Z celé "scénky" tedy vyplynulo, že by učitelka neměla "opouštět značku" - učitelka je učitelka a neměla by překračovat hranice.
...............................................................................................................................

Přemýšlím o tomto názoru. Je velmi zajímavý. Rodič je pro dítě nenahraditelný, ale každá učitelka je pro dítě nahraditelná. Pokud tohle povolání dělá někdo s velkou láskou v srdci, tak mu to prostě nedá, není mu to jedno a pomyslnou "značku" nebo hranici zřejmě překračuje. Uvědomuji si, že i já jsem dnes tuto hranici překročila.
Jak to děláte Vy, když dítě na prvním stupni základní školy nemá svačinu? Je Vám to jedno?

Jedno mi to, samozřejmě, není, ale co s tím?
Pokud se to opakuje, mohu napsat zprávu rodičům. Ale přeci někdo neočekává, že půjdu a dítěti svačinu koupím??

Jsem učitelka. Svou práci mám ráda, ale jestli se "rozdám" jednomu dítěti, co zbude na ty ostatní?

Otázkou je, kde přesně leží ta "značka". A já stále hledám to správné místo, kde stát. A věřím, že to bude hoodně dloouhé hledání...

Dobrý den,
chci se vrátit k počátečnímu problému pasování čtenářů. Také v našem městě se každoročně pod záštitou MěK v Prachaticích koná akce Pasování na čtenáře. Je to velká slavnost v krásných prostorách radnice. Z Vašeho textu jsem vycítila velkou míru zaujetí pro danou věc. Někdy se však říká : Méně znamená více. Pro prvňáčky možná spíše hledat přijatelnější témata pro jejich pochopení. Pasování u nás se zúčastňuje dětský spisovatel, který je se svou družinou oděn do historických hávů. Většinou navštíví školy předem i na besedách, povídají si o tématech dětem bližších. Rodiče se schází ve velkém počtu, jsou zváni natištěnými pozvánkami, podepsanými nejen vedením knihovny, ale i rukou starosty a spisovatele.
S pozdravem Petra

Dobrý den,
s pasováním na čtenáře prvňáčků mám jen dobré zkušenosti. U nás (v Třebíči) probíhají v prostorách městské knihovny, králem se stává starosta města nebo místostarosta (oděni v historickém oděvu s korunou na hlavě a mečem v ruce), o rodiče není nikdy nouze. Děti se pohybují v pohádkovém světě, král pasuje své rytíře - čtenáře. Doprovodným programem je pásmo básniček, písniček, divadlo v provedení starších žáků školy...
Dana Svobodová

milá Jarko,
ráda bych se Vámi podělila o své rodičovské zkušenosti z Mš, kam chodí náš Vojtík. Naše Mš je velmi aktivní a nenechá rodiče jen tak. To bychom to měli moc jednoduché , strčit dítě ráno do školky a odpoledne hurá domů. ŠKOLKA RODIČE NEUSTÁLE VTAHUJE DO DĚNÍ ŠKOLKY. Společné akce začínají ve 3 hod odpoledne a často trvají jen hodinku a půl. Nejzábavnější je ta poslední, rodiče se už na ni těší a nadšeně o ní vypráví rodičům nováčkům. Jedná se o "Pohádkový les". Dítě s rodiči prochází se lesem, kde děti plní úkoly. Na stanovištích jsou převlečená děcka z druhého stupně. Vždy následuje odměna do pytlíčku, který děti spolu se závodním číslem dostaly na startu. Když dojdeme zpět na zahradu školy, následuje volná hra dětí, hraje hudba a je možnost prvního občerstvení. (V lese dostaly děti žetonky na zmrzku, buřtíka a sušenku. Čaj je samozřejmostí.) A po občerstvení to přichází.... Rodiče mají vytvořit dvě desetičlenná družstva. A hurá do soutěží. To byste nevěřila, jak rychle umí rodiče plácat bábovky a jak se snaží! Děti fandily a byly nadšené, že právě družstvo maminky získalo bod. Pak jsme společně opékali ty buřtíky a všechny to zase víc sblížilo.
U výdejního okýnka paní kuchařky byla dokonce možnost za malý peníz zakoupit limču a buřtíka třeba pro dalšího sourozence nebo rodiče. Jen nevím přesně, kde na to paní ředitelka bere. Faktem je, že rodiče se snaží školku podporovat a různým způsobem přispívat. Ona nás taky paní ředitelka umí zapojit. Ví na koho se s čím obrátit a my jako rodiče neodmítáme.
Taky dostáváme domácí úkoly , třeba společně s dítětem vytvořit čarodějnici a přinést ji na výstavu do školky. Není to povinné, ale když vidíte, že i Boženky rodiče se snažili a vaše dítko se chce taky pochlubit, jak má šikovné rodiče, tak prostě neodoláte a jdete do toho .
Máme fajn školku!
A snad i Vám to Jarko v něčem pomůže.
Jana

