Pěkný den všem,

Janek Wagner inicioval jedním ze svých příspěvků diskusi na zajímavé téma, jak si vlastně představujeme moderní učebnici.

Protože tato debata se již úzce netýkala původního tématu, zda lze použít interaktivní tabuli nez i-učebnice, téma jsem řízla a založila z vašich příspěvků nové téma Jak by měla vypadat moderní učebnice. Nechť vás to v debatě nezbrzdí.

A na závěr jedna moderátorská prosba: jestliže nemáte chuť se zatím registrovat, pokuste se prosím vyplňovat v novém příspěvku alespoň políčko Uživatelské jméno (napište sem jméno, pod kterým si přejete, aby byl vidět váš příspěvek). Většinou se totiž stejně podepíšete, takže nechcete zůstat v anonymitě, ale příspěvek se zobrazuje jako "návštěvnický", což je velmi neosobní. My netmoderátoři to asi umíme zpětně podle vašeho podpisu upravit, ale jaká by to byla krása, kdybychom nemuseli .
Ale jinak by samozřejmě bylo vůbec nejlepší, kdybyste se registrovali .

Rozumím slovům pana Dvořáka tak, že ne každý má čas, znalosti, dovednosti a možnosti chystat si "dokonalé" přípravy na každou hodinu. Ano, v tom chápu i-učebnice jako velkého pomocníka.

Mám tabuli ve třídě, používám ji opravdu denně. Ale... nikdy ne celých 45 minut, někdy třeba jen na úvodní rozcvičku, někdy na motivaci, někdy...
Takže se mi zdá zbytečné, aby v přípravě bylo vše (včetně textů z učebnice). Ano, přiznám se, že texty mne v i-učebnicích přímo iritují.

Jak takové texty (které si samozřejmě zvětšíte, aby je bylo dobře vidět) využíváte? Nelze u všech vět určovat slovní druhy, podtrhávat přísudky a podměty apod.!
Jak pracujete s texty ve výukových předmětech?

Obávám se, že život je jinde, zkuste si prohlédnout tuto prezentaci. Autorova škola snížila díky využití online obsahu roční náklady na učebnice na žáka z 51 na 9 USD během dvou let.

Krásná hudba budoucnosti.
Když ale opět klesnu na zem a uvědomím si, jaké procento učitelů v tuto chvíli dokáže obstojně pracovat s technologiemi, pak se musím (chtě nechtě) porozhlédnout po nějaké berličce, která tyto učitele podpoří a neodradí.
Malé krůčky jsou přeci jen asi přístupnější než velký skok s následným utopením se. Nemyslíte?

PS: Jejda, ještě chvilku tu budu diskutovat a přejdu snad na druhý břeh k obhájcům i-učebnic!!

Co brání z toho udělat současnost? Zvláště Vám?

Pro inspiraci:

http://www.teachers.tv/
http://www.teachertube.com/
http://www.openculture.com/
YouTube EDU
http://edublogs.tv/
http://www.lectureshare.com/

Ráda bych tu také hovořila za učitelskou většinu.
Ale beru Vaši poznámku jako ocenění mých snah, děkuji. Budu z toho čerpat, až mne budete peskovat

Nemusíte na svá bedra brát břímě šiřitelky pokroku za všechny učitele (nebo většinu). Váš osobní názor a entuziasmus je velmi cenný, ale učitele nepodceňujte. Každý z nich používá IKT podle svých možností, což hodně zhruha znamená:

1. vybavení, které má k dispozici (hw i sw)
2. efektivitu a účelnost použití těchto technologií k efektivní výuce
3. čas, který může užitečně přípravě věnovat
4. atd.

A navíc každý učitel uživatel IKT umí mnohem víc, než použije při výuce, s radostí objevuje nové možnosti této techniky, tráví spoustu času učením a hledáním novinek. Nikdo nečeká na pokyn shora, naučí se spoustu zajímavostí sám. I když dobře vedený kurz je nad zlato (např. výborné výklady pana Borovičky a dalších specialistů (-ek) na interaktivní tabule).

