Pavlína Hublová otevřela na jiném místě nové téma, související s výroky ministra školství.


Josef Dobeš by rád zavedl cosi jako srovnávací zkoušky po 5. a 9. třídě a rád by testoval žáky, aby - jak říká - zvýšil kvalitu vzdělávání.

Jaké jsou na to vaše názory? Je to krok správným směrem?

Pozor, již se uvažuje o testování i v prvních třídách. Nebude přetestováno?

Jendo, prosím, odkud máš tuto informaci?
Co by se mělo v 1. třídě testovat

Myslím, že jsem informaci podobnou té Jendově také někde potkala v souvislosti s testy v 5. roč. - zdůvodňováno tím, že "abychom mohli mluvit o kvalitě školy, nestačí testy v 5. roč. a srovnat školy, protože do každé přicházejí děti z různého sociálně-kulturního prostředí, každá škola má různé podmínky a tudíž srovnání na základě testů v 5. roč. by bylo nesrovnatelné .. pak tedy zavést testy v 1. roč. - otestovat počáteční stav, pět let čekat, otestovat stav v 5. roč. a zjistit, jaký pokrok nastal"

osobně bych chtěla mít možnost porovnat, jak jsou na tom moji žáci ve srovnání s žáky jiných škol a myslím, že to potřebují i oni .. ale čeho moc, toho je příliš

A co si, Hanko, myslíš, že by se mělo testovat? Co vlastně porovnávat?

Pro doplnění kontextu si dovolím připomenout, že se už dnes poměrně intenzivně testuje. Jsou to především testy společností SCIO a Kalibro, které si ovšem školy volí samy a platí si je. Dále je docela zajímavé se podívat na stránky Cermatu http://www.cermat.cz/, který toto plošné testování několik let ověřova,l jak v pátých, tak devátých třídách. K dispozici jsou i ukázky použitých testů (pro úvahy o tom co se asi tak testuje). Lze očekávat poměrně bouřlivou debatu, která bude mít různé motivy včetně toho, že když budou školy muset absolvovat státní testy, minimálně poněkud poklesne motivace k tomu, platit si další testy od privátních subjektů. Poslední poznámka se týká ukázek testů, které mají mezinárodní renomé a užívají se v mezinárodních srovnávacích testech typu PISA, PIRLS, TIMSS. Příklady jsou na stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání http://www.uiv.cz ap. Až se to naučíme nějak tak, mohou být srovnávací testy docela užitečnou "výstupní kontrolou kvality".

Ono srovnávací testování, které pomáhá škole ověřit si, jak na tom je, má smysl veliký. Tomu rozumím. Nejde ale o to, že ministerstvem avizované testy by hrozily porovnáváním škol podle jejich výsledků z pozice nadřízených orgánů? To by mi připadalo nebezpečné.

Obávám se, že efekt bude spíše ten, že výuka bude směřovat nikoliv ke kompetencím, ale k nácviku toho, co se bude testovat- a pochybuji, že někdo dokáže vytvořit opravdu objektivní univerzální k ověřování např. právě kompetencí. Půjde jen o jistou dovednost řešit testy.

A může se stát, že se ve třídě sejdou děti, které budou průměrné až podprůměrné, učiní pod vedením učitele jistý pokrok, ale tento prostě ve srovnání s jinými bude nepostřehnutelný a škola bude hodnocena jako špatná.

Pracujeme se všemi testy, které jsou dostupné, ale nechápu, kam by právě tento krok měl vést. A jak takové testování uchopit vzhledem k cílům reformy. Vždyť například inspekce teprve nyní dokáže srovnat školní vzdělávací programy s RVP- nezačínáme zase z opačného konce?

Podaří se diskusi nad testy nebo srovnávacími zkouškami v 5. a 9. třídě vést tak, aby se pojmy vyjasňovaly, aby stanoviska byla opřená o argumenty a argumenty aby byly věcné a nebyly ulítlé? A hlavně aby bylo všem jasné, jak moc nebo jak málo takové testování pomáhá dětem ke vzdělanosti? Za sebe jistě každý řekneme, že přece nejsme malí. Ale já opakovaně sleduju, jak se v těch diskusích přemele hodně otrub a málo zrna (jen pro příklad se podívejte na diskusi k písmu Comenia Script zde na webu). Máte čas vést tyhle diskuse jen tak do vzduchu, anebo by se ten čas dal využít proto, abychom se co nejúčinněji a společně dobrali diskusí k tomu, že se v ní pěkně srozumitelně a rozumně vymezí třeba několik zásadních a těžko zpochybnitelných stanovisek, na které je pak nutno brát vždy ohled, když se bude s testy v 5. a 9. třídě nějak operovat?

Takže by diskuse mohla sledovat otázky:
1. Víme toho hodně, nebo málo o rizicích a o přínosech plošného testování? Pro žáka, pro školu a učitele, pro vzdělávací politiku?
2. Jak dobře umíme číst číselné výsledky testů? Jsme profesně připraveni nad výsledky žáka říkat, co vlastně test vypovídá? Kdo jste si přečetli např. brožury vydané k šetření PISA, seznámili se s rafinovaností vyhodnocování otevřených odpovědí, a kdo jste měli v ruce nějaké interpretace, které by ukázaly, že umíme říct, jak dobrý je určitý žák v tom či onom oboru? Nebo dokonce v čem bychom mu mohli pomoci k lepšímu výkonu a jak? (Máme u nás vůbec takové interpretace, tolik let po výzkumu?)
3. Dokážeme si představit, že namísto písemného testu by se informace o žákovi poskládala z kvalitních zpráv o tom, jak se odvíjel jeho postup v učení za posledních třeba 5 let? (Ne z „vysvědčení“, arci.)
4. Jak dalece jsme informováni o tom, jaký vliv na výuku a na kurikulum školy má to, když na výsledcích nějakých koncových textů závisí hodnocení školy? Jsou u nás dostupné a mezi učiteli a politiky rozšířené nějaké studie o tomhle vlivu?
5. Co víme o rozdílech v psychologii žáků při skládání testů? Jsme ochotni vzít zodpovědnost za rozdíly ve výsledcích žáků, kteří by měli nějaké značné obtíže se skládáním takové jednorázové zkoušky? Považujeme schopnost „sezení u testu“ za povinnost každého budoucího občana, a proč to považujeme za cenné?
6. A co si vlastně od testování kdo slibuje? Hlavně: co dobrého tím způsobíme dětem? (Ovšemže z hlediska jejich vzdělávání.)

(Dávám sem jen dva, i tak dost dlouhé kousky z celého textu, který zároveň pověsím na svůj blog Ireneus: http://ireneus.blogy.rvp.cz/)

Dobrý den,
domnívám se, že toto testování má, dle rozhovorů s ministrem, špatně stanovený cíl- nikoliv podat informaci o vývoji dítěte ( chcete-li o přidané hodnotě, které dítě získalo během vzdělávání), ale určit podle výsledků testů, která škola je dobrá.
V čem? V tom, že naučí žáka tento test řešit?
Nerozumím záměru ( pokud nejde o nenápadné vyřešení optimalizace...) a nemyslím si, že by naše diskuse mohla nějak ovlivnit politické kroky.
Školy věnují hodně času a úsilí vlastnímu hodnocení, učí se s výsledky pracovat, učí se analyzovat a interpretovat různé jevy. To jeden test, který bude navíc vytvořený v relativně krátké době, nemůže dokázat.
Možná se mýlím, možná uvažuji úplně scestně. Pak se omlouvám.