Mgr. Petra Stanjurová píše:
Já bych se chtěla zeptat na jednu konkrétní situaci, kterou jsem už nakousla. Představte si, že jste rodič, pracujete u pásu, který se nemůže jen tak zastavit, a najednou Vám volá, asi už po páte za měsíc, paní ředitelka s tím, že Váš syn ve škole zlomil stůl, tozbil okno atd. Připadá Vám to správné?
Trochu se mi vytrácí to základní u kázeňských problémů, a to především jednání se žákem, tedy jak jsme kdysi říkali - řešíme to domluvou. Čtu, jak píšeme poznámky, voláme rodičům... Především bychom případný přestupek měli bezprostředně projednat s "přestupcem", aby došlo k uvědomění - toto mé jednání už překročilo hranice (školního řádu, dobrého vztahu k ostatním...). Souhlasím s tezí, že především učitel musí konat tak, aby byl vzor. Dodržovat normy, zásady správného chování... Někde jsem tu četl, že při vstupu učitele do školy žáci nepozdravili. Proč tedy v tom případě jako první nepozdravil
učitel? U nás ve škole jsem toto dělal tak dlouho, až mě žáci začali zdravit první. Uvědomili si, že je to běžné, při shledání se pozdravit.
Pokud se jedná o stůl či okno, i u nás k tomu došlo. Rozbitou židličku si žák odnesl domů k opravě, s rozbitým oknem žáku pomohla školnice - zavolala sklenáři, ten okno zasklil a účet vyrovnal žák ze své pokladničky. V obou případech jsme vedli žáky k tomu, že by měli sami vymyslet řešení nastalé situace. A poté je na žáku, zda bude informovat rodiče sám.