Vyjádření k návrhu standardů pro český jazyk a literaturu
Vytvoření standardů a s tím spojené testování žáků 5. a 9. tříd upřesňuje výstupy RVP a měly by sloužit učitelům ke zkvalitnění výuky a ujasnění, nač se ve výuce zaměřit. Nejlepší by bylo takto jasně stanovit standardy pro každý ročník – nevznikalo by tak nebezpečí z neprobrané látky při přechodu na jinou školu. Nebezpečím je možnost, že se testování stane hlavním cílem výuky. Ačkoliv jsou učitelé ujišťováni o tom, že výsledky testů a možné neúspěchy nebudou nijak hodnoceny a posuzovány při hodnocení školy.
Myslíme si, že celá tato akce (standardy) zase povede jen k tomu, že se budou páťáci a deváťáci celý rok směřovat k tomu, aby se jim standardy „povedly – takže se budou bezhlavě procvičovat typové úlohy bez nějakého vyššího smyslu. Takto podobně je to u jazykových zkoušek typu FCE (mohu potvrdit z osobní zkušenosti), kde tedy po složení zkoušky máte „papír“, že jste dosáhli určité úrovně, ale o tom, jestli se v Anglii domluvíte, to nevypovídá vůbec nic.
Snaha neatomizovat úlohy vede k drobné nepřehlednosti testů, ale snaha pracovat jen s jedním textem k rozboru je nejen pro 5. třídy více než vhodná. Kladně hodnotíme více úloh k jednomu textu. Záporem je nutnost častého rolování při práci na PC, což jistě ovlivní výsledky testování na PC. Navíc úroveň znalostí práce s PC a ovládání klávesnice je u žáků, zvláště 5. třídy na rozdílné úrovni a ne vždy dobré. Bylo by vhodné umožnit i papírovou formu testů a kratší text – především pro žáky s SPU. Jak umožnit hlasité čtení?
Nepříliš zdařilá je volba textů k rozborům a testovacím úkolům – vyžaduje znalost z jiných vzdělávacích oborů (biotop zdárně nevysvětlí ani osmák – zvídavější žák 5. třídy se zeptá na význam, ostatní budou jen plnit úkoly, aniž budou o věci více přemýšlet) Navíc testujeme velikost a úroveň slovní zásoby, která rozhodně není jen produktem školní výuky, ale také rodiny, okolí, zálib atd. Úlohy pro 5. ročník jsou složitější a náročnější než pro 9. ročník.
Objevuje se také několik typů testovacích úloh – výběr z možností, vlastní formulace odpovědi. Nevím – vhodné či nevhodné? Časová dotace?
Učivo literatury – standardy povedou k většímu důrazu na teorii a historii literatury. Kde vzít čas na čtení s porozuměním nebo rozbor literárního díla?
V diskuzi se také objevuje myšlenka klást daleko menší důraz na větný rozbor, nedej bože doplněk. Důraz na použitelnost získaných poznatků a dovedností v běžném životě – vyvolal u češtinářů takřka nevoli či spíše lehké bohorovné pousmání nad laickým názorem.
Standardy vnímáme jako“ krok nazpět, ale správným směrem“ – k našim známým „zeleným osnovám“. (Osnovy tu byly vždy a jasně stanovovaly, co má dítě v kterém ročníku základní školy umět. Základní školství by mělo být jednotné ne ve smyslu forem práce, ale obsahem – do hradu přece vždy vede více cest.)Neuzrál čas konečně si přiznat, že RVP nebyla ta „úžasná“ reforma?
Jestli dobře chápeme, že standardy jsou jakési minimum – tedy že by je měly zvládnout všichni žáci (i ti s dostatečným eventuelně nedostatečným prospěchem) pak jsou příliš „těžké“. Navíc nám není jasné, jak donutíme znuděného pubescenta k zodpovědnému vyplnění testů, když nebudou klasifikovány (nebo snad budou?).
Bohužel na důkladnější analýzu je velmi málo času – pouhý měsíc na ujasnění stanovisek na základě tak malé ochutnávky vyvolá jen pachuť. Spíše se obáváme, jestli to nevezme chuť k dalším inovacím. Na závěr tedy chceme jen dodat: dobrý učitel zvládl učit své žáky navzdory všem reformám.
PK - český jazyk ZŠ Vojnovičova
, naopak cítím jako svazující.
