Milá slečno Ventová, gramotnost znamená schopnost číst, psát a počítat. Pakliže něco z toho neumím, jsem v té oblasti negramotný. Jestliže neumím z toho nic, jsem negramotný plně, čili negramot. Nejde o dedukce ale o běžnou zběhlost ve významech cizích slov.
Ano, píšu stále to samé a stále se mi na mé otázky či námitky nedostává patřičných odpovědí. Jde mi o diskusi, když už jsem na portálu, který je nazván "Metodický portál diskuse". Za diskusi nepovažuji, když jedna strana předloží argumenty a otázky, a druhá strana předloží jiné argumenty a jiné otázky, aniž by si všímala otázek strany první. Diskuse, neboli dialog, znamená, že řečníci (diskutující) vzájemně reagují na podněty druhého diskutujícího. Pokud tomu tak není, jde o dva paralelní (souběžné) monology, promluvy jednoho jediného k sama sobě či k posluchačům bez ohledu na to, co říká druhý řečník (viz diskuse parlamentu ČR )
Omlouvám se za tuto osvětu, ale zřejmě byla potřeba.

O pomíjení úpravnosti psaní mám osobní zkušenost s vlastními dětmi, což možná není statisticky nijak významné v měřítku republiky, ale zcela zásadní v měřítku mých dětí a jejich spolužáků ve třídě. A je skutečně velká otázky, zda u dětí je třeba vycházet ze většin a menšin dle statistik nebo zda uvažovat vždy v úrovni 100%. Líbilo by se Vám, kdyby piloti dovezli cestující na místo určení pouze se statisticky většinovou úspěšností nebo je lepší 100% úspěšnost?

Lze také vycházel z prosté logiky - kde se mají děti naučit psát, když klasické sešity se patrně již moc nepoužívají, dětí mají metodické či cvičební sešity, do kterých se jen doplňuje. A nedělám si iluze, že by někdo kontroloval, jak úhledně je vyplněno pár políček na stránce bez souvislejšího psaného textu, jak to bývávalo zvykem u klasických linkovaných sešitů.

Data na Vaše průzkumy jste patrně brala z jiných škol, než kde máme děti či než které známe. Nicméně musím zopakovat - relevantní průzkum bych si představoval na úrovní ČSÚ nebo agentur zabývajících se průzkumy ve všech školách ČR. Nezlobte se, ale také jsem dělal diplomku, takže mám představu, jak průzkumy na ně vypadají.


Děkuji srdečně neznámému navštěvníkovi, který již podvakráte vyjádřil vlastně stejné názory jako já, čímž mi potvrdil, že nejsem se svým postojem až tak mimo realitu.

Chtěla bych se zeptat: jaký má vztah gramotnost se změnou psacího vzoru?

Jaké požadavky má psací vzor podle vás splňovat?
Bylo by zajímavé, kdyby nějaká agentura zjistila u všech dětí/studentů, jaké píší.

Jen si myslím, že když někdo požaduje tak velké a relevantní průzkumy, tak by neměl činit závěry jen ze zkušeností vlastních dětí.

Zajímalo by mě, kde jste zjistil, že se sešity již nepoužívají? Že učitelé nekontrolují napsané texty žáků?

Myslím, že takové podstatné závěry by měly být podloženy a neměly by to být jen domněnky.

Slečno Ventová, Vy snad umíte jenom klást otázky
Zkuste občas na nějakou odpovědět.

Dobrý den pane Karle,

ve Vašem textu jsem si žádné nevšimla. Můžete je sem prosím napsat? Pokud budu znát odpověď, ráda odpovím. Jinak jak sám víte, diskuse není jen o pokládání a zodpovídání otázek.

Budu ráda, když i vy odpovíte na mé, neboť pořád nevím, jak souvisí psací vzor s gramotností.

Vážení diskutující,

docela jsem se zhrozil, kam až tato diskuze došla, nejenže uvízla na mrtvém bodě, ale začíná valem připomínat diskuzní fóra na populárních servrech - a to je škoda.
Otázkou je, proč tuto diskuzi vlastně vedeme. Když vezmu v úvahu, že na naše názory nikdo z MŠMT nebo jiných orgánů, které rozhodnou o zavedení/nezavedení Comenia Script ve školách, nebude brát ohled, vychází mi, že tato diskuze má směřovat k výměně informací, tedy skutečných informací, které nás zajímají a ke kterým nemáme stejný přístup.

Nemá proto smysl se pohybovat na rovině "mně se to tak líbí/nelíbí", argumentovat touhou po prosté změně a hádat se o slovíčka v oboru, do něhož právě pronikáme.

V diskuzi nám pořád unikají odpovědi na podstatné otázky, na které zatím nikdo neodpověděl, i když již několikrát zazněly (viz Karel Fous):

1) zlepší se něco zavedením nového školního vzoru písma z hlediska čitelnosti, rychlosti, snadného osvojení ve výuce, snadnějšího zaznamenání slova diktovaného, opisovaného i vlastními silami tvořeného? Je perspektivnější do budoucna? Co všichni dys-?
Změní se kvalita rukopisů uživatelů písma ve škole i mimo ni, tedy i v dospělosti, aby zlepšila život nejen učitelům, kteří se rukopisným písmem denně prodírají, ale i dalším profesím, které s rukopisy také přicházejí do styku?

Pan Janek Wagner, jak se mi zdá, je spíše zastáncem písma CS, navíc má možnost, jak píše, kontaktovat R. Lencovou. Bylo by dobré, kdyby ze strany zastánců CS zazněly názory.

