|
Maturitní práci teprve připravujeme. Jako pilotní škola budeme teprve příští školní rok maturovat podle svého ŠVP. Krásně nám to vyjde - státní maturity a profilová část podle vlastního vzdělávacího programu. Teď shromažďujeme témata, píšeme podmínky, podklady pro tvorbu...Na většinu otázek sama hledám odpověď a budu čekat, jak to dopadne.
Co se týká přesahu mezi obory, ten názor je vlastně dán především tím, že učitelé nechtěli např. maturovat z biologie jen formou seminární práce. Tak máme dva maturitní předměty (např. chemii a biologii) a obhajobu práce na téma, kde se obory mohou prolínat (např. "Kořenová čistička odpadních vod" ). Nezakazujeme ani téma z úplně jiného oboru. Přikládám první dokument, který jsme vytvořili:
Zpracování seminární práce a její obhajoba je jednou ze tří povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, která je určena školním vzdělávacím programem „Moje škola“. Smyslem seminární práce je prokázat, že žák pracuje s odbornou literaturou, je schopen samostatně vyhledávat a utřídit informace, prokáže vlastní názor, případně schopnosti pracovat experimentálně či v terénu a odevzdat výslednou práci na náležité obsahové a formální úrovni. Prezentuje ji před komisí a reaguje na případné dotazy ke zvolenému tématu.
Žák si volí téma seminární práce dle svého zájmu a profilace. Téma předloží na předepsaném formuláři do 31.1. předcházejícího školního roku třídnímu učiteli. Součástí formuláře je jméno konzultanta, který stvrzuje odbornou pomoc svým podpisem. Konzultantem může být odborník z praxe nebo vyučující z Gymnázia a Střední odborné školy. Pokud bude konzultantem vyučující školy, je žákem požádán o konzultaci (předmětem konzultace je výběr tématu, jeho specifikace, pomoc při vyhledávání literatury apod.). Pokud má vyučující seminárních prací mnoho, může odmítnout pracovat jako konzultant práce - v takovém případě požádá žák jiného vyučujícího stejného či příbuzného oboru (obrací se především do hodin seminářů). Pro ty žáky, kteří si žádné téma nezvolí sami, zveřejní vyučující po jednání předmětových komisí nabídku témat, a to nejpozději do konce prosince (vhodnou formou - např. v hodinách, na dveřích kabinetů apod.). Pokud žák žádné téma sám nenavrhne a ani si nevybere z nabídky od vyučujících, bude mu téma přiděleno (konečné rozhodnutí je v kompetenci zástupce ředitele). Pokud si žák zvolí konzultanta z praxe, předpokládá se, že je vzdělán v daném oboru. Třídní učitel odevzdá do 28.2. seznam všech žáků a prací se jmény konzultantů ředitelce školy. Na vytvoření seminární práce využívají žáci v maturitním ročníku jednu hodinu informatiky, na konzultace další hodinu z učebního plánu.
Práce je vypracována v souladu se směrnicí, která je umístěna na stránkách školy a je vypracována předmětovou komisí českého jazyka a literatury. Termín odevzdání seminární práce je 31.3. v maturitním roce žáka. Rozsah práce je stanoven na 15 – 30 stran včetně příloh. Podle charakteru práce je možné požádat ředitelku školy o změnu stanoveného rozsahu. Obhajoba je doplněna počítačovou prezentací a trvá dvacet minut. Termín obhajoby stanoví ředitelka školy v rozpisu maturitních zkoušek.
Hodnocení seminární práce se skládá ze dvou částí. První část tvoří hodnocení pedagoga, který je určen ředitelkou školy a který ho provede podle Pravidel pro hodnocení seminárních prací. Toto tvoří 40% z výsledné známky. Dalších 60% hodnocení je v kompetenci zkušební maturitní komise, která si vyslechne obhajobu seminární práce. Pravidla pro hodnocení seminární práce jsou vypracována ředitelkou školy ve spolupráci s výchovnou poradkyní a zveřejněna na stránkách školy.
Jednotlivé seminární práce jsou archivovány v elektronické podobě na serveru školy. Vybrané práce, které jsou kvalitní a které slouží ke studiu dalším žákům i pedagogům, jsou uloženy v tištěné podobě v knihovně školy a na webových stránkách školy. Výběr těchto prací provede příslušná předmětová komise.
|
|
tak se ptám:
