ŠVP by nám měly zejména pomáhat. Jsou-li ovšem šity škole na míru. Dle mé zkušenosti a lektora, mnohde jsou chápány pouze jako nutné zlo, kdy ředitel se svým zástupcem, v lepším případě ještě přiberou někoho ze zasvěcených, napíše přes víkend jakýsi "guláš" obecných témat a postupů. Zkrátka takový "potěmkin".
Je mi líto těch učitelů, kteří přišli o možnost zlepšit podmínky a výuku udělat jinak, nově. Někdy bohužel formalismus vítězí nad dobrou ideou...

Popsal jste to trefně. Měl jsem možnost vidět mnoho ŠVP a debatovat s jejich autory a silně mně vadí, že u dvou třetin oslovených škol se to dělalo tak jak jste to stručně popsal, někdy ještě hůř (prostě se okopíroval nějaký hotový a jen se změnila jména). Také si myslím, že je škoda, že se ředitelům nepodařilo přesvědčit své učitele, že tu je šance, po které sami léta volali. Vytvořit si systém podle svých možností a podmínek. Vinu za to dávám ředitelům, kteří nenašli odvahu vzít věc za svou a prosadit ji ve svém sboru. Asi proto, že tomu sami nevěřili. A to je zase vina autorů reformy, že o ní neuměli přesvědčit ředitele a že neprosadili, aby ředitelé, kteří to dokázali, budou významně finančn oceněni. Škoda, že to nevyšlo a bude těžké teď něco podobného znovu opakovat.

Zdravím pánové a všichni ostatní, kteří se snad přidají!

Asi trochu souhlasím s tím, co zde popisujete. Je těžké něco měnit, když klima na škole jednoznačně vypovídá o tom, že se změny neočekávají, popř. dokonce nejsou vítány.
Souhlasím s tím, že propagace reformy a získání ředitelů škol pro reformu nebylo zrovna nejšťastnějším způsobem řešeno. Jak může ředitel, který nevěří procesu potom získat pro něco své učitele? I kdyby mluvil, jak chtěl, zadával úkoly naprosto ideálně, lidé ve škole stejně neuvěří, pokud koná jinak. A to znám z praxe i případy, kdy se otevřeně činnost, kterou mají učitelé vykonávat kritizuje jako činnost k ničemu. Jak to má potom vypadat?

Na druhou stranu, jako historik, musím konstatovat, že žádná změna ( k lepšímu) se nikdy neuskutečnila (s výjimkou osvícenských absolutistů) shora. Kvalitativní změny ve společnosti vždy šly od jednotlivců a skupin jednotlivců, nadšenců, kteří se nebáli. Dnes máme zákonný rámec na uskutečňování reformy, a tak nám nic nebrání, abychom trvali na směru, který reforma ukazuje, ať už máme ŠVP v současné době formální nebo ne.
V praxi, pokud budeme důslední, se nakonec stejně ukáže, že se k něčemu musíme vrátit, něco předělat, něco přehodnotit..., takže nesmíme se vzdávat naděje. Podmínky máme, musíme je jen umět využít. Já tomu říkám osobní zodpovědnost - každý za svůj kousek práce. To musí fungovat! Jen nesmíme tomu formalismu uhýbat!

Hezký den!

Andrea

Souhlasím s Vámi, ale ze skušenosti lektora v kurzech pro odborné školy potvrzuji i pozitivní situace škol, které to vzaly za správný konec a začaly se posouvat. Není jich mnoho, ale jsou. A těm bychom hlavně měli pomoci, oslovit je a nabídnout možnost využití rvp.cz. Propojit školy se stejným zaměřením, aby mohly spolu diskutovat a využívat zkušeností, tedy aby se necítily tak osamocené. Co takhle vytvořit tematické celky pro jednotlivé obory?

To je pravda, též jsem se setkal během lektorování se školami, které si výrazně pomohly. Ovšem nejlépe na tom byly ty školy, které "dělaly" pilota. Školy se dovybavily notebooky pro učitele, kteří pracovali na tvorbě ˇVP, i nějaká ta odměna za jejich "dřinu" se našla. A teď jejich úsilí začíná nést ovoce v podobě kladné odezvy ze strany žáků, rodičů i ostatních vyučujících. Jen si ani netroufám představit, kde skončí školy, které ŠVP jen okopírovaly či napsaly formálně...