2) situaci přechodu ze spojitého na nespojité písmo museli řešit učitelé a školské systémy už mnohem dříve - jak vyplývá z odkazu na německý vzor nebo na další, např. v anglosaských zemích. Jaké zkušenosti mají učitelé s používáním těchto předloh, když na nich už vyrostlo tolik generací? Osvědčily se, přinesly očekávání? Jsme schopni zalovit v paměti a napsat našim známým v cizině a zeptat se jich na zkušenosti, požádat je o běžný vzorek písemností tamních žáků?

3) kdo celý případný přechod na jiné písmo zorganizuje, nebo to bude jen přechod dobrovolný, živelný? Co bude celý tento přechod stát a kdo to zaplatí? Stát (dotace MŠMT), obce jako zřizovatelé škol (vybavení), rodiče, kteří budou muset koupit pomůcky nebo všichni dohromady nějak proporčně?

Tak to jsme už opravdu na úrovni Blesku...

1) Jaký je účel zavedení nového psacího písma?
2) Jaké jsou přínosy zavedení nového písma?
3) Jaká jsou negativa zavedení nového písma?
4) Jsou jiné důvody pro změnu psacího písma než estetické?
5) Bude nové písmo imunní proti vlivu osobnosti pisatele, jinými slovy, bude imunní proti individuálním (nevědomým) úpravám písma (což je u současného písma kritizováno)? Nebude se písmo měnit podle podmínek při zápisu nebo podle nálady pisatele?
6) Jaké jsou očekávané dopady zavedení nového písma?
7) Jsou problémy s výukou psacího písma způsobeny typem písma nebo metodikou výuky?
8) Jestliže bude dělat dětem (i dospělým) problémy násobilka (či jiný předmět), přestaneme ji vyučovat, protože máme kalkulačky (či jiné pomůcky), tedy - budeme postupovat analogicky jako s výukou psacího písma?
9) Proč si myslíte, že nové písmo ulehčí výuku dysgrafikům?
10) Současné psací písmo nesplňuje nároky na ně kladené? Pokud ne, tak v čem a proč?
11) Je dosavadní výuce psaní dáván dostatečný prostor a důležitost? Změní se to po zavedení nového typu písma?
12) Je možné srovnávat výuku a nácvik psaní s výukou a nácvikem hry na hudební nástroj? Do jaké míry je při výuce důležitý trénink a cvičení?
13) Je z pedagogicko-metodického hlediska lepší cvičit a směřovat k vyšší laťce, vyšším metám nebo využívat cestu nejmenšího odporu a nejmenšího úsilí?

Místo exhibice by bylo asi lepší se obrátit přímo na autorku písma na adresu radana@lencova.eu, která jistě poskytne kontakt na spolupracovníky z PedF UK. Řada otázek je ostatně zodpovězena na http://lencova.eu/cs/uvod/comenia_script/comenia_script_dotazy.

Dovolím si Radanu ocitovat:

Já se ale nesnažím, aby se z mého písma stala norma, dokonce mě to trochu děsí, nemám ráda dogmata. Spíš než "vzor" bych to nazvala nový model písma - protože chci, aby psaní bylo pro děti inspirací a hrou, ne rutinou. Dobré by bylo propojit psaní s hodinami výtvarné výchovy, psát třeba do tvaru kytičky, vytvářet z písma obrazy, koláže… s písmem se dá dělat spousta kreativních věcí.(...)

Jsem i pro to, aby se děti ve školách naučily psát obouručně na klávesnici - to budou v životě jistě potřebovat. V současnosti je to pro většinu profesí nutnost, některá to i vyžaduje. Pokud vím, nikdo pro děti takové kurzy “psaní na stroji” ve škole nedělá, ale myslím si, že by to stálo za to. Na zahraničních školách je to již běžná věc...(...)

Kromě toho je zde další zkušenost, často i nepříjemná, kdy český student vyjede na stáž do zahraničí a nemůže zde svůj český spojovaný rukopis uplatnit - nikdo to po něm prostě nepřečte... Pak nás mají za exoty z “rakousko-uherského skanzenu”...

Milý pane Janku, Radana Lencová na svých stránkách píše leccos, odpovědi na mé otázky se tam ale nenaleznou. Rubrika 'nejčastější dotazy' - je koncipována formou otázka odpověď jako autointerwiev (Lencová-Lencová). Přesto máte pravdu, že občas se tam dají nalézt zajímavé informace. Například - "Situace by se dala zlepšit tak, že bychom dětem na základních školách nabídli jednodušší psací písmo než to stávající, a to takové, které by si mohly lépe uzpůsobit svým potřebám a současně by rozvíjelo jejich individualitu. A samozřejmě - aby toto písmo podporovalo čitelnost (obzvláště při rychlém psaní), na rozdíl od současného předlohového písma, které u většiny písařů čitelnost nepodporuje." a o odstavec níže - "Mám bohužel zkušenost, že tzv. "krásná" psací předloha vycházející z krasopisných tvarů (samá smyčka a kudrlinka) pak v praktickém životě jako čitelné písmo tolik nefunguje - obzvláště při rychlém psaní, a následkem toho si musí děti dříve či později své písmo změnit."

Rád bych seriózní odpovědi. Protimluvy paní Lencové mou zvědavost příliš neuspokojují, stejně jako tvrzení, že staré písmo nepodporuje čitelnost (sic!), ale nové podporuje individualitu.
V každém případě jsem rád, že Vás můj příspěvek zaujal.

Neptejte se proto zde, kde máme jen své subjektivní či laické pohledy, které vás neuspokojují, ale autorky písma či jejích spolupracovníků z PedF UK.