Jana Vejvodová píše:
Aleno,
jakým způsobem se Vám daří zajistit, aby si všichni studenti na literární sešminář skutečně dílo, které bude interpretováno, přečetli?
Hledala jsem různé cesty:
Konkrétně na literárním semináří se mi osvědčilo, pokud studenti mohli ovlivnit výběr děl, která budeme interpretovat. Já jsme předložila nějakou nabídku - někdy autory, někdy žánry. Chtěla jsme například, abychom vždy intrpretovali i prózu i poezii i drama. Myslím, že možnost podílet se na výběru děl, je pro studnety motivujícím faktorem.
Druhým faktorem je délka a dostupnost díla:
- většinou jsem pro interpretace předkládala díla kratší rozsahem (která se dala třeba snadno okopírovat - 1 kopie do třídy a třída už měla systém, jak si to rozdistribuovat),
- ověřovala jsem si, že knihy jsou k sehnání - v blízké knohovně, ve školní knihovně - často výtisky přímo na seminář přinesla.
Třetím faktorem byl způsob tázání v hodině, otázky mířily přímo do centra četby, nikdo se jim nevyhnul, studentům po určité době připadlo hloupé, když ke knize nic neříkali, takže i to byl možná nějaký faktor.
Vím, že vždycky je někdo, kdo dílo nečetl, ale snažila jsme se přizpůsobit podmínky tak, aby si co nejvíce studentů knihu mohlo přečíst.