Popsal jsem to už jinde, ale sem se to hodí.
Seděli jsme nedávno s kolegy na poradě a bavili se o projektech pro kvartány.
Nosné téma jsme měli vymyšleno, jen jsme přemýšleli o organizaci. Žáci vytvoří čtveřice, každá čtveřice si vybere téma své práce a pod vedením učitele na něm bude několik týdnů pracovat. Pak bude výsledky své práce předvádět, jednou jako krátkou tříminutovou upoutávku, pak třikrát jako čtvrthodinovou prezentaci. Zároveň každá čtveřice odevzdá výsledky své práce jako dokument (textový, prezentaci, video ...). Součástí projektu budou tématicky zaměřené exkurze.
Všechno do sebe začínalo zapadat a letošní projekt se už rýsoval. Pak zazněla otázka: "A kdy budeme učit?"
"Ale přece vždyť to je výuka," namítal jsem, "jen má jinou než klasickou formu. Exkurze není ztráta času, prezentace nejsou ztráta času ..."
O tom, že tato kolegyně není smířená s reformou, už vím. Několikrát jsme se bavili o tom, že látku, kterou učí, nestihne probrat, když musí rozvíjet "ty kompetence". Navíc "musíme počítat s tím, že ze základní školy budou přicházet žáci s menšími znalostmi než doposud" - to je taky citát.

Nedaří se mi této kolegyni (která by mimochodem mohla být vzorem většině učitelů v poctivosti své práce,v preciznosti a zodpovědnosti) vysvětlit, že nejen znalosti jsou to, co máme žákům předat.

Určitě máte podobnou zkušenost. Jak se vám daří své kolegy motivovat? Připojte své zkušenosti.

Myslím, že je potřeba (a na to nestačí sami koordinátoři) rehabilitovat slova "učit" a "učit se", neboť v dnešní době namnoze ztratila svůj nejvlastnější význam. Je záhodno si uvědomit, že "probírat učivo" ještě neznamená učit, stejně jako "čučet do otevřeného sešitu plného poznámek" ještě nemusí znamenat učit se. Řekl bych, že cesta k pochopení toho, že exkurze či projekty nejsou ztráta času vede někdy spíše skrze podařené příklady nežli skrze slova. Proto považuji za důležitou právě vzájemnost a spolupráci mezi koordinátory, potažmo školami. I tyto internetové klubovny by k ní mohly položit základy. Vždyť výměna zkušeností a "receptů" nám může práci značně zjednodušit. Přátelé, přispívejte!

Promluvil jste mi z duše!

Mám jenom jednu poznámku.

V Češtině nám skutečně tato slova často splývají.
Lépe je na tom angličtina, která pro český výraz vyučování (činnost učitele) používá to teach, zatímco pro učení (činnost studenta) používá to learn, ve třídě pak probíhá výuka - education, training, teaching.
Pak se to neplete, v Čechách se s těmito terminologickými zmatky setkáváme celkem často.

Od samého počátku,kdy se objevilo RVP mám pocit,že se z klíčových kompetencí (KK) udělalo obrovské strašidlo českého školství.A přitom kompetence vůbec nejsou výmyslem RVP, uplatňují se na mezinárodní úrovni už dávno.Vždyť jde o vybavenost žáka,kterou si tak přejeme.Není možné říct, že začneme rozvíjet kompetence až když budou mít žáci potřebné znalosti.Ty strašné kompetence mnohdy učitel rozvíjí,aniž to možná tuší.Jen je potřeba malilinko se zastavit, zamyslet se a použít sebereflexi. A pokud si neumíme najít čas ani na zhodnocení sama sebe, tak to je špatné!- pro nás samotné!