K tématu učebnic jsem se dostal, když jsem uvažoval právě o jedné možné příčině neúspěchu ve čtenářské gramotnosti. Nemyslím, že by naše učebnice dávaly učitelům příklad a prostor k utváření čtenářské gramotnosti. (Zvláště srovnáme-li zadání úkolů se zadáním testových úkolů PISA.) –Např. Čítanka pro 9. ročník: Guillaume Apollinaire sedí ve Zlaté studni / Nikdo ho nezná / Ačkoliv všichni básníci u vedlejšího stolu / Pijí nejlepší francouzská vína. Otázka z učebnice: Jaká situace se popisuje v první sloce? Velice náročné. Že? – Jasně, učebnice si mohu vybírat, učebnice si dokonce mohu psát. Ale doložky MŠMT se vydávají jako na běžícím pásu. Dnes mají podtitul "v souladu s RVP ZV", do roka a do dne budou "v souladu se standardy". – Proč se hned urážet? Mafiánství je činnost vlivné zájmové skupiny. (Nová slova v češtině 2) To jsou i nakladatelství.

V této diskusi byla řeč o víceltých gymnáziích. K tomuto tématu považuji za velmi inspirující tento článek:

http://www.ceskaskola.cz/2011/02/pavel- ... a-pro.html

Děkuji paní Majerové za tento odkaz. Dlouho jsem o tom přemýšlela, pročítala stále dokola.
Už nějaký čas si s kolegy říkáme, že když jsou patnáctiletí na škole nejstarší (v tom nejhorším věku), nemají vlastně před očima žádnou perspektivu, jen se předvádějí před mladšími a chovají se jako mazáci na vojně (znám z vyprávění). Ani my, učitelé, je nevidíme dozrát, "přijít k rozumu". A shodli jsme se, že řešením by byly 12tileté školy (6 - 18 let). Nevím, jestli jsme s touto myšlenkou osamoceni nebo o ní uvažují i odborníci. Zajímal by mě jejich názor.

Pod moderátorskou čarou podotýkám, že pokud objevíte zajímavé téma, můžete pro ně založit Nové téma. Dokonce ani nemusí být v diskuzi o standardech, ale i jinde v diskuzním prostoru portálu. Ono také jde o to, abychom tu příliš neodbíhali od našeho tématu.

Tohle je zajímavé téma, ale vzhledem k tomu, že diskuze končí, nechci zakládat nové téma.

Zatímco vyspělé země dávají na vzdělání průměrně 6,2 procenta svého HDP, Česká republika dává jen 4,6 procenta. Vyplývá to ze srovnávací zprávy Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes zveřejnilo ministerstvo školství. Co se týká celkových výdajů na jednoho žáka a studenta, je Česká republika téměř na konci tabulky. Statistiky však pracují s daty z roku 2007.

To se vlastně kryje s výsledky šetření PISA, ne?

Mám jednu hypotézu, vyplývající z neúspěchu českých žáků v části PISA 2009 v částech Nesouvislé texty, Získávání informací a Zhodnocení textu.

Informatici označují tzv. nesouvislé texty jako nelineární, což jsou například i webové stránky. Získávání informací je dnes spojení s ICT a i zhodnocení textů s ICT dnes úzce souvisí.

Většinu školní docházky v roce 2009 15letých žáků negativně ovlivnil projekt Státní informační politiky ve vzdělávání, který přišel pozdě a byl slušně řečeno zpackán díky korupci a předčasnému ukončení v roce 2007.

Není náhodou právě zde jádro mizerného výsledku českých žáků?

Nemyslím si, protože tahle dovednost (propojovat, hodnotit a interpretovat) se musí nejdřív učit "z papíru", přiměřeně věku a po dávkách a teprve pak je možné ji uplatnit např. na internetu. Naše společnost (včetně rodičů) nebyla (a dosud není) připravena na tak masivní příval informací a jejich kritické hodnocení. Víte, čemu všemu lidé dnes věří?! A co teprve děti... Navíc, rodiče malým dětem nečtou, natož aby s většími diskutovali a učili je získávat informace, tříbit názory, argumentovat... To nemůže být jen otázkou školy! (A kolik škol (učitelů)to dělá?)

Oficiální diskuze byla ukončena!

Děkujeme za všechny náměty a připomínky. Pokud připojíte svůj názor po tomto oficiálním ukončení, budeme i za něj vděčni. Pracovní skupiny se ale nyní budou snažit maximálně využít to, co zaznělo v diskuzi do této chvíle.

Takže znova:

1. Nemáme žádnou analýzu výsledků PISA 2009.
2. 15letí, testovaní v PISA 2009, neprošli reformou, čili nejsme schopni korektně ono "rozvolňování", které jedna klika ovlivňující ministra spojuje s RVP, žádným způsobem dát do korelace s trendy ve výsledcích TIMSS, PISA a jiných.
3. Klíčovým faktorem ovlivňujícím trendy jsou podle mne dlouhodobé podfinancování školství, absence Národního vzdělávacího programu (který předpokládá školský zákon z roku 2004) a politika průchodnosti, kterou realizovala podle poradce ministryně Buzkové Profanta ČSSD: voliči chtěli, aby jejich děti měli snadnou maturitu a bakaláře. Dalším faktorem je i vztah dnešních rodičů k hodnotě vzdělání, co ale můžeme chtít od generace, která vyrostla do dospělosti v reálném socialismu a sledovala transformací 90. let a zakotvení korupce jako základního hybatele dnešní české společnosti?

Jako informatik si samozřejmě přihřeji polívčičku: dalším faktorem je podcenění role ICT, její neadekvátní zapojení do vzdělávání a samozřejmě i zpackaný pokus o Státní informační politiku ve vzdělávání. To úzce souvisí i s výsledky PISA 2009, kde mají čeští žáci potíže s nesouvislým textem (my říkáme nelineárním), a samozřejmě i jejich s postoji ke škole. Jsem přesvědčen o tom, že za pár let to bude mnohem horší... Až totiž do škol dorazí populační ročníky odchované interaktivními tablety jako iPad a další, tak se elementaristi podělají...

V mém citátu není nic o RVP. Je tam o postupném rozvolňování učiva od roku 1995, které už několik analýz dalo do spojitosti s výsledky testů, které byly prováděly pro roce 1995 (TIMSS 1999, TIMSS 2007).
Takové analýzy už byly prezentovány přinejmenším na obdorných konferencích. Současně mohu ukázat, jak RVP ZV pokročuje v těchto tendencích v rozvolňování učiva.

Budu rád, když mi prozradíte, o jaké analýzy opíráte své doměnky Vy.

Termíny jako "klika" si prosím nechte pro jiná média, do odborné diskuse nepatří.