Málokterý ředitel si uvědomí, kolik času stráví učitel přípravou jediného kvalitního výukového materiálu. A to nejen jeho vytvořením, ale třeba i vyhledáním ve spoustě publikovaných materiálů, prozkoumáním všeho, co našel, zahozením nevhodného a konečně nalezením několika vhodných, ze kterých autorské právo-neprávo zkompuluje materiál vhodný pro jeho zamýšlený účel k výuce.
Přeju Vám, aby Vám Váš zápal a zaujetí hodně dlouho vydrželo.

Nejhorší žrout času je spousta materiálů, ze kterých se hledá nejvhodnější pro použití k výkladu.

I-učebnice má výhodu především v

1. připravených ilustracích - dokonalé fotografie, videa, animace mechaniky, apod.
2. faktografických údajích v textech
3. autorských právech k publikovaným materiálům
4. možnosti instantního použití
5. puncu věrohodnosti (nebo nevěrohodnosti) dané vydavatelskou firmou či autorem

Nevýhody spatřuji v někdy doplňovaných

1. grafických hejblích, které zbytečně zabírají kanál toku přijímaných informací (různé šipky, přilétající okna, rolující proužky, blikání, apod.)
2. vnucených časových prodlevách
3. mnohdy mizerném a nesrozumitelném grafickém, schématickém znázorňování předmětů, mechanismů, atd
4. přílišném množství informací v zobrazené scéně (na tabuli, displeji) najednou
5. vnuceném strnulém úderném heslu, které se má divákovi vbíjet do očí a do paměti, ze kterého ho vysvobodí až uplynutí nastaveného času, nebo spásné kliknutí učitelem.

Optimum i-učebnice spatřuji v předpřipraveném díle, které učitel používá jako "moderátor" ke svému originálnímu výkladu, kde může podle průběhu výuky a chápání žáků vést výklad, doplňovat ho, vracet se k některým částem a hotový výklad uložit a nechat žákům na síti, nebo jim ho přímo dát ke stažení na flešku. Což se děje například v odborných předmětech na průmyslovkách a je to výborné.

Pro tvorbu i-učebnic (výukových materiálů) je (IMHO, jak se teď říká) vhodný:

1. výukový materiál učesaný Occamovou (Ockhamovou) břitvou: fakta, jednoznačné ilustrace, bez zbytečností a rozptylování pozornosti
2. spolupráce vyučujících stejného předmětu nejen ve škole ale i mezi školami při vytvoření optimálního výukového materiálu (školy, zvláště odborné, mají skutečné poklady, ale mnohdy si je chránějí jako své nouhau a bránějí se tím konkurenci)
3. spolupráce vyučujících s firmami, které výukové i-učebnice vytváření profesionálně
4. ocenění tvůrčí práce autora-učitele skutečným honorářem jako profesionála

ale to jsou samozřejmosti, o kterých je zbytečné se šířit.

Výuková CD (Jak věci pracují, Hudební nástroje, Lidské tělo, atd., atd..) jsou dobrá pro domácí použití, aby si v nich žáci mohli libovolně listovat svým tempem podle svých pocitů.

Tištěné knihy jsou stále bazální nosné informační médium. Nejčtenější jsou v nich samozřejmě hlavně podstatné informace a dají se vzít ssebou. To platí i pro nejrůznější texty na internetu, které se dají číst na monitoru, ale podívejte se v autobuse, vlaku, čekárně a jinde, kolik lidí si čte nebo se učí z vytisknutých pár stránek nebo celých vytištěných sešitů
Pokud jste dočetli až sem, omlouvám se, je to dlouhé.

Děkuji za vynikající shrnutí, lépe bych to nesvedla. Souhlasím s Vámi, především s částí:



Došla jsem ke stejnému názoru - není třeba, aby i-učebnice obsahovaly text klasické učebnice, cenné jsou na nich právě fotografie, videa, animace. Děkuji, že jste to takto podrobně vysvětlil.