Dobrý den!
Musím jednoznačně podpořit myšlenku etické výuky a výchovy ve školách. Jako pedagogická pracovnice jsem denně v konfrontaci s realitou a ta je v dnešní době opravdu tristní.Nárust šikany a dalších sociálně - patologických jevů jsou toho důkazem.
Myslím si , že pokud někdo nepracuje v oblasti školství a není denně v kontaktu s tím vším, neumí si ani představit nakolik žáci etickou výuku potřebují.
Pokud se někdo zabývá šikanou a dalšími jevy, které sužují dnešní společnost, nutně po všech výzkumech a seminářích dojde k závěru, že schází v našich školách etická výuka. Je to opravdu určitá cesta a kultivace osobnosti není nikdy dost. Etika je pojem poměrně široký a lze jej do kontextu zasadit tak, aby žáci byli seznámeni např. s profesní etikou,pojmem svědomí atd...
Žáci i sami volají po těchto informacích a většinou školní psycholog, výchovný poradce a preventista sociálně patologických jevů již formou svého působení etickou edukaci provádějí.
Můj názor je zásadní ANO pro etiku do škol!

O zařazení etické výchovy podle R. Olivara jsme pod hlavičkou obč. sdružení Hnutí rodina usilovali v Čechách souběžně s Laco Lencem na Slovensku hned po sametové revoluci. Jemu se to na Slovensku povedlo, na našem ministerstvu školství pro to bohužel nebyla tehdy politická vůle. Pracuji několik desetiletí s disfunkčními rodinami a v naprosté většině případů jsou to důsledky poškození psychického a morálního vývoje z dětství. Jak ale mohou v disfukční rodině vyrůstat psychicky zdravě vyvinuté osobnosti? Sami poškození rodiče předávají své poškození pochopitelně do další generace, navíc často v umocněné podobě. Jak to dnes vypadá v praxi, kam se to posouvá, ví každý, kdo přichází do styku s dětmi a mládeží. Kde to bude mít konec? Etická výchova je jednou z mála šancí, jak rozseknout ten "začarovaný kruh" předávání psychických a morálních poškození z generace na generaci a pozitivně ovlivnit úroveň budoucích rodičů. Moc se přimlouvám za její zavedení do škol v režii dobře vyškolených pedagogů. Snad se dá touto cestou ještě negativní vývoj v naší společnosti zmírnit či dokonce zastavit.

Souhlasím se zavedením etické výchovy na na ZŠ a všude kde je to možné. Poznatky z kurzu EV jsem úspěšně využívala bez honoráře. Je to nutné a je nejvyšší čas bez zbytečného protahování. Věra Vášová

Vážené kolegyně a kolegové,
předem se přiznám,že pro zavedení nového předmětu rozhodně nehoruji. Jsem si vědom nutnosti etické (morální, mravní, etc.) výchovy pro naše žáky - studenty. Domnívám se však, že integrace tohoto typicky průřezového (a nikdy nekončícího) tématu do dalšího předmětu, absenci této důležité, možná zásadní, složky výchovy nevyřeší. A to nechávám stranou fakt, že nejsou a hned tak nebudou ini vyučující dobře disponovaní - aprobovaní, či jinak vzdělaní pro tento případný předmět. Etická výchova je obsažena v mnoha dnes zavedených předmětech naučného či výchovného zaměření. Jde tedy spíše o to, dát této dimenzi pevnější rámec, smysluplný obsah (přiměřený věkovým skupinám, pro které bude určen), dobré materiály - texty, pracovní listy a dobře propracovanou metodiku. A nadšené pedagogy, osobně mravně na výši. Za těchto podmínek má etická výchova skutečný smysl. Jinak se stane jen dalším pomníčkem reformních, občas i deformních, snah našeho školství... Několik teoretiků z výzkumných ústavů si na tomto konceptu obhájí své pracovní místo a existenci, šikovní asistenti si na něm zbudují své doktorské a hablitační práce. Ministertvo školství si pak odškrtne splnění dalšího úkolu v rámci reformy školství a nakonec se nad vším tiše zavře voda. A o 5, 10 či 15 let později se tu můžeme, v obměněném složení, sejít k diskusi nad tématem..... etická výchova