Dvě myšlenky:
a) Při tvorbě ŠVP učitelé dostali možnost je napsat podle svého nejlepšího vědomí, praktických zkušeností i možnosti prosadit své snahy o modernizaci. RVP jsou velmi rozsáhlé a samy se už v odstavci 1.1 definují že jsou "závazným dokumentem pro všechny školy poskytující střední odborné vzdělávání, které jsou povinny jej respektovat a rozpracovat do svých školních vzdělávacích programů;" a tak to uchopili i tvůrci programu pro tvorbu ŠVP nazvaný SMILE. Protože se tvůrci ŠVP většinou drželi obsahu RVP který SMILE striktně kontroloval, nevkládali příliš novinek ani si netroufli něco vynechat a pak má vzniklý ŠVP rozsah až 100 stran. Mnozí učitelé napsali své části ŠVP skvěle ale někdy je v ŠVP zakonzervovaný původní stav před RVP.

b) Propojení škol se stejným zaměřením by bylo přínosné, kdyby nebyla latentní konkurence mezi školami a neochota komunikovat, a zvláště u odborných škol různorodost a typický charakter, duch škol i způsob vzdělávání. Myšlenka, že by někdo osvícený vytvořil jednotné tématické celky pro jednotlivé obory by popřela svobodu tvorby autorů v jednotlivch školách i pokrok a byla by napsaná jen podle mínění jednoho dominantního autora. Dost na tom, že i některé RVP mají i přes snahu autorů je napsat dobře tolik míst, která by mohla vypadat jinak, že budou potřebovat průběžnou modernizaci.

- Domnívám se, že konkurence mezi školami stejného typu a oboru snad není tak veliká zvláště proto, že jsou od sebe často vzdáleny stovky kilometrů.
- Tím, že si školy vymění své zkušenosti, by snad ještě nemusel vzniknout stejně napsaný předmět, ale mohli by se inspirovat a porovnat různé přístupy v rozvržení témat a počtu hodin, případně nastavení praxe a teorie.

Vážení.

Je vidět, že nikdo z vás nepsal ŠVP. Všichni jste teoretici.
Na naší škole jsme dělali ŠVP. Snažili jsme se poctivě.
Závěr je takový. Můžu říct, že pro odborné školy je to nesmysl. Je to téměř nezvládnutelná záležitost.

První problém: Odborné školy mají velké množství oborů - tedy nedělají jeden nebo dva švp, ale musí jich dělat deset a více.
Další problém:
Práce na ŠVP zavbere spoustu času. Kde ho vzít? Jednak ne všichni učitelé jsou schopni z různých důvodů švp vytvořit.
Učitelé, kteří jsou schopni, musí ještě navíc učit plný úvazek, chystat maturanty, vést předmětové komise a plnit jiné povinosti(projekty) právě proto, že jsou schopní a ředitel nemá žádnou možnost jim ulevit.
Z toho plyne celková vyčerpanost a deprese. Protože při představě, jak budou nadšeně ŠVP upravovat se jim dělá špatně.

Musím jít učit. pokračování možná příště.

Z naprosté většiny ŠVP je vidět opravdu poctivá snaha. Je vidět určitě i proto, že se jedná o něco, ať si to přejeme nebo ne, co hluboce ovlivní naše školy v nejbližších letech. A určitě bude většina škol aktualizovat, právě ta praxe ukázala, co lze pojmout lépe.
Proč si v této diskusi vzájemně nepomoci. Můžeme si i ulevit, ale můžeme si pomoci svými zkušenostmi, nápady, ...

Nedovedu si představit učitele, který není schopen tvořit švp. Jestliže předmět učím, musím zvládnout sepsat (aspoň nějaké) osnovy. Množství oborů? A neměla by ODBORNÁ škola o takovém švp a osnovách uvažovat dříve, než obor vůbec otevře? Není to také tak, že řada škol otevírá obory překotně v existenčním tlaku? Jestliže existují školy typu "ekonomická a zdravotnická" a mezi jejich obory najdeme "oděvní technik", pak není divu, že mají problém s množstvím oborů.