Zdravím,
toto téma mne opravdu zajímá! Vím, že tato profese s úspěchem existuje a hrozně jí fandím. Mužský element k dětem určitě patří! Vím ale také, že některé školky mají s tímto problémy. Ne kvůli profesi samotné, ale kvůli názorům rodičů. Vyloženě si prý nepřejí, aby p. učitel asistoval při převlékání dětí, při sebeobsluze na toaletách, nesmí se s dětmi mazlit atd. atd.

Co myslíte, je to normální? A je to vůbec pravda? Osobně nemám s tímto vůbec žádné zkušenosti.

Bohunka T.

Krásný dobrý den přeji,
bohužel jsem se ještě nesetkala s takovou MŠ, která by zaměstnávala pana učitele, ale z praxe ze střední si pamatuji, že děti, ke kterým jsme přicházeli na praxi, moje spolužáky kluky přímo zbožňovaly
Teď si vzpomínám, že jsme u nás ve školce měly po krátký čas muže, ale v pozici osobního asistenta, ale ten byl dost zvláštní a doufám, že mi to nikdo nebude mít za zlé když řeknu, že trochu potřeboval naší péči i on sám (např. když se holčička, které dělal asistenta pokakala, tak hned volal: "Jé, holky, pojďte mi pomoc", nebo nasadit hypotonické holčičce bačkůrky byl pro něj úkol na celé dopoledne ).
Ale věřím tomu, že když přijde do MŠ učit pravý pan učitel , tak to musí stát za to
Má s tím někdo zkušenost
Těším se na příspěvky

Dobrý den,

s učitelem v MŠ jsem se nesetkala. Ale měla jsem možnost poznat několik učitelů z 1. stupně. Pokud pominu ty, kteří jsou spíše k těm starším dětem (3.-5. ročník), pak musím i sama přiznat, že jsem zpočátku musela překonávat i já takový ten odstup, obavu při setkání s učitelem prvňáčků. Je to zvláštní, že i já (tedy profesionál) musela potlačit předsudky.
Proto chápu rodiče dětí, kteří s tím musí jistě bojovat o to víc.

Ozve se nám nějaký pan učitel?

Dobrý den, je zajímavé, že pokud jde o ženy, nějak automaticky předpokládáme, že mají na péči patent a můžeme nechat děti před nimi např. svlékat. Bohužel často tento stereotyp podporujeme ... Mám za to, že muži do takového hostilního prostředí nepůjdou a je naším úkolem ( mužů a žen) jasně komunikovat s rodiči proč je mužská péče pro děti důležitá a pomoci mužům tuto profesi znovu objevit. Ve Skandinávii je např. kolem 10% pedagogů MŠ mužů a asi doopravdy nebudou všichni pedofilové a ztroskotanci:-) V Česku je ten poměr tristních 22000žen/20mužů. Není pravdou, že nejsou muži, kteří mají zájem o práci s malými dětmi, jen se realizují mimo vzdělávací systém ( např. skauti, sport ...) a také jsou ve speciálním vzdělávání. Tam to nikomu tak nějak nevadí, ba naopak. To jsou ty děti na kroužku či handicapované jiné než ty takzvaně normální? Ženy, chtějte muže ve školkách, má to benefity nejen pro děti, ale i pro Vás!

Dobrý den,

bylo by možné zde ty předsudky nějak pojmenovat? Říct, kde se berou...
Já ze svého pohledu rozumím tomu, proč muži mají problém s prací s malými dětmi, ale rád bych slyšel ty předsudky.
A Václava, bojovníka za mužská práva, zdravím, ale rád bych od něj třeba slyšel, proč si myslí, že někde to funguje o něco lépe než u nás. Co na to analýzy?

Dobrý večer všem,
já si nemyslím, že by muži nechtěli pracovat s malými dětmi i když pro některé jsou předškolní děti přece jenom hodně malé, a sami to uznávají. Ale zároveň se domnívám, že také jeden z důvodů, proč se muži nevyskytují v mateřských školách je problém finanční. Pravě muži se v naší společnosti řadí do hlavy rodin a tudíž i hlavních živitelů rodiny a co si budem nalhávat, v MŠ si člověk moc peněz nevydělá
Myslím si, že jedním z důvodů proč muži neučí v MŠ je také historický kontext. Když se podíváme do dějin MŠ, tak se některé osobnosti hlásili k tomu, aby předškolní výchova byla vložena do rukou žen, v 19. století byly zakládány kurzy, které byly přímo pro "učitelky" MŠ (nikde se neobjevil termín učitel - muž), ale když se podíváme na úplný začátek na první předškolní zařízení, které vzniklo v roce 1832 v Praze Na Hrádku, tak jeho prvním učitelem byl MUŽ - Jan Vlastimil Svoboda, který se velmi zasloužil o rozvoj předškolního vzdělávání.
Přichází snad takovíto muži jednou za 200 let do MŠ
PS: my učitelky, bychom braly muže - učitele do svých kolektivů všemi deseti

Ahojky,

Míšo, to bylo na jedničku s hvězdičkou!!! Nemohu než souhlasit!