třídní schůzky
Všechny Vás zdravím,
ráda bych se zeptala:Jak se setkáváte s rodiči, či jinými zák. zástupci dětí?]
Jakým způsobem je setkání organizováno, co jeho náplní?
Díky Jana

Dobrý den,
u nás střídáme konzultace a třídní schůzky.
Během konzultací jsou učitelé ve škole a rodiče si chodí popvídat se kterým učitelem potřebují.
Třídní schůzky bývají informativní - výlety, exkurze - a pak většinou řešíme problémy, které má žák s některým z vyučujích. Já, jako třídní, působím jako prostředník, snažím se domluvit jim třeba schůzku. Potom si rodiče opět chodí za jednotlivými vyučujícími, pokud mají zájem.
Jak je to u vás?

Také já všechny zdravím,
na naší škole jsou zavedeny A)třídní schůzky pro rodiče celé třídy, která je spíše informativní. V začátku této schůzky se mi osvědčilo nechat rodiče o samotě, aby si v čele s třídním důvěrníkem měli možnost popovídat beze mne a říci si své postřehy, připomínky. Jednání se mnou se pak neslo ve věcném duchu. Problémového rodiče si většinou podalo zdravé jádro rodičů již tam .
B)Konzultační hodiny - ty navštěvuje rodič i s dítětem dle časového rozpisu, do kterého se, dle svých možností, zapíše. Časový rozvrh je na každé třídě vyvěšen týden před KH. Smyslem KH je hodnocení uplynulého období z hlediska pokroku dítěte. Dítě se zde samo ohodnotí, rodič i učitel se přidají, posoudí aktivitu, domácí přípravu...Tento model se mi moc líbí, protože dítě je v centru dění, slyší, co říká rodič i učitel. Učí se sebehodnotit a já mám vždy radost, jak úžasně se dokáží sebekriticky posoudit. Pomocníkem je žákovo portfolio, které při KH před sebou rozložíme. Velkou zásluhu na umění posoudit sám sebe má slovní hodnocení, o kterém je řeč v jiném bloku a já se chystám přispět svou troškou do mlýna.
Petra z Prachatic

Ještě dodávám, že třídní schůzky čas od času uspořádáváme v kruhu, hlavně pokud potřebuji diskusi, probrat věc s rodiči a slyšet jejich názor. Rodičům připravím kávu, čaj, kterou zakoupíme vždy na začátku roku. Atmosféra TS pak není upjatá. Pro získání rodičů k jejich otevřenosti se mi osvědčilo v září 1. třídy uspořádat společný odpol.výlet (cyklistický, turistický), zakončený táborákem. Oporou mi byl vždy manžel, který byl předvoj a věšel po cestě připravená zastavení s úkoly pro děti i dospělé. Společně se tak všichni neformálně okoukáme a výhodou je počáteční nadšení rodičů prvňáka na školu, protože nikdo nechce zůstat stranou.
ahoj Petra

Milá Petro,
Vášeho nápadu na společný výlet 1.září si cením. I té kávy na začátku schůzek, myslím, že to musí být pro rodiče příjemné a tmelí to i rodičovský kolektiv.
Jana