Hned na úvod upřesnění. Mám na mysli uplatnění § 17 zákona 561/2004 (školský zákon) v jeho odstavci (3) ...přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.
Pokud vím, není počet takto přeřazených žáků centrálně nikde sledován a také zatím nevíme, jaké jsou s tím zkušenosti. Z toho, co jsem se zatím dozvěděl náhodně od škol, se kterými jsem v kontaktu vyznívá kladně. Moc by mě zajímalo, jaké jsou zkušenosti z dalších škol. Zatím to vypadá tak, že je tato možnost využívána zřídka, tam, kde ji využili jsou spíše kladné zkušenosti. Je to tak opravdu? Můžete přidat názor a nejlépe zkušenost?

Dobrý večer,
mohu přidat zkušenost. V mém okolí je chlapec, kterého už v předškolním věku diagnostikovali jako nadprůměrně nadaného. Do 1. třídy šel jako dobrý čtenář, s přehledem se orientoval se v číslech do 100, zajímala ho fyzika...Rodiče zvažovali možnost nástupu do vyššího ročníku, ale protože sociálně byl spíš introvert, rozhodli se pro 1. třídu a s paní učitelkou se dohodli o větších nárocích na dítě. Teď je ve 2. třídě a je trochu rozčarovaný z toho, že fyziku ještě nemají a v matematice opakují do 20. Názor rodičů je ten, že nechtějí mít génia zaměřeného jen na svou oblast zájmu, ale dítě s normálním dětstvím, sociálně rozvinuté, které se umí začlenit do kolektivu svých vrstevníků. Jeho nadání podporují v mimoškolní době sami...

tak nevím, rozumová inteligence - emoční inteligence - sociální inteligence....co je nejdůležitější pro dobrý start nadaného prvňáčka?

Díky za reakci. Je těžké se vyjadřovat k životnímu příběhu na základě jednoho odstavce (Ještě jednou díky za něj.) Odhaluje však jeden paradox. Nadání dítěte v relativně odborné (oborové) věci - matematika, fyzika se rodiče rozhodli realizovat ve volném čase, ale od školy očekávají spíše výchovné, socializační působení, o kterém se mnozí domníváme, že je významnou měrou zajišťováno rodinami. Je to přinejmenší významný signál směrem ke škole!

Zdravím všechny vespolek, ahoj Lenko,

mám tutéž zkušenost. Chlapece jsme znali již od předškolního věku, kdy nás stále překvapoval svými znalostmi. Lišil se od jiných dětí. Měl zájem o zeměpis, o historii, o matematiku. Už ve školce si sám četl v knihách. Problém vidím v tom, jak diagnostikovat jeho nadprůměrné nadání. Kdo má diagnostikovat mimořádné nadání? Pedagogicko-psychologická poradna? Učila jsem ho v 1. třídě, kdy byl již vynikající čtenář. V době, kdy ostatní se ostatní děti seznamovaly s prvními písmenky a slabikami, byl zaměstnán jinak. Četl si v časopisech, četl si knihy, kreslil do sešitu zážitky z přečteného textu. Mohl si přinést a číst knihy nebo časopisy, které ho zajímaly. Názor rodičů je ten, že chlapec je mimořádně nadaný, oni jsou si toho vědomi, ale chtějí pro své dítě normální dětství, prožívání dětských dobrodružství, začlenění do kolektivu vrstevníků.

Jaká je vaše zkušenost s mimořádně nadanými dětmi a jejich rodiči? Jak s nimi pracujete?

Jaroslavo, tak jestli tomu dobře rozumím, rodiče toho chlapce by přeskočení ročníku nechtěli, protože mu chtějí zachovat normální dětství.
V čem myslíte, že je to odrazuje?

Téma rodičů mimořádně nadaných dětí je taky hodně zajímavé, to je výborné, že jste jej zmínila Navrhovala bych ale založit pro to nové téma v tomto fóru, abychom oddělili přeskakování ročníků u žáků a tematiku práce s rodiči. Bude to tak přehlednější .

