Dobrý den. Pracovala jsem v jednotřídní heterogenní MŠ, která se později, aby nemusela snižovat stav, kuli přijatým integrovaným dětem, formálně rozdělila na dvě třídy starších a mladších dětí. Protože jsem nastoupila jako nekvalifikovaná učitelka, ( i když hned jsem začala studovat VOŠ), připadala mi práce náročná.Pracovali jsme podle programu Začít spolu, takže se často děti dělily do malých skupinek s pomocí asistentů, takže byla možná individuální práce. Po sedmi letech jsem nastoupila do státní školky s 28 dětmi v heterogenní skupině.
Práce je určitě ještě náročnější ( tříleté dítě například nedokáže být uvědoměle delší dobu potichu, impulsivně mluví kdykoliv se mu chce, takže komunitní kruh v soustředěném naslouchání je nemožný. Mluví si pro sebe i v době, kdy se čte knížka, neumí počkat, když učitelka řeší něco s jiným dítětem....). Některé dny jsou extrémně komplikované ( pozorujete syndrom úplňku?). Jako velké plus vnímám, že tříleté děti netruchlí tak dlouho jako v homogenní tříleté třídě (když se děti vzájemně rozplakávají). Vždycky se najde pečující utěšující předškolák,který doplní nedostačující intenzivní pozornost učitelky (přechod mezi soustředěnou mateřskou péčí a soustředěnou pozorností učitelky, rozdělenou mezi 28 dětí ( spočítali si někdy lidé, určující počet dětí ve třídě, kolik může soustředěné pozornosti věnovat učitelka 28 dětem? Za hodinu 2,7 minuty. Odečteme-li dobu, kdy mluví ke všem dětem, nebo naopak jedno dítě vyžaduje delší pozornost?????? je to ještě méně)
Takže nejde nesouhlasit s kolegyněmi.
Jeden člověk není schopen uspokojit 28 dětí ve věku od 3 do 7 let s plnou pozorností a s ohledem na individuální potřeby.
Přesto jsem spíš pro heterogenní třídy, ale s únosným počtem dětí. I 18 dětí dá zabrat, ale pro učitelku je motivující, když pracuje na maximum a děti jsou spokojené. Demotivující je, když pracuje s vypětím sil a nemá pocit, že je to dost.
Eliška Leblová

Eliška Leblová

((Děkujeme, Eliško! Skvělý příspěvek!
Nechtěla byste tu s námi zůstat? Až si vás přečtou ostatní z naší předškolky... Co kdybyste se zaregistrovala?))
Tak to bylo do závorky pro Elišku, ale zpět k tématu!
Zareaguje někdo?

Já pracuji v heterogenní třídě již několik let a nemohu si to vynachválit. Větší vypětí sil musíme vynaložit během září a října každého roku, pak už to "šlape". I na dlouhé vycházky chodíme ... samozřejmě časem. Větší problém mně dělá počet dětí na třídě ... to je myslím jedno, zda je to třída heterogenní či homogenní

U nás je jednotřídní MŠ, tedy heterogenní. Problém vidím opravdu v počtu dětí, protože soužití těch starších s malinkými funguje. Ale stačí také jedno starší dítě integrované např. s lehkým mentálním postižením či převaha těch nejmladších a práce učitelek je při daném množství vysilující a únavná. Ideální by byla možnost využít asistenty- alespoň na nejexponovanější části dne.

Jano, naprosto s Vámi souhlasím. Asistent na třídě je super věc. My máme integrované dítě a asistentku na celý úvazek a je to perfektní. Docela jsem si na to zvykla a teď se děsím toho, že tam příští rok nebude
Bylo by super mít alespoň na dopoledne v každé třídě nějakého asistenta (nemyslím k integrovanému dítěti), prostě ke všem dětem a ku ruce učitelce.

Bohunko, k Vašemu uspořádání heterogenních tříd.
Všechno jde, když se chce. Podmínky pro vzdělávání si připravujeme my, pracovala jsem na dvoutřídce 25 let a děti jsem rozdelila na mladší a starší, a taky se nic na heterogennosti nezměnilo. Vycházela jsem z potřeb dětí a o tom to je. Držím Vám palce.
Alžběta Palatinová

Milá Alžběto.
Jsem ráda, že jste se přidala do diskuze a velmi Vás tady vítám. Ale musím přiznat, že se mne trochu dotkla Vaše fráze "když se chce, všechno jde". Mně se tedy chce, a moc. Heterogenní uspořádání tříd nezamítám, ale někdy to opravdu "nejde, i když se chce". Když se nám dětí sejde 25, 26 je to hlavně o hlídání - a nikdo mi to nevymluví. Učím už 30 let a věřte, že mám horu zkušeností a vím, o čem mluvím. Jediné řešení vidím buď ve snížení počtu dětí, nebo v překrývání učitelek. Alespoň půl hodiny společně s kolegyní na třídě by mi pomohlo.

Je pravda, že my se ve školce překrýváme ... od 9 hodin do 13 hodin jsme ve třídě ve dvou

Zdravím, je mi 22 let a v srpnu jsem nastoupila do práce jako učitelka MŠ (mé první zaměstnání). Pracuji ve školce, kde se ve třídách nacházejí děti věkově smíšené, konkrétně od 3 do 7 let. Musím říct, že pro mě jako pro začínajícího pedagoga je to docela náročné. V mojí třídě je zapsáno 24 dětí. Sice ještě nebyl den, kdy by byly přítomny všechny děti, ale i tak je počet kolem 20 dětí vysoký, a jak už zde bylo napsáno, edukační činnost se nápadně podobá hlídání. Možná je to tím, že zatím nemám dostatek zkušeností, ale zatím si s tímto neumím poradit. Přijde mi, že s dětmi nic nestíhám a neděláme nic smysluplného. Jako plus ale vidím, že jsou mladší děti samostatnější a šikovnější v kolektivu starších kamarádů, než kdyby byly jen v kolektivu stejně starých dětí. Dokážou od starších dětí mnohé "odkoukat", při oblékání a podobně se starší starají o mladší, na vycházku dáváme dohromady malého kamaráda k většímu kamarádovi a podobně. Dalším problémem v mé třídě je ovšem chlapeček, který vyvíjí přílišnou agresivitu vůči ostatním dětem (ten je opravdu těžko "uhlídatelný", stačí se na pár vteřin otočit a on je schopen vyplavit umývárnu - a to doslova!) a chlapeček s hyperaktivitou. Přesto si myslím, že na koncepci heterogenního uspořádání tříd lze najít pozitiva.

Vítejte Pavlíno,
přeji Vám hodně úspěchu v prvním zaměstnání a věřím, že na metodickém portálu rvp.cz najdete hodně inspirace. A kdybyste potřebovala s čímkoli pomoci, poradit se, určitě napište, protože tu máme skvělou komunitu lidí, která dokáže poradit s kdečím.