Prázdniny jsou blažené mimo jiné v tom, že je více času na čtení a kulturu obecně.
Tak mě napadlo si tady vyměnit pár tipů na knížky, které právě čtete a rádi byste je někomu doporučili, nebo na jinou kulturu (film, výstavu, divadlo, akci...), která by mohla někoho dalšího inspirovat.

Přidám svou trošku z literárního soudku. Nedávno jsem dočetla knížku Mžik, kterou napsal Malcolm Gladwell. Knížka má podtitul "Jak myslet bez přemýšlení". Je to populárně naučná knížka, v níž jde o jedno: ukázat, co se děje v našem mozku, když se máme rozhodnout - je úspěšnější sehnat více informací, nebo vybrat ty podstatné a jak autor vtipně říká, "krájet fakta natenko"? Máme věřit instinktu, a kdy si na něj máme dát pozor?
Ta knížka mě bavila - autor, ač Angličan, nepíše nijak suše, ale zase nejde o nějaké bulvární informace. Strašně zajímavé jsou výsledky různých studií a výzkumů (a nejlepší na tom je, že se při jejich čtení nenudíte ).
Doporučuju, jestli si chcete trošku odpočinout od někdy hodně racionálního světa .

Co čtete vy?
Co zajímavého jste viděli, nebo na co se chystáte?
Prázdniny jsou ještě z půlky před námi, tak tipy využijeme .

... už dlouho jsem si říkala při pročítání diskuzí o čtenářské gramotnosti a naposledy nad blogem L. Kovaříkové Jiný způsob čtení, co vlastně čtou učitelé, tak jsem ráda za otevření tohoto tématu.

Moje prázdniny začaly s knihou Marcuse Chowna Kvantová teorie nikoho nezabije - průvodce vesmírem (pro laika, který chce alespoň trochu pochopit základní principy vesmíru, mimořádně čtivé, po přečtení vám bude jasné, proč se zdržuji raději v přízemí budov... ).
Z beletrie jsem si vyhrabala tzv. "půdní knihu" Hry na schovávanou (zvláště Přízraky kloboučníkovy jsou sugestivní) od Georgese Simenona, komisař Maigret tam ale nevystupuje.
Minulý a tento týden mám ve znamení Václava Cílka, základní čtivo pro trvale udržitelný rozvoj, nejvíc mě ale baví večerní debaty nad těmito tématy: Krajiny vnitřní a vnější ("cílkovská klasika"), poslední Orfeus (kniha podzemních řek) a trošku jiný Borgesův svět
U postele mám rozečteny další knihy (skvělý je román Pár trotlů - Jonathan Coe, příběh o dospívání v Anglii 2.pol.70. let, chlapecká škola, hudba s počátky glam rocku a punku, politika - odbory, stávky, útoky IRA,... a humor je tam ale také), nejlepší knihy mi dodává moje dcera.

V pátek 23. 7. jdu na Revizora, který se hraje před plzeňskou radnicí v rámci Divadelního léta pod plzeňským nebem , 30. 7. chci vidět kamarádku v Lucerně na Divadelních slavnostech v Sušici a když byste náhodou ve druhém srpnovém týdnu zavítali do Zlaté Koruny, můžete se potěšit vystoupením studentů DAMU, kteří sehrají Čarodějova učně - s maminkou pilně šijeme mlynářské zástěry, které v sobě skrývají havraní křídla...

... a to jsou ještě výstavy a filmy (těším se na postřehy dcery z Letní filmové školy v Uherském Hradišti).

Já jsem se nechala unést, je to prostě nekonečně mnoho témat a inspirací (a v sobotu jdu na výstavu fotografií do plzeňského Božkova - taková malá vzpomínka na Chebské Dvorky).

