Mám pocit, že už je pozdě. Je tu celá jedna zmařená generace, odchovaná médii a tržním způsobem života. Už se z toho asi nevyhrabeme. Je konec !!!!
Ale bojovat bychom měli, dokud nepadneme....

Vidím tady provolání mnohých ... "pojďme na to !" A tak připomínám, že nejdůležitější předpoklad je vnitřní motivace, tedy chuť mnohých, co jim na lidech a vztazích záleží a jsou ochotni se angažovat. Jako důležité formy působení etické výchovy bych viděl nejen ochytření, ale zejména sebezkušenostní aktivity. Nejdříve pro učitele a následně i pro žáky. Nejdůležitějším faktorem je však "ovoce". Tedy vytvořit prostor pro "péči o ovoce". Aby si každý mohl zkusit na vlastní kůži, co to je starat se o bezdomovce, nemocné, zvířátka, mladší ročníky, ... nejen tedy sebezkušenost v inscenovaném prostředí, ale i konfrontace s reálnou světskou bídou a se sebou samým. Jinak se lidi nemohou uvidět, poznat a už vůbec ne sebepřekročit. Neviditelným prvkem současné neetiky je však duchovní bída. Zde je potřeba zkušených a protříbených lektorů. Jde veskrze o socioemoční efekt přenosu - tedy prožitek vedle empatické osobnosti, s čistým duchovním charismatem, který posouvá člověka k lidství a nakonec i k Božství. Nebojte, to není nic proti RVP. Pokud byste se někdo zajímali o to, kdo byl v minulostí kanonizován, pak jsou lidé, kteří byli životem velmi prozkoušeni. A jejich ovoce zanechalo trvalé stopy v lidech a o i přes generace. A jestli se nepletu, pak etika míří tímto směrem.
Pak by to měli být lektoři i učitelé, kteří získávají zkušenosti na jiných školách a ne jen na školách. Tzv. potulný lektor, specialista... aby se neohleděl a aby uměl občerstvovat....aby sám nezatvrdl.
Dále bych zapojil do hry dramatickou výchovu, včetně metafyzických procesů úvah nad hodnotami. A následně bych obohatil školní vysvědčení o položky rozvinutých ctností, neboť na levé straně tohoto dokumentu je chudoba informací o chování žáka. Jak by mohla škola rozvíjet osobnost, když neumí hodnotit a podporovat její zralost ?!

Alespoň tak to učím na školách.
Dobrý den a vše dobré .. všem příznivcům etiky !

Dokud lidé v sobě nemají přirozený vztah k etice, je vhodné jim zdůrazňovat, že etika dokáže být v tržním prostředí faktorem zvyšujícím zisk. Dokladem je i zkažená česká postkomunistická společnost, kde nečekaně velké množství komerčních subjektů efektivně pracuje s etickými kodexy.

Vzhledem k tomu, že učím na škole, kde je na druhém stupni každý rok realizován výjezd na Kurz etické výchovy pro každý ročník, jsem jednoznačně pro to, aby byla EtV zařazena do škol jako samostatný předmět. Nikdy jsem se před tím s takovým programem nesetkala, po absolvování několika kurzů musím říci, že ze všech mám velmi dobrý pocit, jak z práce během kurzu samotného, tak i z následné spolupráce žák - učitel ve školním prostředí. Na naší škole je předmět již zapracován do ŠVP a výsledky výuky tohoto předmětu jsou opravdu velmi znatelné v celém spektru aktivit práce a chování žáků naší školy.