Pěkný den!
Schválně jsem uvedla "pěkný" ne jen "dobrý" pro demonstraci trochu pomíjeného rysu práce v et.vých. Radostná pozitivní atmosféra, otevřenost, podněty ke komunikaci, dostatek času k vyjádření vlastních myšlenek pro opravdu VŠECHNY žáky, uvolněná atmosféra připravená učitelem - moderátorem a prožitkové metody.To je to, co mě nejvíce zaujalo na systému et.vých. Bojím se jen, že pedagogové, kteří neprošli osobně kuzy plně nepochopí,o co vlastně v etické výchově v pojetí R. Olivara jde. Také si myslím, že et.výchově při tvorbě švp(množství hodin v učebním plánu se nedá donekonečna zvyšovat) značně konkurují předměty, které rodičovská veřejnost cítí jako daleko potřebnější k uplatnění jejich dítěte v tržním prostředí(např:jazyky, matematika..).Takže možnost uplatnění et.vých jako povinné součásti švp vidím schůdnější, pokud se nebude et. výchova zařazovat jako další předmět. Není dost prostoru v rodinné výchově? Nebála bych se úvahy prolnutí i s obsahem občanské či dramatické výchovy. Ostatně názvy "rodinná výchova", "etická výchova" se mi moc nezamlouvají.Jak "lákáme" laickou veřejnost k zájmu o tyto obory? Jakou jim děláme reklamu? Tyto školometismy :-) bych s chutí zaměnila třeba i za nějaké ty anglické pojmy.Už slyším masiví odpor.Jsme češi, vyjadřujme se česky.Tak co takhle "výchova k člověčenství"? Pojďme spíš vymyslet kampaň, jak uvést etickou výchovu "na trh".Pak se nám snad bude lépe zavádět do škol a kurzy etické výchovy se rozjedou po celé republice, že nebudou lektoři "stíhat".
Takže určitě je etika ve školách potřeba a teď nevím -li bohužel nebo bohudík, spíše to první.Ale chovejme se v tržním prostředí tržně, jinak to dopadne jako se vším - polovičatě nebo spíš vůbec nijak.A to si tak v této době výsostně důležitý a svébytný obor ani naše děti nezaslouží.

Dobrého dne vespolek vám všem, kteří reagujete na výzvu k diskusi. K otázce, zda a jak etickou výchovu zařadit do školního vyučování, mě napadá několik doušek:

1. Rozhodně si nemyslím, že u etické výchovy "jde o jednu z mála možností, jak otevřít některá témata a s žáky prožít objevování". To je možné i v "tradičních" předmětech, pokud má učitel k žákům blízko, je jim partnerem, pěstuje otevřené a bezpečné klima a propojuje odborná témata svých vyuč. předmětů s osobním životem žáků. Problém spatřuji v tom, že se této příležitosti jako učitelé ve třídě až tak často nechápeme - a to lidské, sociální, mravní tím zasuneme pod to "láčkovcové", "kyselinové", "přemyslovské", "kondiciálové".

2. Na etické výchově vidím jako skvělý STRUKTUROVANÝ CVIK a VÝCVIK k prosociálnímu jedníní žáků. TOMU by nový předmět etická výchova jistě mohl dopomoci. Ale podobný výsledek může přinést i stávající škála vyuč. předmětů, jejichž učitelé ke svým cílům odborným, dovednostním a postojovým přimknou i obecně lidské cíle etické. Chce to ale KONZULTACE, DOHODY, ČAS a SPOLUPRÁCI uvnitř sborovny. A to nepůjde nijak zrychla.

3. DOMNÍVÁM SE, ŽE ZAVEDENÍ VOLITELNÉHO PŘEDMĚTU EV JE POTŘEBNÉ.

4. Přesto věřím, že učitelské sbory, které tento volitelný předmět zavedou, od něj časem samy upustí - a implementují jej "přirozeněji" do ostatních předmětů. Nejde nám přece o to, aby žáci svoji prosociálnost prohlubovali jen v jednom předmětu- nýbrž aby se stala přirozenou součástí celého školského systému.