Zdravím, všem milovníkům hradů, zámků a krásné hudby (a nejen to) doporučuji Klasiku pod hvězdami aneb Rusalka na zámcích po celé ČR. Info najdete zde:
http://www.rusalkanazamcich.cz/

hezký den, Dáša

Jsem ráda, že jste založili tuto diskusi, také jsem nad tím přemýšlela. Okamžitě jsem si zapsala knihy, které doporučujete.
Co čtu já:
Před prázdninami jsem dočetla T. Pratchetta Čarodějky na cestách. Přestože se jedná o fantasy, byla jsem nadšená, o jakých myšlenkách uvažuje. (Jak mají končit pohádky, je to správně?, komu ublíží dobrý konec a naše "dobré" úmysly apod.) Proto jsem si koupila další knihu od stejného autora - Darwinovy hodinky. Kapitoly s dějem se mísí s vysvětlováním fyzikálních zákonů, nekonečna, přirozeného výběru... Tyto části jsou docela obtížné, často se musím vracet a přemýšlet. Nakonec jsem autora musela na chvilku (snad) odložit, protože jsem chtěla přečíst nějakou novější dětskou literaturu do dalšího školního roku. Sáhla jsem po JO537 od M. Míkové (Nominována na cenu Magnesia Litera). Ještě jsem nedočetla, ale strhla mě svým tajemným spádem, ve kterém autorka propojuje spoustu motivů, které má čtenář stále větší chuť rozlousknout.
Vždycky čtu také nějakou odbornou literaturu. Teď je to další kniha od S. Harvey a H. Danielse: Comprehension and Collaboration - Porozumění a spolupráce (2009). Na základě výzkumů, které se týkaly úspěšnosti výuky strategií a dále výzkumů spolupráce dětí, vysvětluje propojení dovedností myšlení a sociálních dovedností, navrhuje konkrétní hodiny. Často opakuje, co už bylo řečeno v jiných knihách, jindy si však uvědomím, že právě ona mi poskytuje důležité důkazy pro to, co si pouze myslím. (např. že do škol se vůbec nedostanou výsledky výzkumů o vývoji skupin - a tím pádem i skupinového vyučování, že skupina potřebuje tzv. zahřívací fázi, při které si povídají, zatímco my to považujeme za zábavu, že některé projekty škol jsou zbytečné a nedomyšlené, protože pouze zaúkolují žáky, aniž by jim vysvětlily, co a jak dělat...)
A pak čtu samozřejmě blogy učitelů - např. P. Hublové, Free Technology for Teachers, RVP a některé další, na které se proklikám odkazy jiných učitelů.

Teda ženy, jak vy to zvládáte?
Obdivuji

Jarko, Cílka jsme si čítávali svého času s mužem před spaním, ale obvykle jsem u toho odpadla . Jestli Vás zajímá tahle literatura, tak doporučuji ještě Davida Holmgrena - Permakultura. Části knihy jsou ale slovensky, což je při tom tématu docela náročné čtivo .

Ludmilo, oslovil mě ten Pratchett, o kterém píšete, už se na něj chystám.
Díky za tip! A jaká je ta Míková? Už čtete?

Náhodou jsem v knihovně narazila na novinku od Olgy Medlíkové z nakl. Grada : Lektorské dovednosti (manuál úspěšného lektora) a vůbec to není nudné čtení na léto....
D.

Míková je skvělá, výborně se čte- četli jsme společně s páťáky a chytlo je to stejně!
Stieg Larsson- čtivé i v tom objemu, Boučková- strhující a trochu depresivní, vždycky znova- Pan Kaplan má třídu rád, Kdyby nám Paříž vyprávěla- to s prstem na plánku a určitě spousta dalších, protože teď stěhujeme skříně a ty vydávají poklady.
No a postižení- hledám další knížky pro společné čtení s dětmi, ale většinou skončím u těch, co už znám ( Thovt, Meander...a Honzíkova cesta odkukoliv)

Díky za tuhle diskuzi.

U nás jsou stále doma na stole už ohmatané tlusté a těžké Dějiny filmu (naposledy jsem skončila u vzorové revoluční opery, která vznikala za "kulturní revoluce " v 70. letech v Číně, např.: Rudý ženský oddíl - kombinace tradičního baletu a maoistického militarismu - ukázky na youtube hovoří za vše...)

... a typ i pro nečtenáře: nakladatelství Albatros vydalo 90 klasických knih pro lidi v kalupu (krátké komiksové stripy - viz z našich školních stránek http://www.zsstraz.cz/index.php?a=232 )

já momentáolně pročítám Typologii osobnosti u dětí Šárky Mikové a Jiřiny Stang, na kterou tu někdo (asi Jenda Zouhar) nedávno upozorňoval. Studuju sebe a svou rodinu a už je mi mnohé celkem jasné

Já jsem si právě s našim Vojtíkem přivezla od kamrádky knížku Astrid Lindgrenové: My z ostrova Saltkrakan. Prý se u ní výborně pobavím i já. Těším se.