K panu Sobotkovi = k "práci učitelů na sobě", "sebevzdělávání" a výši platu učitelů:
Práce na sobě a sebevzdělávání je mnohdy vnitřní záležitost - nejen školení apod. Nevím, jak mohu dokladovat to, že pozorně čtu populárně vědecký časopis nebo sleduji odborný web. Podněty mi dává i četba ze zcela jiných oborů než jsou ty, které učím. Výsledky se pak mají nějak projevit ve výuce.
Hodnocení práce učitele: Samozřejmě, že dobrý ředitel má jakousi představu o práci svých učitelů. Hodnotit jí ale detaïlně může obtížně - např. češtinář matematiku? Známá je situace na stř.odborných školách a SOU, kde školu vede odborník v daném oboru a kde jsou jasně preferovány odborné předměty před všeobecnými. Dnes nastává trend slučování různých SŠ pod jedno vedení - hodnocení konkrétního učitele se stává ještě méně reálné (i časově i odborně).
Konečně zbývá kriterium známé z prostředí trhu: nejvíc platit tomu, koho aktuálně nejvíc potřebujeme - chybí kvalifikovaný angličtinář nebo odborník na počítače? Nabídneme mu víc penez než ostatním, i když bude jinak zcela průměrný.

Padla tady kritická slova na adresu pedagogických fakult a přípravy studentů na výuku podle kurikulární reformy. Chci k tomu poznamenat: na fakultách je nyní strukturovaná forma studia, tzn. první tři roky je bakalářské studium, pak student může pokračovat v navazujícím magisterském, pokud složí přijímací zkoušku pro příslušné dva aprobační předměty. A teď pozor: v bakalářském studiu není ještě student připravován pro učitelství, nýbrž pro odborně vědecké profese, mnohdy i neučitelské. Nelze tam ještě zařazovat didaktické a metodické otázky školství, atd. Pouze na katedře obecné pedagogiky se studenti obecně seznamují s principy RVP, v rámci dějin pedagogiky. Ovšem bez praktických zkušeností s výukou (mnozí dosud nikdy nestáli před dětským kolektivem) jsou to pro ně plané teorie. Pokud si poznatky mohou dát do souvislosti s konkrétním vyučovacím předmětem, situace se jim ulehčí a mnohé mohou pochopit, ale na odborných katedrách se nedoporučuje tyto věci didakticky probírat, jsou tam vypsané pouze teoretické odborně vědecké předměty. -- Takže s problémy skutečné výuky a aplikací RVP na reálný výukový proces se setkávají až ve 4. ročníku studia (vlastně 1. ročníku navazujícího studia) a hned jdou na výukové praxe do škol, je to na ně velmi rychlé a náročné na pochopení. Navíc z každé školy si přinášejí jiné poznatky o tamním ŠVP, pokud je vůbec vedení škol do něj nechá nahlédnout.

Studium 1. stupně ZŠ je pětileté, trochu jinak pojaté, praxe tam začíná dříve a celé studium je pojímané jako učitelské, tedy i problémy RVP se zřejmě řeší důkladněji.

Martino,
díky za tento příspěvek - pro mě jste uhodila hřebíček na hlavičku, co se týče problému na ped.f.

Ahoj Martino!
Problém jste popsala velmi přesně. Ví se o tom již dlouho, že struktura studia budoucích pedagogů je zcela špatná, ale žádné změny nenastávají. Již před několika lety jsem četl na Ceskaskola.cz článek prof. Jiřího Mareše, který je údajně předsedou akreditační komise pro pedagogické fakulty. Psal tam, že změny jsou nutné. Ale uplynuly dva roky a nic se neděje. Co myslíte, proč tomu tak je?

Moc všechny zdravím v novém roce,
přiznám se, že nějak ztrácím optimismus - teda co se týká učitelského studia - na roky slibů o zlepšení situace mi už nestačí prsty na rukou. Vůbec nechápu, že jsou ještě zájemci o toto studium - a nebo, že by stále platilo to, že skvělí učitelé jsou vzorem a motivací ?!?!?!?
A co se týká průzkumů - fascinuje mě jak jednoduše se vždy vše "hodí na hlavy kantorů". Výchova doma je snad nadstandard! Bylo by ideální, kdyby se podařilo do všech těch "gramotností" zapojit také rodinu - je to tak prosté - stačí, aby školu podpořili!

