Trvale udržitelný rozvoj - řeknete si: Zase další téma, které máme vměstnat do ŠVP?

Rádi bychom diskusi na toto téma oživili a zjistili, co by vás zajímalo.

O čem si myslíte, že stojí za to diskutovat v souvislosti s tématem trvale udržitelný rozvoj ve vzdělávání žáků?
Pište své náměty, díky!

Problematika udržitelného rozvoje je nesmírně široká. Zahrnuje nejen rovinu přírodní, ale také sociální, ekonomickou, etickou, kulturní, politicko-společenskou, ideologickou… Už při prvním pokusu o vymezení pojmu TUR a udržitelnost vůbec jistě narazíme na velmi rozmanité výklady v souvislosti s hodnotovou, světonázorovou orientací atd.

Vzhledem k obrovské šíři této problematiky myslím, že by se nejdříve mělo diskutovat o možném společném východisku pro tyto velmi rozmanité pohledy. Takovým základem se mi zdá být „obecně-systémové“ nahlížení na TUR jako na (ne)udržitelnost stávajícího fungování uzavřených systémů, kde kvantitativní růst není trvale možný.

O čem dalším myslíte, že stojí za to diskutovat v souvislosti s tímto tématem

Dobrý den,
již od roku 2005 školy mají možnost zapojit se do projektu Škola pro udržitelný život (Partnerství o. p. s., SEVER). V prvním roce se mohly zapojit pouze školy v Královéhradeckém a Středočeském kraji, postupně se projekt rozšířil na území celé republiky. Jedná se o projekt, který se zaměřuje na témata UR a jejich včlenění do výuky, života školy, obce. Úspěšné školy získají finanční příspěvek na realizaci projektů, na jejichž realizaci se podílí více partnerů (žáci, učitelé, provozní zaměstnanci, rodiče, místní samospráva, neziskové organizace, sponzoři, široká veřejnost). Školy se zaměřují na tato témata: Energie - alternativní zdroje a úspory energie přispívající k ochraně ovzduší a klimatu, Odpady, Voda, Šetrné spotřebitelství, Potraviny, Stromy a zeleň, Volná příroda, krajina, chráněná území, Místní přírodní a kutlurní dědictví, identita místa, Ekologická doprava, bezpečné stezky do školy, Veřejná prostranství, místa pro setkávání, odpočinek a zábavu, Rozvojová spolupráce a pomoc, Environmentálně šetrné podnikání.
V letošním roce je projekt realizován v celé ČR. Zájemci se účastní dvou seminářů, využívají e-learning, seznámí se s teoretickými poznatky, praktickými příklady tvorby vize rozvoje školy a obce, metodami komunitního plánování, s interpretací místního dědictví a místně ukotveného učení. Výstupem bude plán rozvoje školy a obce, získání finanční podpory na realizaci projektu, který vytvoří daná škola.
Já osobně učím na Základní škole praktické Králíky, jsem koordinátorkou EVVO, absolvovala jsem specializační studium EVVO, jsem zároveň konzultantkou ŠUŽu - pomáhám školám se sepisováním projektů. Na naší škole jsme se do projektu ŠUŽu zapojili dvakrát, získali jsme finanční příspěvek na projekt Oáza klidu, odpočinku a relaxace pro každého (vytvoření odpočinkového koutku před budovou školy, který je využíván našimi žáky i širokou veřejností), dále na projekt Bezpečná oáza aneb Sviť, sluníčko, sviť (využití fotovoltaiky pro osvětlení třídy, veřejných prostor před budovou školy). Principy ŠUŽu jsme začlenili i do dalších projektů s fiančním příspěvkem MŠMT (Odpady - mj. instalace kompostérů pro školní bioodpad, využívají jej i sousedé, instalace osvětových inforamčních tabulí o třídění odpadů, co patří do kompostéru, založení hřbitova odpadků na veřejném prostranství, dále projekt Cestička do školy - pátrání po historii budov, kolem nichž chodíme do školy, výstupem vydání kalendáře - do všech těchto projektů byli zapojeni další partneři (rodiče, město, sousedé, veřejnost, pracovníci muzea, ...). Realizace projektů je spjata s realizací průřezových témat (zvláště Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova, ale i Výchova demokratického občana a Multikulturní výchova), s rozvojem všech klíčových kompetencí žáka.
Iva Nesvadbová

Dobrý den paní Nesvadbová,

jsem ráda, že jste zde napsala své bohaté zkušenosti s projektem, děláte opravdu mnoho užitečných činností.