Zdravím diskutující,
krátce - peníze jsou určitě důležitou překážkou, nicméně např. ve Skotsku jsou platy pedagogů a pegagožek na jejich republikovém (tedy královském) průměru a přesto se muži do školství neženou. Dane, díky za otázku, v podstatě úspěšnější jsou v evropském měřítku ty země, které mají takzvaný dekvalifikační systém, jinými slovy prostupný, umožňující měnit kariéru a vstupovat do pedagogické profese kdykoli během života. Naopak náš systém je silně kvalifikační, tedy zvyšuje povinnost mít co nejvyšší kvalifikaci ještě předtím, než si "sáhnete" na děti. Třeba v Norsku mohu pod supervizí nastoupit jako pomocný učitel hned a kvalifikaci si dodělat v průběhu praxe, využívají mentoring, atd. To, společně s pozitivní kampaní ve společnosti a změnou práce ve školkách (více outdooru, lesní školky) přirozeně vytváří pro nejen muže více přátelský a otevřený systém.

K metodě ... nemyslím si, že více mužů ve školkách budeme mít ve chvíli, když přijdeme na to, proč tam nejsou. To je pozitivistická metoda nehodná 21.století V Anglii, Belgii a Skotsku jsou nejúspěšnější ve zvyšování počtu kvalitních pedagogů mužů zejména tím, že ženy advokují pro myšlenku genderově citlivé výchovy a popisují přínos mužů pro výchovu dětí a také tím, že namísto hledání problémů, viny či vytváření překážek nabízejí podpůrné programy, které jsou ve prospěch kvality vzdělávání jejich dětí.

Zdravím,

já osobně si myslím, že alfa a omega všeho je už výchova samotná. Vždyť to všichni známe, už od malička se vštěpují holčičkám "ženské" role a chlapcům "mužské". Holčičky jsou roztomilé princezny a kluci tvrdí chlapi . A od toho se pak odvíjí jejich postoj k životu. Málokterý muž takto vychovaný by si vybral takovou zženštilou práci, jako je výchova malých dětí. Možná se pletu, ale s kým hovořím, tak mi řekne, že je to "ženská" práce. Kdo určuje tu pomyslnou hranici mezi tzv. "mužskou" a "ženskou" prací? Kdo stanovuje ta nesmyslná pravidla, co muž má dělat a na co už nehodí? Vše je to v myšlení lidí a je to generačně hluboko zakořeněno. Bude trvat ještě celé generace, než se toto přesvědčení vymýtí - pokud jestli . Já Vám, muži v mateřinkách, velmi fandím! Kéž by vás bylo více

Dobrý večer,
po čase se vracím k tématu muži ve školách (školkách). Jsou pro mě zajímavé postřehy ze zahraničí od Václava i pohled Bohunky na "ženské" práce.
Za sebe to vnímám tak, že v globálu jako muži nejsme extra vybaveni pro práci s malými dětmi. Znám kamarády, kteří na sebe dokáží navázat děti jakéhokoliv věku, kteří na něm pak visí a dožadují se jeho přítomnosti. Vím však, že to není trvalá záležitost. Je to hodně o tom, jak se také zmiňoval Václav - alternativní posuny (lesní školka apod.), kde vidím jakousi výzvu a více dobrodružného ducha, který v mužích stále dřímá.
Obdivuji osobně trpělivost mnohých žen při výchově a neustálém koloběhu věcí, které s malými dětmi jsou. Přitom mi je jasné, že pohled mužů a styl výchovy je pro malé děti taktéž nesmírně důležitý. Hodně vnímám to, že do 6 let je díte značně vázáno na ženský vzor a přístup. Po šestém roku mám dojem, že přichází chvíle mužského pohledu.
Jako ideální by mi přišlo vyvážení mužsko-ženského principu ve všech výchovně-vzdělávacích institucích. Samozřejmě to naráží na zavedené mechanismy, ale proč se nebavit o ideálech
Každopádně by mi přišlo zajímavé se bavit o tom, jak dostávat mužský přístup více do těchto zařízeních. Mě přijde třeba zajímavé uspořádání "dnů s otci" Máte nějaké osvědčené postupy, jak to dělat?