Přeji nám všem krásný nový rok plný dobrých zpráv

Dobrý den a děkuji za pochvalu,
ale napsala jsem jen základní fakta. Abych posoudila všechny příčiny přetrvávajícího stavu, to ode mě nechtějte - my na odborných katedrách do věci vidíme taky jen tak trochu.. A pokud bych si chtěla ohřát svoji polívčičku kritizování, postěžovala bych si, že s námi na fakultách problémy nikdo z ministerstva nekomunikuje, aspoň ke mně se nic nedostalo ..

Opravdu je s podivem, že i při té bídě zatím vše jakž takž funguje a ve školách se učí. Naši absolventi (když už dojdou do konce..) jsou vybaveni technologiemi, tak si snadno opatří všechny potřebné informace a mají-li trochu štěstí, zvládnou to, ale spokojení nejsou a cítí tu spoustu problémů na všech frontách.
Mám ale taky dobrou zprávu, že se snad začíná s věcmi hýbat k lepšímu. Na www.ceskaskola.cz dnes vyšel článek Proč jdeme dolů a co dělat. Jsou tam stanoviska poradců ministra, tentokrát opravdu odborníků - nelze než souhlasit a doufat, že se vše zrealizuje. Každý si tam najde svoji oblast školství a problému, který je mu blízký, je to opravdu ucelený pohled a výsledkem by mohla konečně být ucelená koncepce a jednotná cesta pro nás všechny.
Tak to bych nám do nového roku moc a moc přála a ráda zapřu síly pro dobrou věc !
Srdečně zraví Martina

Žádnou naději v tom dokumentu nevidím. Opakují se tam staré pravdy, které 20 let nikdo nechce slyšet (odvětvové řízení, pedagogická centra... atd.). Ministři, poradcové, výzkumáky (vzpomeňme na zoufalý pokus o sloučení pracovišť VUP, NIDV...), různé asociace - ti všichni se vzájemně míjí, hrají si na svých pískovištích a nikam to nevede. Probíhají pouze dílčí kampaně (možná budem pronásledovat i vrabce) fedrované tu zájmovými skupinami (etická výchova), tu evropskými fondy (státní maturita), ale celek nám stále uniká. Smutným zjevem jsou pedagogické fakulty produkující tak různorodé absolventy, ještě smutnější je stav DVPP, které se stalo zlatým dolem profesionálních lektorů (kolik jich uteklo za vzdělávacím byznysem ze škol?) a úplně tristní je, když se reklamní leták soukromého byznysu vydává za profesní, nebo odborný časopis (Učitelský zpravodaj).

Máte hodně pravdy, ale přesto doufám, že se něco pohne správným směrem. Já mám zatím z konání ministra dobrý pocit a proklamované záměry považuju za logické a dobré. Uvidíme!

Přikládám dva články k tématu. Začíná se skládat obrázek propadu napříč zeměmi OECD. Jeden článek mluví o stylu výuky čínských ("úspěšných") dětí: http://eduin.cz/titulka/smerujeme-k-cin ... elu-uceni/ a jiný článek o vlivu počítačů na děti: http://www.ceskaskola.cz/2011/02/borivo ... ii-na.html. Přímo se nabízí otázka: není právě počítačový svět a jím živený způsob myšlení a vnímání světa dětmi příčinou těch velkých propadů? Neměli bychom přece jen změnit pohled na média? Přestat přemýšlet, jak se dětem "zavděčit" hýbacími obrázky, ale hledat jiné cesty, jak jim oživit myšlení? Musí nutně technologická lobby hýbat naším světem a budoucností našich dětí?

Paní kolegyně, je možný i druhý pohled: změnit názor lidí na to, co je nutné, aby žák uměl a znal...
Myslím, že úkolem školy je příprava dětí na jejich budoucí život, nějaké ty hodnoty, akulturace, apod. Někdy se na toto základní opodstatnění povinné školní docházky zapomíná - a nahrazuje se tím, čemu se říká předávání znalostí, učení předmětům, oborům apod.
Proč nenechat na dětech, které z poznatků využijí a které ne... Je to radikálí postoj, ale podle mne možné východisko k řešení problému "zhoršující se vzdělanosti". "Vzdělanost" není monolit, není definovaná žádnou institucí (jako bývala na území centrální monarchie katolickou církví...) a to je dobře.
Samozřejmě, že ale musíme umět stanovit, co považujeme za nutné minimum znalostí a dovedností deseti a patnáctiletých dětí, popř. dospělých (to už je mnohem těžší!) a umět vyhodnotit, zda je žáci škol dosahují. To je také fakt.