Vážení kolegové, smazali jsme z této diskuse dva příspěvky, které směřovaly mimo téma diskuse. Tato diskuse je určena ke sdílení podnětů k etické výchově ve školách, ostatní (byť dobře míněné) výzvy nemůžeme ve fóru ponechat. Snažíme se držet odborné zaměření fóra a vstřícnou atmosféru, věříme, že ku prospěchu věci. Děkujeme za pochopení! Lenka, moderátor

Jednoznačně se připojuji pro zavedení Etické výchovy jako samostatného předmětu do našich škol. Jsem absolventem kurzu EtV, proto mám představu, jak je tento předmět důležitý a co vše se dá v rámci této výchovy řešit. Není jiný předmět, díky kterému by dítě mohlo poznat samo sebe a najít svůj směr pro život s ostatními bez vlivu zla. Vyučuji v soukromé MŠ rodinného typu a musím říci, že i v této rovině "přípravného" školství se ukazuje potřebnost změn v přístupu pedagoga k dětem. Tím spíše pak na základním a vyšším stupni vzdělávacího systému v ČR. V praxi se osvědčuje použití stylu etické výchovy, který se tak přirozeně vkládá do dětí a narovnává jejich určitá pokřivění, zvyšuje samostatnost, komunikativnost, empatii, pochopení vlivů vnějšího světa, podporuje jejich svobodné rozhodování a rozhled v určitých kladných znameních pro jejich pozdější kvalitnější život ve společnosti. Myslím si, že stojí za to navýšit i časovou dotaci týdenního rozvrhu dětí ve škole.

Učím etickou výchovu na základní škole na druhém stupni uprostřed Brna šestnáctý rok. Nejříve v rámci rodinné výchovy. Od školního roku 2007/2008, kdy jsme začali učit podle našeho nového RVP a vypracovali všechny písemné náležitosti, je na naší škole etická výchova zavedená jako samostatný předmět. Celé toto časové období zastávám funkci metodika protidrogové prevence.
Moje práce má spoustu úskalí a rozhodně není lehká a jen radostná. Dle mého názoru je však etická výchova - vyučovaná kompetentním učitelem, který je absolventem dvouletého kurzu etické výchovy pro pedagogy - ta nejlepší cesta, jak pomoct dětem hledat a objevit ty hodnoty, které v sobě mají (ostatně i ty, které akcentuje MŠMT). Zároveň výuku etické výchovy považuji za jednu z nejvhodnějších forem komlexní primární prevence. Proto se mi realizace výuky etické výchovy jako doplňkový vzdělávací obor jeví optimální a velmi žádoucí.

Přeji dobrý den. Prosím o zavedení předmětu Etická výchova jako povinného vyučovacího předmětu. Dávno přemýšlím o tom, že by bylo velice důležité zavést předmět "Nauka o životě" , protože mnoho velice důležitých informací o životě se v žádném školním předmětu neučí. Souhlasím s tím, že by bylo krásné , kdyby učitelé vhodným způsobem skloubili výuku odborných a jiných předmětů s doplněním a ve vztahu etiky , výchovy, morálky, odpovědnosti k rodině, rodu, obci, národu a vlasti , ale myslím, že na to mají ve "svých" hodinách velice málo času. Nemám pedagogické zkušenosti, ale jsme již 25 rok spolu s manželkou a máme čtyři děti, které již například samy pořádali několik táborů pro děti a starší syn je skautský vedoucí. Sám s kamarády a kolegy máme založené již od roku 1996 občanské sdružení "Přátelství" v rámci kterého se především moji kamarádi snaží pořádat každoročně několik táborů pro děti. Z jejich i dalších "cizích" zkušeností jednoznačně vyplývá velká potřeba etické formace mládeže a dětí. Je nutné stále vysvětlovat a ukazovat na příkladech ze života dnešního o dřívějšího , které skutečné životní hodnoty a postoje se v dějinách skutečně osvědčují a vedou k trvale a dlouhodobě radostnému a důstojnému životu. Lze nádherně ukázat na příkladech , že existují nepřekročitelné (nebo tedy překročitelnými , ale tedy s jasnými a očekávatelnými následky) a trvalé zákonitosti jak hmotného světa , tak samozřejmě i v oblasti morálky. Jejich překračování a porušování není beztrestné (i když je nikdo nevidí) , ale mají vždy dopad na bližší i vzdálenější bližní a i mě samotného. Samozřejmě opět je třeba souhlasit s tím, že vždy záleží na osobě vyučujícího a jeho osobního příkladu.
Přeji nám všem , aby se předmět Etická výchova zavedl jako povinný a předeším se skutečně podařilo jej každému z nás uvádět v život, každý den příkladem vlastních životů. Velice děkuji za možnost vyjádření k tomuto tématu.