Jana Petrů píše:
Všichni sledujeme, co se děje ve světě a snažíme se odhadnout, kudy se bude ubírat budoucí vývoj. A naši mladí pravděpodobně budou muset být velice angažovaní. Proto se ptám:
1. Jak docílit toho, aby byli angažovaní? Aby byli připraveni na to, co je čeká, ať je to cokoli?
2. Můžou jim k tomu pomoci technologie? Jak a jaké?
3. Jsou před svým čtrnáctým rokem připraveni zvažovat všechna pro a proti, pravdu a lež, se kterými se potkají na internetu i jinde v médiích?
4. Jakými schopnostmi je musíme vybavit my, učitelé, a jakými rodiče, než je vpustíme do džungle médií?
Ad1) Aby byli připraveni na svět médií, a spíše těch FIKTŮ, musíme je připravovat co nejdříve. Tím, že je na čas odvedeme do svět NEmédií a NEtechnologií (a může to být svět krásný a podnětný) jim spíše DNES ublížíme.
Ad2) Samozřejmě, že technologie mohou pomoci. Proč myslíte, že se čínská totalita tak brání internetu? Lidé na síti se mohou nejenom dozvídat, ale také spojovat. (Nemyslete, že jsem osobně milcem třeba Faceboku. Připadám si v něm jako v Matrixu. Ale nelze ho přehlížet.)
Ad3) Proč zrovna čtrnáctý rok? Proč ne patnáctý, nebo třináctý?
Ad4) Než je vpustíme? Většina v té džungli technologií už dávno žije. (Kolik v něm mají identit?) Váš model (odříznout - připravit - vpustit) mi proto připadá zcela absurdní a mimo realitu. (I když ho chápu.)