Jako absolvent kurzu etické výchovy mám - možná na rozdíl od účastníků diskuze, kteří podobný kurz neabsolvovali - představu o tom, co by předmět etická výchova obnášel a jak by mohl být úspěšně realizován. Jednoznačně říkám, že je nutné jej začlenit do výuky jako samostatný předmět. Jeden rok jsem se snažila začlenit etickou výchovu na střední škole do občanské nauky, a bylo to velmi obtížné, zejména proto, že aktivitám nebylo možné věnovat dostatek času a byl problém i se zvládnutím učiva občanské nauky v požadovaném rozsahu - takže "něco za něco". Výuka probíhala v prvním ročníku, pozitivně byl žáky i rodiči hodnocen přínos - zejména ve smyslu snazšího přechodu na jiný typ školy. Kolegové kladně hodnotili vstřícnější atmosféru a lepší práci s třídním kolektivem než u tříd, kde etická výchova realizována nebyla.
Kdo má EV učit? Nevidím v tom problém: absolventi kurzů etické výchovy, případně by stálo za pokus tento obor začlenit do přípravy budoucích pedagogů na fakultách, ale ne učebnicově, ale prožitkovou metodou, tak jak je realizována na kurzech. (Touto cestou chci vyzdvihnout i vysokou úroveň kurzu etické výchovy, který jsem absolvovala.)
Problémy vidím jinde: v zaměstnanosti pedagogů přípravou a zbytečným papírováním kolem ŠVP, na středních školách kolotočem kolem státní maturity, v přebujelé administrativě, v absolvování různých (i nesmyslných) seminářů a školení v rámci dalšího vzdělávání učitelů (abychom měli "čárku"). Problém je také v nechuti (nebo znechucenosti) vychovávat tam, kde rodina selhala, a zejména: BOJOVAT S VĚTRNÝMI MLÝNY PŘI SOUČASNÉ DEGRADACI UČITELSKÉHO POVOLÁNI V POVĚDOMÍ ČESKÉ VEŘEJNOSTI.
Nepřeji si ale nic jiného, než aby se podařilo začlenit etickou výchovu do školní výuky jako samostatný předmět v pravou chvíli a vyučovanou těmi pravými lidmi.

Napadá mě, že pro současné stádium vývoje morálních vlastností budeme moci za chvíli použít srovnání s poměry ve starém Římě za doby vlády císaře Nera. K jakému úpadku římské společnosti to vedlo, předpokládám všichni víme. Souhlasím proto se všemi, kteří požadují nejen zavedení etické výchovy do výuky, ale především zlepšení poměrů ve společnosti jako celku. Vždyť špatným mezilidským vztahům se mnoho děti učí už v rodině, představu o životě si dělají podle článků a fotografií z bulvárního tisku a podle prostoduchých, ale o to krvavějších filmů zahraniční provenience.

Zdá se, že "musím" vložit jasné slovo, i při nebezpečí, že to paní moderátorka vymaže nebo že mě někdo nařkne z propagace náboženství jako náhrady EV.||
Jsem skálopevně přesvědčen, že plošné zavedení EV jako povinného předmětu, pro něž se tak mnozí vyslovují, povede k ještě větší mravní devastaci. Docela "klidně" by se potom mohlo stát, že na některé škole bude pověřena výukou tomuto předmětu učitelka, která bude souložíit se svými žáky. Bude to ovšem dělat ve svém a jejich volném čase a u sebe v bytě, takže ředitel školy "nebude" mít možnost zasáhnout. Takový případ se už stal, možná jste to taky viděli v televizi.||
Naše společnost je skrz naskrz morálně zdevastovaná. Plošné zavedení EV do škol k nápravě nepovede. Cílem nemůže být Etika, ta může být jenom prostředkem nebo - ještě lépe - výsledkem - a vůbec nejlépe - darem: od Toho, který byl, který jest a který má přijít.

Etická výchova.

Veřejnou diskusi pod záštitou MSMT na téma etická výchova do základních škol jako samostatný předmět, považuji za čistě formální. Nedovedu si představit nikoho, kdo by ji nevítal. Ve všech vyspělých státech se etika na školách učí. Vycházím-li ze zpráv sdělovacích prostředků, pak musím konstatovat, že měla být již dávno vyučována a nejen na základních školách, na všech školách. Každý člověk, bez ohledu na věk by měl být stále eticky vzděláván. I ti, kteří o zavedení etické výchovy ve školách rozhodují. I ti, kteří již dříve rozhodli o tom, že se stále ještě nevyučuje.

Pragmatický T.G. Masaryk napsal (Masaryk T. G., O škole a vzdělání, Vydalo Státní pedagogické nakladatelství, 1990)
, cituji: „měla-li pedagogika stará pravidlo nejstarší: cti otce svého… atd., pedagogika moderní přidá k tomu přikázání: cti duši svého dítěte, cti duši svých dětí, cti duši budoucích pokolení!“. A na jiném místě téže publikace píše, cituji: „Proto se má člověk od počátku vychovávat, celý život má být sebevýchovou a výchovou jiných. Není přepjaté říci, že má být člověk vychováván v lůně mateřském, v nejútlejším dětství do nejstaršího věku, neboť tento život je jen stupněm do života věčného.“

Doufám, že ministerstvo rychle napraví svá minulá selhání v této věci.