Slyšela jsem názor, že udržitelný rozvoj a "všechny tyhle projekty" jsou k ničemu, protože jenom akademizují to, co učitelé dávno dělají a na školách je to již běžnou věcí. Trochu o tom pochybuji, zvlášť, když jste vypsala témata, na která se v projektu ŠUŽ (mimochodem fajn název ) zaměřujete.

Co myslíte?

Dobrý den i Vám, koukám, že víte, jak "rozparádit" diskusi Zásadně totiž nesouhlasím s tvrzením, že všechny tyhle projekty jsou k ničemu, že se na školách dělají, jsou běžnou věcí. Ze zkušenosti vím, že do projektu ŠUŽ se nezapojí jakákoliv škola - zapojují se školy aktivní, inovativní, většinou ty, které jsou činné v oblasti EVVO (mají svého koordinátora, vypracovaný plán činnosti EVVO), otevřené školy ("komunitní"). Příprava a realizace projektu v rámci ŠUŽ dává škole jakousi nadhodnotu - je přínosem pro žáky (rozvoj všech klíčových kompetencí, vědomostí, dovedností, návyků, zvýšení sebevědomí, ...), pro učitele a školu - její zviditelnění, získání jisté prestiže (iniciátorem "dění v obci", probuzení "spících občanů", navázání partnerství, ...). Bohužel mám i zápornou zkušenost - školy nazývají projektem téměř vše díky neznalosti (?) terminologie, výkladu - co je to projekt? (viděla jsem švp, ve kterém se v rámci učebních osnov anglického jazyka vyskytovaly samé projekty - rodina, škola, oblečení, volný čas, ...). Věřím však, že takových škol je minimum...

Díky za reakci .
Čím to tedy je, že se mnoho učitelů tváří tak, že vzdělávání k udržitelnému rozvoji nepotřebují?
Je to jen "alergie" na nový pojem?

Hezký den, jsem ráda, že "to tu žije". Iva Nesvadbová popsala Školu pro udržitelný život úplně přesně. Jsem totiž ráda za ten pojem "udržitelný život" - ne rozvoj! To je totiž už ve svém základu trochu protimluv. Ale dosti slovíčkaření. Nevím, jestli jsou učitelé alergičtí přímo na to téma, spíš myslím, že už jsou unaveni z toho, že ta nová témata přibývají rychleji, než ve školách "stíháme". Výuka EVVO má více možností, ze kterých jí můžeme ve školách uchopit, ale domnívám se, že právě výchova k udržitelnému životu je tím kompexním a zastřešujícím. A především ten hlavní cíl, ke kterému bychom žáky v jejich životě měli vést. A proč se u nás nedaří? Možná právě pro to, co bylo výše zmíněno. Většinou vždy působí jako koordinátor EVVO biolog a tudíž ve školách převládá tento pohled. Jenže ve výchově k udržitelnému životu je obsaženo mnohem více, v ideálním případě by skutečně měla a mohla prolínat většinou "tradičních" předmětů a u průřezových témat tím spíš. I proto pro mne je právě program "Škola pro udržitelný život" tím pravým - v idealním případě mi pomůže naplnit náš ŠVP ve většině složek. I my jsme zrealizovali od roku 2005 několik ročních projektů - postupně "Otevřená škola - otevřená zahrada", "Hranice a cesty mezi námi" (naučná stezka), "Společně si víme rady, jak teď tady na odpady" a "Žijeme tu společeně, děláme to pro sebe" (výsadba stromů, rozmístění laviček). Je pravda, že se do programu zapojují ty iniciativnější školy (jako ostatně u všech projektů), nám však obráceně tyto projekty i ohromně v rozvoji školy pomohly. A o komunitním rozměru a místně zakotveném učení až někdy příště.

