Dobrý den, v tuto chvíli neodpovídám přímo na dotaz, ale své do diskuze to snad přinese. Minulý rok můj syn navštěvoval speciální školku, kde byl chlapeček s kochleárním implantátem a paní učitelka byla specializovaná na sluchové postižení. Společně pak ve třídě znakovali, co vím tak vše vycházelo z českého znakového jazyka. Náš Honzík má diagnózu vývojová dysfázie a ke komunikaci měl a má velkou apetenci. Porucha je bohužel promítnuta nejen do složky produkce slov, ale i porozumění řeči. Spontálně přejak znaky od paní učitelky, a od té doby znakujeme celá rodina
I když se snažíme komunikovat přes obrázky a piktogramy, Honzík preferuje znak. Je pro ně snadnější, rychlejší. Bohužel si znaky i sám vytváří a my pak složitě dohledáváme co znak znamená. Ale jakmile se dozvíme, co znak znamená, tak zařadím do slovníku správnou verzi znaku a on ji spontálně převezme, a jeho vytvořený znak opustí. Jsou mu 4,5 roku a musím říct, že za ten rok znaky zdokonalil. Je třeba říci, že vzhledem k tomu, že děláme pokroky (byť malé při pohledu zvenčí) v logopedii a mluvě, tak se nám osvědčuje kombinace spojení slova a znaku, což přejímá i náš syn.