával text jasně umělecký. V několika případech pak byl neumělecký text podrobnou analýzou textu uměleckého.
Takže jsme si hezky bezplatně mohli udělat asi 300 pracovních listů, jelikož jsme vyšli studentům vstříc a dali jim v seznamu k dispozici téměř 180 děl na obou úrovních.


- Doba přípravy k ústní zkoušce je zbytečně dlouhá – stačilo by 15 minut jako dříve.

- Celá ústní zkouška je pak nesrovnatelně jednodušší než zkouška v minulých letech, studenti se nenaučí nic soustavně a ztrácejí základní kulturní přehled a souvislosti, místo aby je nalezli…………

- Rozbor 20/30 knih je demotivační, proč chodit 4 roky do školy, když stačí přečíst předepsaný počet titulů? Pro gymnazistu nedůstojné a degradující.

- Je-li tomu tak kvůli učňovským školám, pak nesrovnávejme nesrovnatelné. Studenti gymnázií mají skládat důstojnou a náročnou zkoušku, která prokáže široký záběr jejich znalostí, schopností a dovedností.

- Otázky týkající se našeho předmětu by měly být vázany také na prokázání vědomostí, a to nejenom testem diskutabilní úrovně a odpověďmi, které nejsou jednoznačné a jako testové neumožňují studentovi to podstatné, k čemu je v hodinách vedeme - argumentovat, proč volí právě tento výklad, a uplatnit protiargumentaci v případě, že s tvrzením nesouhlasí.
Didaktický test z ČJ není zaměřen na jazyk či literaturu, ale také na ZSV, logiku a jiné předměty, čili je obdobou tzv. OSP. Odpovědi jsou nejednoznačné, dalo by se o nich diskutovat, kdyby to nebyl písemný test...

Didaktické testy se zabývají spíše čtenářskou gramotností, porozuměním textu, nezjišťují vědomosti z českého jazyka a literatury (nebo jen minimálně).


- Za mimořádně nespravedlivé pokládáme rovnocenné bodování ve všech částech ústní zkoušky: za rozbor uměleckého textu, který zabere minimálně dvě třetiny samotné zkoušky a student při něm prokáže největší kus svého umu, dostane dotyčný stejný maximální počet bodů jako za rozbor neuměleckého textu, který pokládáme za naprosto irelevantní vycpávku ústní části, a stejného maxima dosáhne i za to, jak elegantně nám to všechno poví.
Navrhujeme změnu poměru bodů a také širší bodovou škálu, např. 6:3:3 u výše jmenovaných částí (jedná se o základní úroveň).

- Úroveň písemných prací pak odráží nesmyslně krátkou dobu pro vypracování.
60 minut čistého času je skutečně málo na to, aby student napsal elegantní práci, která po všech stránkách odpovídá požadavkům.

- Celá koncepce základní a vyšší úrovně je nesprávná. Má-li být maturitní zkouška objektivní a srovnatelná, pak nemůže obnášet dvě úrovně. V rámci objektivity a srovnatelnosti výsledků by pak bylo ideální, kdyby i slohové práce byly centrálně opraveny např. pracovníky Cermatu či jinými pověřenými osobami, nikoli vyučujícími.


- Od 7.30 do 18.30 jsme po dva týdny bez nároku na odměnu zkoušeli a příseděli při ústní části. Pan ministr sice pravil, že to bylo v naší pracovní době, ale myslím, že to nevystihl úplně přesně:((( V době maturit mnozí i učili, takže se po návratu domů měli i připravovat na další den. Jen aby si to pan ministr, který sám nikdy neučil, uvědomil.


- Absolvovali jsme proškolování, dělali zkoušky, PUP dokonce v době finišování práce na pracovních listech.To je zvyšování kvalifikace, takže by to mělo být ohodnoceno.


- Ve vyhlášce se vůbec nepočítá s odměnami pro místopředsedy maturitních komisí a třídní učitele, kteří jsou administrativně nejvíce vytíženi (nehledě na to, že jsou často i zkoušejícími či přísedícími.


- Mrzí nás také neskutečné plýtvání – nejen časem a energií nás vyučujících, ale i finančními prostředky, které školy musely do realizace státních maturit vložit (viz obrovské množství papíru a zavařené tiskárny….). A tři vyplněné formuláře na jednoho vyzkoušeného studenta v jednom předmětu také o čemsi vypovídají…


- Studenti nemají možnost seznámit se s výsledky svých písemných prací a didaktických testů dostatečně dlouho před vyhlášením výsledků maturitní zkoušky (mají je dostat v tentýž den jako maturitní vysvědčení).


Takže co bude dál?????
Bude někdo brát v úvahu naše připomínky a praktické zkušenost?
Myslím, že hin se hukáže, jak praví klasik……………

Za předmětovou komisi českého jazyka
PhDr. Dagmar Pavloušková
Masarykovo gymnázium Vsetín