Dobrý den,
naše dcera se připravuje na "přeskočení" 1. ročníku. Od 4 let plynule čte, teď přečte 110 slov za minutu, uměla počítat do 100 a číst čísla do 10 000. Do školy se moc těšila, ale pak to opadlo, nedokázala pochopit, např. že děti neumí abecedu, co jsou měkké a tvrdé souhlásky, atd.Byli jsme s ní na různých vyšetření včetně PPP a všude nám akceleraci doporučili, patří prý mezi 2 % takových dětí. Od pololetí dochází do 2. ročníku na 5h týdně Čj, M, Aj. Podle psycholožky u ní nejde o vědomosti, ale o začlenění do kolektivu.
Návštěvy ve druhé třídě zbožňuje a velmi ji to motivuje. Do tempa ve druhé třídě se zapojila bez problémů, dokáže být i první.
Měli jsme strach, ale teď vidíme, že to bylo správné. Konečně ji škola baví.
J. Synáková

Dobrý večer, jsem třídní učitelkou nadaného chlapce(123) - v 7.třídě. Také jsem matkou dítěte s IQ nadprůměrným (145) s matematickým talentem. Z mých zkušeností matky i učitelky DÁVÁM za pravdu všem rodičům, kteří berou nadané dítě úplně normálně a zacházejí s ním běžně - tj. bez zdůrazňování jejich geniality. Tyto nadané děti mají na jedné straně přidáno, ale často mají problém se začleněním v kolektivu, jsou pohybově méně nadané, výtvarně méně nadané nebo prostě jinde méně nadané. Moji žáci berou nadaného žáka "jako zajímavého brouka". Předměty jako FY a PŘ, ChE navštěvuje nadaný žák v 8. ročníku a spolužáci nevidí jeho excelentní výsledky( pouze v PŘ). Ostatní předměty zvládá pouze průměrně a tak ho taky znají spolužáci! Je to téma na dlouhou debatu proč a proti....tak zatím jen tohle ....

Nejdůležitější je jednoznačně spokojené dítě! (ani rodič, ani učitel nebo ředitel, ale jen dítě, které chce chodit do školy a má kamarády ve škole i doma)

S tímhle názorem velmi souhlasím, hlavně s myšlenkou, že pokud existuje několik různých a někdy protichůdných zájmů, rozhodování by mělo být děláno v prvé řadě v zájmu dítěte. Je to jediné a spolehlivé vodítko. To nevylučuje, že pro některé mimořádně nadané dítě je prostředí jeho "přirozeného ročníku" natolik málo stimulující, že tam doslova trpí. Potom je posunutí do vyššího ročníku oprávněné právě nejlepším zájmem dítěte.

Podle čeho by se tedy rodiče a učitelé mohli řídit, aby rozhodli správně v zájmu dítěte?

Podle čeho mohou poznat, že prostředí je ve třídě pro žáka málo stimulující a že by bylo dobré ročník přeskočit, když vezmeme v úvahu i to, co psala paní Ivana?

Myslím, že paní Ivana sděluje totéž, co jsem se ve zkratce pokusil říci já. Jediným důvodem pro vyčlenění žáka z přirozené vrstevnické skupiny může být skutečnost, že se ve třídě nudí, pracuje výrazně pod své možnosti, nerozvíjí se, jeho energie se stáčí nežádoucím směrem, je nespokjen, projevuje se u něj skutečnost, že jeho potřeby (v tomto případě vzdělávací) nejsou dostečně uspokojovány. Je těžké se k tak individualizované věci vyjadřovat obecně. V rozhovorech s mimořádně nadanými žáky i jejich učiteli jsme s kolegyní Zeledovou opakovaně zaznamenali souhlas s naším názorem, že základní charakteristikou mimořádně nadaného žáka je hluboká a z hlediska žáka v podstatě nutkavá potřeba po velkém množství informací a podnětů z některé nebo i více oblastí lidského vědění, které z nějakých důvodů vzbudily jeho zájem. Mimořádně nadané dítě se prostě učit nejen chce, ale musí. Jestliže tedy dítě dává najevo, učitelům i rodičům, že mu školní výuka v konkrátním ročníku nepřináší nic nového a zároveň dává zřetelně najevo, že touto situací trpí, což se může projevovat řadou různých nežádoucích projevů chování, je na místě úvaha o případném přeskočení ročníku.