M. Dosoudil

Kontakt: Dr.-Ing. Martin Dosoudil, Marčovice 3, 387 01 Volyně. E-mail: martin.dosoudil@tiscali.cz, fax: 383372930, tel: 383372930, mobil: 602357510.

ANO etické výchově ve školách.
Jsem laik, nepedagog. Otázku mravní výchovy na školách sleduji již léta, čas od času se snažím pomoci. Mám ji za jednu z nejzávažnějších pro vývoj mladé generace a národa vůbec. Dnešní zhoubné tendence je třeba zastavit, vývoj otočit k dobrému. Bez významné pomoci školy to nebude možné. Vedle skvělých dětí vyrůstá nemálo těch, co jsou náchylni k rizikovému chování. Hrubé chování se stává normou, slušnost se pokládá za slabost. To vše se odráží v kvalitě populace již dnes a bude to hrát stále větší roli v budoucnu. Nikomu by to nemělo být lhostejné! Jestliže dostatečně nefunguje rodina, musí pomoci škola. Ta zatím nebývá připravena, neumí to, někdy se k tomu nehlásí s argumentací, že jí to nepřísluší. V tom nemá pravdu. Když loď nabírá vodu, musí všichni k pumpám. A právě škola (nejen ona) má k tomu podmínky z nejpříhodnějších.

Již řadu let organizuje občanské sdružení Etické fórum náročné, ale velmi účinné a oblíbené (!) Ministerstvem školství akreditované kurzy etické výchovy pro učitele a výchovné pracovníky. Nabízí tak úspěšný projekt ověřený v zahraničí i u nás, zážitkovou metoda podle profesora Roche-Olivara, modifikovanou dalšími pedagogy. Přináší jasnou, dynamickou a zároveň laskavou metodu, která předkládá mládeži skutečné hodnoty, pojmenovává dobro i zlo, učí hodnotovým vztahům, obsahuje výstupy do reálného života. Směřuje k docílení a upevnění prosociálního chování, k soucítění a sociálním vztahům. Děti mají etickou výchovu rády, stmeluje kolektiv, zlepšuje vztahy ve škole všeobecně a zákonitě přitahuje postupně i rodiče a organicky harmonizuje jejich výchovné působení se školou. Etické fórum za odborné spolupráce Univerzity v Hradci Králové vyškolilo již stovky učitelů a je připraveno své úsilí dále znásobit, jestliže se podaří vyřešit praktické otázky se školami a ministerstvem. Fórum má k dispozici mimořádně kvalitní a zapálený tým obětavých lektorů a je škoda tohoto potenciálu nevyužít k dobru všech.
Rozhodně se přimlouvám zjednat etické výchově dostatečný prostor a zařadit ji jako samostatný předmět. K tomu ostatně směřovala i petice, kterou v roce 2006 podpořilo asi 20 000 občanů. Nutně takové řešení potřebujeme a další odklady nelze ospravedlnit.

Etické výchově na základních školách říkám rozhodně ano!Domnívám se,že jedním z hlavních cílů školy by mělo být připravit žáky na život - naučit je zodpovědnému,čestnému a ohleduplnému jednání.Podle mého názoru by se na školách toto mělo učit především - v praktickém životě je totiž často pro žáka použitelnější informace a dovednost jak např.být tolerantní k druhému,zvládat různé krize,být dobrým otcem nebo matkou než nějaká rovnice o dvou neznámých.Pracuji už několik let pod Metodickým oddělením katedry psychologie na ZČU a jako lektorka sociálně-psychologických výcviků a vidím potřebnost podobných hodin téměř vždy a všude.Děti by se měli učit jak být k sobě navzájem ohleduplní,pomáhat si navzájem, respektovat jeden druhého,pěstovat v sobě smysl pro spravedlnost a zodpovědnost.Je to vklad nejen do našich dětí,ale také do budoucnosti celé naší společnosti - bojujme prostřednictvím těchto hodin za méně rozvrácených rodin,méně bezpráví a bezohlednosti a za více lásky v našem světě!