Dobrý večer,
děkuji za Vaši reakci.
Kritéria si vytváří děti. Není to pro ně problém, jsou-li zvyklé hodnotit průběžně práci svou i ostatních.
Například při mluvních cvičeních si na začátku pojmenovaly to, co očekávají jako posluchači od mluveného projevu (aby bylo rozumět, aby to bylo zajímavé, mluvit nahlas, aby to mělo hlavu a patu...). Následně není nic jednoduššího, něž s dětmi formulovat to, co pojmenují a nastavit kritéria pro stupnici hodnocení např. 0-3 body ( 0 bodů - mluvčí nebyl slyšel, dělal pauzy, opakoval slova... atd.).
Jelikož tímto způsobem pracuji pravidelně, děti jsou již schopny stručně a výstižně hodnotit jakoukoli práci, nezdružují opakováním připomínek a jdou rovnou k jádru věci

Snad jsem alespoň částečně odpověděl na Vaši otázku.... ale klidně se ptejte dál

S.

Níže přikládám ukázku listů, které děti dostávají před skupinovou prací. Zde si nejprve ujasní svou roli v týmu a následně (po skončení práce) hodnotí svou práci. V kruzích si vybarvují počet dílků = míru naplnění jednotlivých kritérií...
Tyto různé hodnotící listy si děti zakládají do svých portfólií (což je téma, které by vydalo na další fórum) a ke konci roku porovnávají své výsledky - nebo si opět vybarvují další dílky, dosáhnou-li pokroku v daných kritériích.

Takže ještě jednou dobrý večer,

je to zajímavé. Přeci však ještě doplňující otázky. Rozumím tomu tak, že žáci si v různých časových úsecích stanovují kritéria? Myslím tím někdy před konkrétní hodinou někdy před nějakým blokem hodin a někdy na začátku školního roku na celé období? Jaký je váš postup při rozbíhání tohoto systému, když píšete, že jde o postupnou mravenčí práci (čemuž naprosto rozumím)?

K listu hodnocení spolupráce. Není problém v tom, že po vícečetném používání žáci již vše vyplňují "automaticky"?

PS: A jelikož vidím pod pokličku Metodického portálu, tak mohu prozradit, že ohledně portfolií se leccos připravuje Myslím, že to bude hooodně zajímavé!

Stanovování kritérií je různorodé.
U některých aktivit je potřeba stanovit kritéria před blokem hodin, u jiných (např. výstupy v ŽK, skupinová práce, referát...) na začátku školního roku. Je to velmi individuální.
Všechna kritéria a způsoby hodnocení vznikají během "modelových" aktivit. Nejprve dětem zadám v hodině například velmi krátkou skupinovou práci (na cca 5 minut) - následuje reflexe a stanovení kritérií pro tuto činnost, tomu věnuji času více (cca 20 minut). Během roku se poměr minut automaticky začne měnit.

Při vyplňování "grafů" (v ŽK máme dokonce škálu 40 dílků) se mi nikdy nestalo, že by děti automaticky vyplňovaly další. Někdy si neopak nevybarví žádný dílek s komentářem: "Zase se mi to nepovedlo", "Je to pořád stejné!"...

A na ta portfolia se skutečně těším... Ovšem nevím, jak sem všechna ta portfolia vložím - přece jen jsou v 3D realitě

Hezké dny
Svatopluk

Ahoj, nápad toho "koláče" je moc pěkný.
Jenda

Zdravím všechny kolegy,
vyzkoušeli jste někdo "koláče" na hodnocení teď před koncem roku? Jaké byly ohlasy?
Já jsem je minulý týden opět použil a musím říct, že se všechny děti "trefily" do známky...
Hezký závěr roku
S.

Zdravím vás!
Koláče jsem nevyzkoušela, ale zkusila jsem s páťáky něco jiného. Asi týden před vysvědčením jsem vytiskla, co musí žáci splnit, aby získali určitou známku. Měli za úkol si kritéria jednotlivých známek prostudovat, a pak provést sebereflexi a sami se za pololetí oznámkovat v jednotlivých předmětech. Vybrala jsem jejich hodnocení a rozdala jsem jim je spolu s vysvědčením. Společně jsme známky probrali a musím říci, že jsme se s dětmi téměř shodli. Slávka

Já jsem si všimla něčeho, co si neumím dost dobře vysvětlit.
Dala jsem dětem, ať vybarví tolik čtverečků v řadě deseti, jak dobře si myslí, že např. umí vyhledávat informace ve slovníku, rozumí článkům v učebnici a tak, celkem asi deset takovýchto tvrzení. Ti lepší žáci si barvili počty čtverečků spíš menší a ti slabí a velmi slabí si v několika případech vybarvili celé řádky, že to umí výborně. Od té doby tom přemýšlím, jestli nedělám někde chybu, že nepoznám, že jsou tak dobří. Ale snad ne
Co myslíte, čím to je?

Petro

něco podobného se nám stalo, když deváťáci psali Cermatí testy (myslím, že to byly ony) a v osobním dotazníku měli zhodnotit, jak si myslí, že ty testy zvládli .. ti, kteří patřili k té "lepší" části třídy se ohodnotili buď dobře nebo se spíš více či méně podceňovali .. zatímco ti, jejichž školní výsledky nebyli z nejlepších se trochu a nebo spíš hodně moc přeceňpvali a nadhodnocovali (porovnáno pak se skutečnými výsledky testů)

Petro,
zpočátku sebehodnocení měly některé děti podobné problémy. Se sebehodnocením je potřeba pracovat často (v každé hodině stačí podle kritérií ohodnotit velmi krátkou a jednoduchou práci). Nejprve by asi měla práce na sebehodnocení být časově delší než samotný úkol. Postupně se poměr minut obrátí.
Také při sebehodnocení (vybarvování dílků) si s dětmi říkáme nahlas kritéria.
S.

Díky za tip, rozhodně se od září na sebehodnocení více soustředím.