Dobrý den, jsem ráda, že se zapojila do diskuze kolegyně Sofie
Ráda bych reagovala na tvrzení "učitelé vzdělávání k UR nepotřebují", "alergie na nový pojem" - jsou tato tvrzení podložena průzkumem? Ráda bych se zastala všech svých kolegů - jsme přetížení, informace se na nás valí ze všech stran, pokyny a doporučení toho, co ještě máme vřadit do našeho švp - finanční gramotnost, etická výchova, ..., jaká další vzdělávání bychom měli absolvovat...
Na druhou stranu však šuž (UR) vidím jako nadřazený všem doporučeným tématům. "Vychovávat k udržitelnému způsobu života znamená nejen věnovat se vzdělávání o přírodě ("ekologické výchově" v užším slova smyslu), ale zabývat se širokou škálou ekologických, ekonomických, sociálních i kulturních témat a jejich vzájemnými vztahy." (Hušková B., Kulich J. a kol.: Škola pro udržitelný život - od myšlenky k realizaci projektu). Viděla bych jeho vřazení do švp do kapitoly Začlenění průřezových témat - vzhledem k velké škále témat ŠUŽ (UR), jejich různorodosti, variabilnosti je možná každoroční obměna realizovaných projektů (za současné realizace průřezových témat a naplňování klíčových kompetencí žáka).
Vzdělávání pedagogů v oblasti UR vidím jako potřebné - je totiž odlišné od jiných nabízených vzdělávání (alespoň to, které znám já a je popsáno v příspěvku výše). Seznamuje pedagogy s nezbytnou teorií, praxí, rozvíjí jejich klíčové kompetence, připravuje je na přípravu a realizaci projektu, pomáhá jim překonat bariéry a proniknout zdí školní budovy ven, otevřít oči a hledat potřeby a problémy v reálném světě, v reálném místě, u reálných lidí, reálných firem, reálných organizací, učí je navázat s nimi spolupráci, partnerství... Třeba poté se škola opět stane "nejdůležitějším centrem života v obci" (na většině škol, které zrealizovaly projekt v rámci ŠUŽ, tomu tak je - např. ZŠ Machov, nejnověji ZŠ Holetín - na komunitním plánování s rodiči, veřejností, obcí iniciovali žáci a učitelé řešení dopravní situace v obci, poté zrealizovali projekt řešící daný problém v obci).

Dobrý den Ivo a Sofie,

díky za Vaše příspěvky! Je dobře, že se k tématu vyjadřují lidé, kteří s ním mají bohaté zkušenosti.

Onen pocit, že učitelé jsou z některých nových pojmů unavení, byl čistě můj pocit . Nicméně vypozorovaný například i zde v diskusích - o tématech finanční a čtenářská gramotnost, ostatně i trvale udržitelný život se diskutuje relativně málo. Určitě máte pravdu v tom, že se na učitele valí spousta nových povinností a že mohou být přetížení.

Zaujalo mne, co jste psaly o vzdělávání koordinátora EVVO.
Kdo by se podle vás měl na škole tématu TUŽ věnovat a kde by měl získat potřebné znalosti a dovednosti, pokud je ještě nemá?

Kdo by se měl věnovat aktivitám TUŽ na škole? Z praxe jsou to většinou koordinátoři EVVO, na málotřídkách pak ředitelé - ředitelky, probíhá i spolupráce s koordinátory ŠVP. Pak samozřejmě zapálení učitelé, kteří například absolvují vzdělávání ŠUŽ (jak jsem psala již výše, v letošním roce probíhá v celé ČR, jedná se o dva jednodenní semináře a e-learning, více na http://www.skolaprozivot.cz). Od roku 2007 ekologická střediska organizují specializační vzdělávání koordinátorů EVVO v rozsahu 250 hodin. Toto vzdělávání je podpořeno ESF, čili je pro pedagogy zdarma (nebo s minimálním příspěvkem). Okruhy vzdělávání - Teorie EVVO, Management EVVO, Environementalistika a ekologie, Metodika EVVO. Výstupem je závěrečná práce - dlouhodobý plán a roční plán EVVO dané školy, z níž pochází účastník vzdělávání. Po celou dobu studia jsou vedeni jednak lektory, dále je každému účastníkovi přidělen konzultant, který mu pomáhá s "domácímí úkoly" - dílčími tématy jeho závěrečné práce. V současné době vím, že toto vzdělávání organizuje celorepublikově Pavučina, dále jednotlivá SEV - SEVER, CHALOUPKY, ...